Serotonin byl objeven v krvi (séru) a bylo u něj zjištěno má vliv na napětí hladkého svalstva (tonus). Složením slov sérum a tonus dal vznik názvu této organické sloučenině: serotonin. Dnes již víme, že jde o molekulu, která zprostředkovává přenos nervových vzruchů.

Vacca je latinský výraz pro krávu. Mycobacterium Vaccae zase pro půdní bakterii. Jak to jde dohromady? Snadno. Saprofytická bakterie byla původně objevena v mrvě neboli kravském hnoji. Událo se to v Australii a nebylo by na tom nic zajímavého, kdyby se později nezjistilo, že imunitní systém na tuto saprofytickou bakterii reaguje podrážděně. Když se to tak vezme, tak hodně mykobakterií náš imunitní systém pořádně nasírá. Asi ví proč, ona taková tuberkulóza je rovněž produkt mykobakterií a je více než žádoucí na ní vystartovat, než se uchytí. Ale to jsou dlouho známé věci a občas se využívají. Teplem, nebo ultrazvukem poničených mykobakterií se využívá, když náš imunitní systém zleniví a je potřeba ho přivést k rozumu. Při snížené imunitě se lenivým leukocytům společně s mykobakteriálním detritem předloží nějaký slabý antigen. Proti takové kombinaci imunitní aparát vystartuje, jakoby se v obou případech jednalo o smrtelné nebezpečí. Klamným manévrem jej tak přinutíme tvořit protilátky ve velkém i proti něčemu, nad čím by se jinak dlouho rozmýšlel. Byly doby, a není to dávno, co bylo módou léčit tak i rakovinu. Jeden z tisíců těchto pokusů dělali ve Velké Británii. Pacientům v posledních fázích rakoviny aplikovali právě ony usmrcené půdní bakterie. Ne, že by jim to pomohlo v přežívání, ale doktorům naštěstí neušlo, že jejich pacienti byli po aplikaci bakterií veselejší. Zatímco většina výzkumu jde od myší k lidem, tady tomu bylo naopak a odpověď na to, proč se po bakteriích lidé smějí, měla dát zvířata. Bakteriemi krmení hlodavci se sice nesmáli, ale chovali se stejně, jako kdyby dostávali antidepresiva. Jak to jde dohromady? Ukázalo se, že mykobakterie vyprovokuje imunitní systém a jeho prostřednictvím se povzbudí i jeden druh nervových buněk. Shodou okolností těch, které mají za úkol produkovat serotonin a co znamená více serotoninu, ví dneska i náctiletí z diskoték. Po extázi jste nějakou dobu vysmátí. V tomto případě produkci serotoninu nemá na starosti trip, ale bakterie, které účinek látky methylendioxymethamfetamin nebo-li MDMA úspěšně suplují. 
 

Dorothy Matthews: "Podávání Mycobacterium Vaccae zlepšuje savcům schopnost se učit."

Úzkost a serotonin
Serotonin (5-hydroxytryptamin, zkráceně 5-HT), je biologicky aktivní látka obsažená v krevních destičkách, buňkách žaludku a střev ale také v hlavě. Jako nervový přenašeč vzruchů rozhoduje o funkci serotoninergního systému, tvořeného soustavou neuronů v prodloužené  míše a mozku. Za normální situace se o jeho optimální hladinu stará tělo samo a syntetizuje si ho z tryptofanu. V hlavě se nám serotonin účastní v procesech, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, vede k depresi, podrážděnosti, poruchám spánku a agresivitě.

Učení
Poruchy, ať již v nedostatečné syntéze serotoninu a nebo ve špatné interpretaci jeho signálů v důsledku nedostatku receptorů na buňkách, které vzkaz mají zachytit, přispívají k schizofrenii, maniodepresivní psychóze a pocitům strachu. Když k tomu přidáme známou věc, že cykly serotoninu nám řídí spánek a bdění, není se co divit, že vědce napadlo ověřit si účinek bakterií na schopnost se učit. Vědkyně Dorothy Mattheová ze Sage Colleges, Troy (stát New York) se svojí kolegyní aplikovaly bakterie pokusným myším a pak je podrobovaly inteligenčním testům. Dospěly k očekávanému – vystavení bakteriím stimulovalo růst určitých neuronů a zvýšilo tvorbu serotoninu. U myší to mělo za následek zlepšenou schopnost zapamatovat si cestu bludištěm. Rozdíl v rychlosti navigace vzhledem ke kontrolní skupině byl dvojnásobný. Po vysazení „drogy“ myši nějakou dobu zůstaly chytřejší, ale během měsíce se rozdíl mezi ošetřenou a kontrolní skupinou smazal.

Zvětšit obrázek

Kolik inteligence v sobě asi skrývá?

Závěr
Prakticky můžeme říci, že bakteriemi provokovokovaný imunitní systém kdesi na periferii, třeba i na patě, nám přivodí podráždění neuronů v mozku a ty ze sebe vymáčknou více serotoninu. Ten, jako přímý účastník dění v limbickém systému, nám vylepší náladu. Vdechování rozemletých bakterií tedy funguje obdobně, jako polknutí tablety extáze a výsledkem je stav empatie, štěstí a toho, co prožíváme při zamilovanosti. Myš je savec stejně jako my a pokud bakterie udělala chytřejšími hlodavce, není důvod proč by to nemělo fungovat u primátů. Zřejmě se schyluje k době, kdy si budeme moci kupovat šňupací „smart drug“ bez receptu, protože v podstatě nepůjde o nic jiného, než o bakterie z kravského lejna.

Pramen:
American Society for Microbiology