Až si jednou děti současných milovníků dinosaurů přečtou, jak jejich seriózní rodiče zamlada považovali dinosaury za přerostlé ještěrky, budou se jistě hlasitě smát a nevěřícně kroutit hlavou.
Už dnes si stačí prolistovat moderní ilustrace světa křídových dinosaurů a oslní vás nikoliv ještěři, ale obří kohouti s ostrými zuby a drápy, ozdobení girlandami barevných per. Postupně se ukazuje, že na dinosaurech opravdu není skoro nic ještěřího a že skutečně nemá žádný smysl násilně oddělovat dnešní ptáky od jejich dinosauřích předků.
Okouzlujícím důkazem ptákovitosti dinosaurů je i relativně nedávno objevený dinosaurus Similicaudipteryx, popsaný v roce 2008 čínskými odborníky podle jedné fosilie z jeholských vrstev. Byl to malý teropodní dinosaurus ze skupiny oviraptorů, který žil v prostoru dnešní severovýchodní Číny ve spodní křídě, před 124 až 120 milióny let. Je velmi podobný známému kaudipteryxovi a stejně jako on představuje pestrý mix ptačích a neptačích znaků. Paleontologové se o něj donedávna zajímali především kvůli jeho pygostylu, čili několika srostlým posledním ocasním obratlům, u similikaudipteryxe do tvaru čepele dýky. Ten mají ptačí dinosauři a právě u oviraptorů se pravděpodobně nezávisle objevil podruhé. Kromě similikaudipteryxe se mezi oviraptory pygostylem pyšnila ještě Nomingia pocházející z pustiny pouště Gobi.
Xing Xu z čínského Institutu paleontologie obratlovců a paleoantropologie spolu s dalšími dvěma kolegy nedávno objevil dva další similikaudipteryxe, přičemž to jsou díky zvláštní přízni štěstěny mláďata. Takový nález je i v jinak bohatých jeholských vrstvách velkou vzácností. Jejich spřízněnost s prvním objeveným similikaudipteryxem autoři dokládají analýzou jejich páteří, kyčlí a lebek. Menší a nejspíš mladší z obou nalezených mláďat je zhruba velikosti holuba, zatímco to větší je srovnatelné s husou. Oba měli výrazné opeření, především velká pera na předních končetinách a na ocase a zbytek těla pokrytý jednodušším prachovým peřím. Přesto se ale vzájemně lišili.
Menší mládě mělo péra na předních nohách v porovnání s pery na ocase relativně krátká a také zvláštního pentlicovitého vzhledu, rozvětvená pouze v koncové části, zatímco starší mládě mělo péra na předních nohách kompletně rozvětvená.
Podle odborníků jde o první věrohodný doklad přepeřování u neptačích dinosaurů. Čerstvě vylíhlá mláďata nejspíš byla pokryta prachovým peřím, tak jako u dnešních ptačích dinosaurů. Jak mláďata similikaudipteryxů postupně stárla, narostla jim velká pera na předních končetinách a na ocase, nejdřív ale jen částečně rozvětvená. Pak tito dinosauři přepeřili a svým dospělým vzezřením připomínali blízce příbuzného kaudipteryxe. Velká pera na předních nohou jim podle všeho rostla pomaleji, než pera na ocase a plné velikosti dosáhla až v dospělosti. Díky novým similikaudipteryxům se také změnil pohled na péra pentlicovitého tvaru. Až doposud je vědci považovali za novinku v opeření, teď se ale ukazuje, že by mohlo jít o starobylý typ per, pocházející z hlubin počátků evoluce dinosaurů. Jak je vidět, ptačí náturu už asi nikdo dávným dinosaurům neodpáře.
Dinosauři jako zlá drůbež. Kredit: Luis V. Rey.
Prameny:
Nature 464: 1338-1341, Wikipedia (Similicaudipteryx).
Diskuze:
