Jméno se píše YeZ, čte se yè zi a ne náhodou připomíná anglické „yes“ a slovo, které v mandarínštině znamená „list“. Takto pojmenované vozítko je dítětem spolupráce čínského Shanghai Automotive Industry Corporation (SAIC) a amerického General Motors, za asistence německého Volkswagenu. Stříška ekologické čtyřkolky vskutku připomíná velký zelený list. A to nejen vzhledem. Je jedním z prvků, které by měly přispívat k pohonu na základě umělé fotosyntézy – k proměně vody, oxidu uhličitého za pomoci světla na energii a kyslík, který bude jediným výfukovým plynem. To by samozřejmě pro pohyb YeZ-u nestačilo, proto dalším zdrojem jsou malé větrné turbínky v kolech a solární baterie na střeše. Všechny tři zdroje budou dobíjet lithiové baterie, jejichž elektrická energie bude čtyřkolku pohánět.
Zajímavým mechanizmem je zejména proměna oxidu uhličitého a vodních par, jež budou ze vzduchu absorbovány přímo karosérií z kovu a organických látek - katalyzátorů pro kaskádu chemických reakcí uvolňujících kyslík a energii. Samozřejmě i absorbovaný vodík a uhlík se musí nějak „zpracovat“, strohé dostupné informace o podrobnostech mlčí (pokusíme se dopátrat dalších údajů). Nakonec vše je zatím jenom vývojová studie ekologické čtyřkolky, jíž se představitelé SAIC pochlubili na celosvětové výstavě Expo 2010, která od začátku května do konce října probíhá v čínské Šanghaji. YeZ by do komerčně využitelného stadia měla „dozrávat“ ještě dvacet let a do ulic smogem zaplavených čínských velkoměst vyrazit až v roce 2030. Proto si někteří myslí, že jde zejména o propagační a ze strany ovzduší znečisťující Číny i populistický projekt. Jiní mu tleskají. I kdyby šlo jenom o relativně pomalé, do příjemného počasí vhodné „přibližovadlo“, již to, že by fungovalo doslova „samo“ a na svůj pohon dokázalo využít tři ekologické zdroje, je převratný přístup. Skýtá naději, že jestli se myšlenka podaří efektivně zrealizovat v prvním kole v podobě YeZ, pak by se vývoj mohl ubírat tímto směrem dál. A kdybychom popustili uzdu fantazie, za sto let by pak díky automobilovému průmyslu mohla svět ohrožovat otrava kyslíkem a lidstvo by řešilo problém, jak navýšit CO2 v ovzduší, aby rostliny, prohrávající v souboji s auty, měly co dýchat.
Kredit : Shanghai Automotive Industry Corporation
Obrázky převzaté ze stránky cardesign
Diskuze:
Daniel Mrázek,2010-05-24 19:49:28
Tak zkusím navázat zde :) Ohledně dotování nových technologií jsem řekl pouze to, jak to vypadá v praxi. Zákazník nové technologie stejně zaplatí v cenách jiného zboží dané značky, v daních... Zda je to správné zůstává sporné. Z krátkodobého hlediska určitě ne, ale z dlouhodobého možní ano... Stejně tak bychom mohli přistupovat k drahým projektům ve vesmíru, na poli fyziky, které nemají (nebo neměly) "okamžitý" přínos...
Ohledně rychlejšího vývoje automobilů. Tato otázka je velmi složitá a pochybuji, že bych mohl japonským či německým konstruktérům radit. Ale alespoň na poli aerodynamiky či hmotnosti by šli udělat větší pokroky bez zásadnějšího vlivu na cenu. Další otázkou pak zůstává celková image takového vozu, a další aspekty přes výrobu, bezpečnost, prodejnost... Ta samá rovnice platí i pro elektromobily. Proto asi i nadále zůstává tažným koněm automobilové dopravy vůz opatřený spalovacím vznětovým či zážehovým motorem. Vývoj postupuje pomaleji, ale jistě - bez zbytečných a drahých experimentů.
Pan Neznámý,2010-05-25 15:30:26
Jenomže on je rozdíl mezi astronautikou a kostruktérstvím čtyřkolek. Na šroubkách už nic moc nového nevymyslíme, navíc se běžně prodávají a investovat do nich má soukromý sektor. Zkoumat se mají akumulátory a ne uhozené koncepty, kde prostý výpočet dává úsměvná čísla. To spíš mají konkrétní města investovat do infrastruktury (parkovišť s nabíječkama) a hned se začnou prodávat levná vozidla, co ujedou na jedno nabití 20 km - ekologicky i ekonomicky.
Pro pana Rodáka
Jan Jaroš,2010-05-24 15:31:07
Pokud by v tom automobilky z dlouhodobého hlediska viděly zisk, tlačily by to podobně jako SSD. Smiřme se s tím, že skladování dostatečného množství elektřiny v dostatečně malém, lehkém a levném zařízení a její rychlé doplnění je technický oříšek, který dosud uspokojivě vyřešen není, jde o běh na hodně dlouhou trať. A důležitý je v tomto případě vývoj, ne tunelovat rozpočet dotacemi vozidel se spornou užitečností.
Je ostatně otázka, jestli ta vozítka z konce devadesátých let, o kterých původně psal pan Mrázek, byla skutečně tak ekologická, jak se prezentovalo. Před časem byl zrovna tady na Oslu článek o důsledcích těžby kadmia pro baterie Priusů a nebylo to moc povzbudivé čtení...
Daniel Mrázek,2010-05-23 15:25:12
V případě nových technologií jsou však dotace (alespoň na určitou dobu a v jistém množství) nutné. Podpoří to konkurenceschopnost, sníží cenu, nastartuje vývoj. Otázkou zůstává jak velká ta dotace musí být, za jakou cenu získáme pokrokovou technologii,... - viz. dotace fotovoltaických elektráren u nás.
Dotace?
Stanislav Kaderabek,2010-05-23 16:13:23
Cim, prosim Vas, podpori dotace konkurenceschopnost cehokoli? Jedine ospravedlnitelne dotace z mych dani jsou ty do vyzkumu a vyvoje. Ale proc by se mela dotovat vyroba nebo dokonce provoz? Proste do vyroby by se nemelo dostat nic, co neni konkurenceschopne s ostatnimi pouzivanymi technologiemi, at uz se zastitime jakoukoli barvou...
dotacie
Roman Rodak,2010-05-24 08:59:50
pre p. Kaderabka> zo sucasnej doby je to napr. vyroba SSD diskov - su priserne drahe lebo ich nikto nekupuje a nikto ich nekupuje lebo su priserne drahe. Napriek tomu ich vyrobcovia tlacia dopredu a postupne zlacnuju. Nepochybujem o tom, ze aj urcitou formou poskytuju dotaciu z vynosov z predaja klasickych HDD. Vdaka ropnej lobby sa vsak taketo nieco v automobilovom priemysle dlho nedialo a ani sa nikdy nebude diat vo velkom. Alternativne zdroje energie si to budu musiet prejst tou tazsou cestou.
V článku nebylo uvedeno
František Kříž,2010-05-23 14:47:52
že se jedná pouze o vozítko pro děti, přívěs za jízdní kolo, který potáhne tatínek.
Také že je to jen Gag.
Ondi Vo,2010-05-23 12:57:33
Fotovoltaika má pro běžný provoz motorových vozidel nevýznamný energetický příspěvek a ty vrtulky na kolech jsou jen "okrasa", nic víc.
Podobné nápady jsou třeba získání energie z tlumičů pérování, myšlena zřejmě jízda po D1.
Photosyntéza má v přírodě účinnost hluboko pod jeden procent (dá tedy z metru čtverečního v nejlepším případě několik málo watů výkonu).
Jestli chce autor toho nápadu likvidovat CO2, tak by měl navrhnout víc zeleně, třeba oseté ploché střechy domů. Integrovat takové zařízení do automobilu je potrhlá představa.
Spíš si myslím, že článek je jen PR gag, nic víc.
Trocha humoru
Jan Jaroš,2010-05-23 14:41:44
K té poslední větě si dovolím přidat jeden odkaz:
http://ekonomika.idnes.cz/dilbert.asp?f=MBB32a411_e_dilb24.htm
Daniel Mrázek,2010-05-23 10:26:25
Realita konceptu bude asi trochu jednodušší než se zdá...
Zřejmě se bude jednat o klasický elektromobil. Na jednom přiloženém obrázku je vidět zdroj čisté energie jímž bude vozidlo poháněno - fotovoltaické články. Na dalším schématu s akumulátorem je pak navíc větrná elektrárna (tudíž ekologické zdroje elektřiny). Turbínky v kolech pak mohou posloužit jen jako druhotný dobíjecí zdroj akumulátoru, stejně jako třeba rekuperativní brždění. Horní listˇv případě fotovoltaických článků může opět dobíjet akumulátor nebo přímo pohánět přístroje v "kokpitu" (jako u mnohých již současných konceptů) - řádově stovky wattů. Nejde o nic tak převratného - vozítka od francouzského Venturi již několik let využívají kombinaci článků a malé větrné turbíny. Pokud by články kryla ještě fotosyntézní vrstva půjde spíš o nezávislou výrobu kyslíku bez návaznosti na energii pro automobil a jakési splacení enviromentálního dluhu přírodě za výrobu samotného vozu (při provozu velkého množství vozů by se zlepšilo ovzduší ve městech.... Jde opět spíše o promo akci. Spíše se poslední dobou pozastavuji nad zpožděným vývojem vozů o dobrých 20 - 30 let. Vzpomeňme na skutečně ekologické, úsporné aerodynamické koncepty v Evropě (třeba Pininfarina Ethos I a II z let 1992 a 1993, geniální Metrocubo,....). V USA třeba tolik krizí zmítaný GM vyrábějící koncepčně stále tytéž molochy je přitom nositelem pokroku a inovací (koncepty 1980 GM Epcot 2003, 1981 GM Aero-X, 1982 GM Aero2000, 1982 GM Lean Machine, , 1987 GM Sunraycer, 1990 GM HX3 Hybrid Van, 1990 GM Impact, 1992 GM Ultralite,.....), které však světlo světa v sériích nespatřily a myšlenek do sériové výroby se z nich dostalo také poskrovnu. Zastavení slibné koncepce elektromobilu GM Impact viz. film "Kdo zabil elektromobil" ve prospěch vodíkového hospodářství a nedávné zastavení vodíkového hospodářství ve prospěch... Jen další nekonečné prodlužování ropné loby. Kde jsou všechny ty malé ekologické projekty Loremo, Mindset, Aptera? K tomuto vývoji jsem značně skeptický a jsem přesvědčen, že by mohl být podstatně rychlejší.
