Barack Obama dal programu Constellation červenou kartu. V NASA však platí pravidlo, že je jedno kolik to stojí, důležité je kolik se na tom ušetří. V letošním fiskálním roce proto zůstává u položky „program Constellation“ poměrně tučná sumička.
Také vývoj lodi Orion pokračuje dál. Ve čtvrtek 6. května uskutečnila NASA dlouho očekávaný test záchranného systému lodi Orion. Ve své koncepci se vrací k zažitým postupům programu Apollo i těch dřívějších.
Pokud by během pobytu na startovací rampě nebo v prvních okamžicích startu došlo k nějakým problémům s lodí nebo nosnou raketou, může se posádka katapultovat do bezpečí. Pro evakuaci osazenstva je loď vybavena tzv. záchrannou věží (Pad Abort), která disponuje nezávislými motory. Ty dokážou kabinu s posádkou dopravit v mžiku do bezpečné vzdálenosti od nosné rakety a přerušit tak cestu do vesmíru. Následně dojde k odhození záchranné věže a modul posádky se snese na zemský povrch na třech asi 35 metrů velkých padácích.
Ve čtvrtek proběhl test záchranné věže na základně White Sand v Novém Mexiku. Z videa je patrné, že systém dokáže odletět i posádkou od problematického místa (např. vybuchující nosné rakety) velmi rychle.
Za pouhé 2,5 sekundy dokázaly motory dosáhnout rychlosti 720 km/h. Celý manévr řídí počítače, které mají zajistit bezpečný a stabilní let. Je však nutné podotknout, že posádka zažije při takové záchranné operaci opravdu vysoké přetížení. Záchranná věž může být použitá kdykoliv do chvíle, kdy loď dosáhne výšky asi 50 kilometrů nad zemským povrchem.
K radosti NASA proběhl současný test bez problémů. Kabina s figurínami posádky dosedla na zemi ve vzdálenosti asi 2 100 metrů od startu rychlostí necelých 26 km/h, což je o 10 km/h méně, než se původně očekávalo. Rychlost dopadu se může zdát poměrně vysoká, avšak v případě ostrého nasazení je dosti pravděpodobné, že by Orion dopadl na hladinu moře. I kdyby dosedl na pevnině, snad každý astronaut vymění případné ohrožení života za trochu tvrdší přistání.
Ruský kolega – kosmická loď Sojuz je vybavena brzdicími motory, které krátce před dosednutím zmírní sestupovou rychlost na minimum. Orion má dle plánu přistávat za normálních okolností na vodní hladině, takže se změkčením přistání se úplně nepočítá.
Test systému vyšel na 220 milionů dolarů a NASA upozorňuje, že může být využit i pro jakoukoliv jinou budoucí kosmickou loď.
Záchranný systém Orionu by měl být lehčí a bezpečnější než ten od Apolla. Právě absence podobného mechanismu byla jedním z hlavních argumentů odpůrců raketoplánů. V případě, že by při startu došlo k vážnému problému, nemá posádka moc šancí na záchranu. Existující sice předpisy a plány na nouzové přistání kosmického korábu buď v místě startu, nebo na některé ze záložních základen v Evropě, jedná se však spíše o teoretickou možnost než o reálnou šanci na záchranu v opravdu palčivém okamžiku.
Ještě horší je situace při přistání. Od okamžiku, kdy raketoplán zažehne motory (cca hodinu před přistáním) do chvíle, kdy se dostane do výšky snesitelné pro seskok padákem, je šance posádky na záchranu v případě velkých problémů nulová.
Raketoplánům už ale zvoní hrana. Čekají nás tři poslední mise, poté bude historie kosmických korábů uzavřena. Orion dostal do vínku nejasnou budoucnost ještě dříve, než poprvé odstartoval vstříc kosmickým končinám.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/news/n1005/06padabort1/
Stránky autora: Exoplanety http://www.exoplanety.cz/
Soukromý turistický raketoplán zvládl první samostatný let
Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2010)
Na oběžné dráze velí ženy
Autor: Pavel Koten (24.10.2007)
Diskuze:
záchrana posádky Challengeru
Tomáš Kohout,2010-05-17 15:01:14
Při rekonstrukci se zjistilo, že posádka žila po výbuchu a zahynula až při nárazu prakticky neporušené kabiny o vodní hladinu.Takže takovéto padáky umístěné v nosu nebo střeše kabiny raketoplánu klidně mohly být záchranou i pro posádku Challengeru.
Projekt Orion
Jan Špaček,2010-05-10 11:05:55
Tady ten nový Orion mi připoměl jeho staršího jmenovce. Orion z poválečného období měl letět na poho z jaderných hlavic - každých pár sekun měl odhodit za sebe jednu atomovku a letět díky tlakovým vlnám.
...celkem vtipný projekt - podrobnosti třeba na TEDu
http://www.ted.com/talks/lang/eng/george_dyson_on_project_orion.html
Je to otázka ceny?
Tomáš Bartoň,2010-05-08 08:30:33
"Od okamžiku, kdy raketoplán zažehne motory... do chvíle, kdy se dostane do výšky snesitelné pro seskok padákem, je šance posádky na záchranu v případě velkých problémů nulová."
Jaká je šance cestujících v letadle na přežití v případě podobně "velkých problémů" od okamžiku startu do přistání? Taky hodně blízká nule, přežití je mnohem více otázkou náhody než nějakých záchranných možností. Létají lidi? Světe div se, létají, a to na rozdíl od kosmonautů ani nemají zaplaceno za možné riziko.
Záchranný člun
Vladimír Kocour,2010-05-08 02:17:03
Role záchranného člunu určitě není podřadná. Naopak, od záchranného člunu se očekává, že bude bezchybně fungovat i tehdy, když podstatná část původní lodi selže. A to se může stát třeba i po několika letech normálního provozu.
Na slavné lodi Titanic měli vinou špatné organizace jen polovinu potřebných záchranných člunů, ačkoli loď byla samozřejmě postavena tak, že je mohla mít pro všechny cestující. Navíc posádka nebyla dostatečně připravena ani vycvičena pro případ nutnosti evakuace. To byl jeden z důvodů, proč byly ztráty na životech tak velké. A to byla "normální" loď. ISS je loď kosmická!
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce