Jak jsme psali už v únorovém čísle Světa biotechnologií Evropská Komise schválila teprve druhou GM plodinu pro pěstování v EU. Po 13 letech peripetií se firma BASF dočkala. Amflora je specificky upravena, aby výsledný obsah amylopectinu ve škrobu byl 98% místo poměru 80% amylopectinu a 20% amylosy u klasických brambor. Amylopectin splňuje vlastnosti potřebné při zpracování papíru, textilu nebo lepidel.

Amflora (www.faz.net, BASF)

Brambor Amflora není určen ke konzumaci jako potravina. Bude pěstován od letošního roku v Německu na sadbu na 100 ha, v České republice pro průmyslové zpracování na škrob. Na Vysočině na Žďársku se tato odrůda pěstovala v minulých třech letech na pokusných polích, nyní se počítá se 150 ha, které osázejí 3 podniky : v Radešínské Svratce, v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici, každý 50 ha. Celou úrodu transgenních brambor zpracuje malá škrobárna v Hodíškově. Tento systém vyhovuje firmě BASF, která uzavírá s pěstiteli a škrobárnami kontrakt. Ten má zaručit separaci GM bramboru od ostatních odrůd určených pro potraviny a krmiva, jak během pěstování a sklizně, tak skladování, dopravy a zpracování.

Zvětšit obrázek

J.M. Barroso

V České republice se tedy bude Amflora zpracovávat exkluzivně v uzavřeném systému a zemědělci nebudou smět následující rok pěstovat konvenční brambory na stejném poli, kde byla pěstována Amflora.

Mezi další potenciální pěstitele této GM odrůdy připadá v úvahu Francie, Dánsko,  Holandsko, Polsko, Švédsko, Rakousko a Finsko. Ve Velké Británii je škrob pro průmyslové zpracování získáván z jiných zdrojů. Přestože šéf Evropské Komise J.M. Barroso a komisař J. Dalli jako hlavní osobnosti v rozhodování o GMO projevují pokrokový názor na  biotechnologie, resp. genetické modifikace plodin, je ještě mnoho těch, kteří jsou v opozici. Jsou to nejen různé společenské skupiny, aktivistické organizace, ale i vlády jednotlivých zemí. Mezi země, které odmítají GMO patří Rakousko, Malta, Itálie a Bulharsko. Francie bude možná vyžadovat další zkoumání. J.M. Barroso se k této záležitosti vyjádřil, že by se jednotlivé země EU mohly svobodně rozhodnout, jestli budou pěstovat transgenní plodiny nebo ne. Zatím však není jasné, co bude dál, protože by to mohl být krok proti integraci evropské politiky a jednotnému zemědělskému trhu EU.

Text byl převzat se souhlasem Světa biotechnologií.  V právě vycházejícím dubnovém čísle bulletinu se také dočtete Kdo je kdo v mezinárodní a Evropské bezpečnosti potravin a výživy?  Celý časopis je ke stažení ZDE.