Nechápu
Stanislav Brabec,2010-05-23 01:08:25
Nějak nechápu, jak mohou chemické reakce, které samy nemalé množství energie spotřebují, přispívat energií na pohon auta. Vrtule v kolečkách jsou schopny dodat nejvýše desítky Wattů, střecha za ideálního počasí a s dokonalými slunečními panely by dodala nejvýše 1kW. Dnes neumíme ani v laboratořích více než třetinu, a sotva to stačí na pomalou jízdu po rovině.
Že by to bylo zelené perpetuum mobile? Nebo si tvůrci jen představují, že vozítko bude mít energie na rozdávání, takže ve volném čase bude se zbylou energií provozovat rozklad CO2?
:) Nabízím odpověď – neodpověď :)
Dagmar Gregorova,2010-05-23 06:09:17
Nuž také si – jako asi většina těch, co si správu v mnoha mediích přečtou - kladu podobné otázky. Kdyby nešlo o renomované automobilky a prezentaci na Expo 2010, tak to asi budu považovat za nesmysl, nebo téměř nesmysl.
Z dostupných informací (nebo lépe řečeno těch, které se mi podařilo po síti dohledat – ale tam se přežvýkává všude stejná správa v malých obměnách) jsem nic víc nevydolovala, ale jak v závorce píši, budu pátrat chvíli dál…
Pravděpodobně se počítá i s budoucími výkonnějšími fotočlánky a nechápu, proč se pro ně nevyužije i přední kapota. Také větrné turbínky na kolech jsou z hlediska energetického příspěvku celkem (zatím) sporné.
Vizionáři ze SAIC snad počítají (a možná mají info, jež my nemáme), že se brzo dotáhnou do využitelné formy pokusy s umělou fotosyntézou (snaží se o ně několik dobře financovaných vědeckých týmů).
Samozřejmě, že nejde o energeticky výhodný proces, ale když by měl využívat sluneční energii vodu a CO2, pak na tom až tak nesejde. Ale není tam nic o tom, co se stane s vodíkem a uhlíkem, nebo spíše uhlovodíkem. Rostliny vyrábějí energetické zásoby v podobě sacharidů a ty pak rozkládají na CO2…
Ale ani spalování uhlovodíků není energeticky efektivní. Nevím přesně, ale při spalování na pohon aut se využívá kolem 30 procent energie ukryté v chem. vazbách...
Ani není zcela jasné, jestli u YeZ je fotosyntéza „navíc“, jako daň za staletí spalovacích motorů, nebo také přispívá jako zdroj energie. V procesu fotosyntézy lze produkovat malý elektrický potenciál (přenos elektronů), ale to rostliny musí využít dál, aby se dopracovaly k výsledným produktům.
Je tedy dost pravděpodobné, že zatím jde spíše o vizi, která počítá s dalším vývojem technologií v příštích letech, než o něco zcela technicky reálného (ve slovenštině je na to hezký výraz – rukolapného :).
Ale SAIC a GM by se úplným nonsensem asi neblamovaly…
Na druhé straně - jako předpovídači klimatických katastrof, které se projeví koncem století, i zde se možná počítá s tím, že za desetiletí si na na to nikdo ani jenom nevzpomene, kdyby se to ukázalo jako "omyl".
Daší vývoj nepomůže
Jan Jaroš,2010-05-23 12:35:14
Další vývoj sotva pomůže: jestliže na metr čtvereční dopadá v průměru něco kolem 160W (přes den to samozřejmě bude ve špičkách víc, ale stále směšně málo), musela by být plocha střechy pro pohon rozumně použitelného vozidla obrovská i při 100% účinnosti solárních panelů. Nemluvě o tom, že by to vozítko v noci bez těžkých(!) baterií asi moc nejezdilo. O vrtulkách na kolech nemluvě, to mi už přijde jako totální kravina.
Tu zprávu bych viděl spíš na produkt marketingového oddělení těch automobilek, než na výsledek nějakých technických výpočtů a simulací...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
