Zvětšit obrázek

Prostranná a celkem útulná chorvatská jeskyně Vindija.

Již pátý rok běží velký mezinárodní projekt s cílem co nejpřesněji a nejkompletněji zrekonstruovat genom neandrtálců. Hlavním zdrojem genetického materiálu byly tři kosterní úlomky nalezené v chorvatské jeskyni Vindija. Zbytky kolagenu na dvou z nich umožnily uhlíkovou metodou stanovit stáří na 38 000 and 44 000 let.

Vedoucí projektu Svante Pääbo, ředitel Oddělení genetiky Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku již loni na podzim přislíbil, že výsledky brzo zveřejní. Den D nadešel a dnešnímu vydání časopisu Science dominuje článek 56 vědců ze sedmi zemí, kteří shrnuli své dosavadní poznatky a předložili první mapu genomu neandrtálce. Právě v čase, kdy se ještě diskutuje o vystoupení amerického genetika a antropologa Jeffreye Longa z University v Novém Mexiku na dubnovém výročním setkání Americké antropologické společnosti. Long přednesl příspěvek s výsledky genetické studie, kterými prokázal, že v dávné minulosti nebyly kontakty našich předků a neandrtálců jenom chladné a nepřátelské, že genetická kronika evropských i asijských obyvatel ukrývá v sobě krátké poznámky o sice zřídkavých, ale přece ne zcela výjimečných sexuálních stycích (Naše DNA si pamatuje styky s neandrtálci). A zdá se, že se Long nemýlí.

Zvětšit obrázek

Poznal by se?

Porovnání neandertálského genomu s genomem pěti současných lidí z různých částí světa (z jižní Afriky, západní Afriky, Papuy Nové Guineje, Číny a ze západní Evropy) odhalilo mnoho oblastí v DNA, které přirozený výběr pozměnil až po oddělení obou druhů rodu Homo někdy před 270 tisíci až 440 tisíci lety. Vědci jako příklad uvádějí geny regulující metabolizmus, vývoj kostry a geny ovlivňující poznávací schopnosti. Tyto odlišnosti od genomu neandrtálců jsou společné pro celou současnou lidskou populaci. Když ale vezmeme v úvahu jenom genetické rozdíly mezi lidmi současného afrického a neafrického původu, pak 1 až 4 procenta genomu sdílejí s neandrtálci jenom euroasijci. Z hlediska vývoje našeho lidského druhu jsou to nepodstatné, nic důležitého neřídící sekvence DNA. Genom Evropana a Asijce se tedy v některých detailech podobá tomu neandertálskému více než genom obyvatele subsaharské Afriky.

Zvětšit obrázek

Tři úlomky kostí, které poskytly materiál pro výzkum genomu neandrtálců. Vpravo – způsob, jak se získává kostní hmota pro extrakci DNA. Kredit: Frank Vinken / Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology

Na základě těchto poznatků vědci vyslovili domněnku, že ke vzájemnému mezidruhovému křížení mohlo dojít v době před asi 80 000 až 50 000 lety, kdy část moderních lidí v první migrační vlně opustila africký kontinent, ale ještě se nerozdělila do skupin osídlujících evropskou a asijskou část světa.

Vědci ale zatím nedokážou vyloučit další možnou, i když méně pravděpodobnou vysvětlující teorii. V Africe mohla původně existovat samostatná genetická podskupina moderních lidí, jejichž členové se vydali osídlovat jiné končiny světa. Pak by předkové současných neafrických lidí mohli mít i bez sexuálních kontaktů k neandertálcům geneticky o něco blíže, než předci současných subsaharských Afričanů.

Zdroj: Science Daily  , Science