Zvětšit obrázek

Při Alzheimerově nemoci dochází v mozku k usazování peptidu beta amyloidu. Vznikají plaky, které doslova rozežírají mozek a způsobují mentální demenci.

Miliony lidí, kteří tráví hodiny denně s mobilním telefonem u ucha, tato zpráva jistě potěší. Převzaly ji mnohá světová media ovlivňující veřejné mínění, což ale neznamená, že je nezpochybnitelná. Po letech novináři upřednostňovaných zpráv o negativních vlivech vyzařování mobilních telefonů je to ta nejpozitivnější a asi i nejpřekvapivější informace na toto téma. Jde o výsledky dlouhodobého výzkumu vědců z University v Jižní Floridě a z tamějšího Centra pro výzkum Alzheimerovy nemoci, kteří se po mnohaměsíčních pokusech na myších dopracovali k závěru, že působení elektromagnetického záření mobilních telefonů nejenže mozek nepoškozuje, ale naopak, chrání ho před Alzheimerovou nemocí, zpomaluje, nebo možná dokonce i částečně léčí příznaky již projevující se demence. Dokonce má blahodární vliv i na kognitivní funkce zdravých jedinců - zatím jenom myších. Odborný článek publikoval časopis Journal of Alzheimer’s Disease. Je dobré hned v úvodu zdůraznit, že studie nebyla financována žádným z operátorů mobilní sítě.

Vědci vybrali 96 myší, z nichž většina pocházela z cíleně geneticky pozměněného kmenu laboratorních hlodavců určených pro výzkum Alzheimerovy nemoci. Proto se jim již v mladém věku začínají v mozku tvořit plaky peptidu beta amyloidu, což je první příznak této zatím neléčitelné těžké neurodegenerativní choroby. Brzo se však dostaví i další, již navenek zjevné příznaky mentální demence, podobné jakými trpí postižení lidé.

Další část vybraných myší byla ale zcela normální, aby bylo možné testovat vliv elektromagnetického záření i na zdravý mozek.

Zvětšit obrázek

Uspořádání klecí kolem vysílací antény při experimentech. Kredit: G. Arendash et. al. 2010

S experimenty začali floridští vědci již před lety, motivováni kontroverzními výsledky různých studií jež naznačovaly, že vyzařování mobilů zvyšuje riziko mozkových nádorů nebo, že nízkofrekvenční elektromagnetické vlnění podporuje vznik Alzheimerovy choroby. Šlo vesměs o krátkodobé studie. Proto si vybrali jinou cestu – sedmi až devítiměsíční každodenní působení záření se stejnými parametry, jaké využívají mobilní sítě: frekvence 918 MHz a intenzita odpovídající specifické míře absorpce záření živou tkání 0,25 W/kg (SAR - specific absorption rate). Samozřejmě, že neumísťovali do blízkosti myší mobily, aby jim pak dlouho telefonovali. Záření dvakrát denně po dobu jedné hodiny vysílala anténa umístěná v centru kruhu vytvořeného z klecí, jak to znázorňuje obrázek. Všechno se nacházelo v jedné velké Faradayově kleci o rozměrech 4x4x4 metry.

Pokusná zvířata pro jednotlivé experimenty vědci rozdělili do skupin – mladé zmutované myšky s genetickou predispozicí pro Alzheimera, starší myši s již projevující se nemocí a zcela zdravé myšky. Samozřejmě, že jenom část z každé skupiny byla vystavena vlivu vysokofrekvenčního pole, druhá část byla kontrolní. Kromě elektromagnetické expozice měli všichni pokusní jedinci stejné ppp podmínky – potravu, prostor i pohyb.

Zvětšit obrázek

Beta – amyloidní plaky ve dvou oblastech mozků myší s mutací pro Alzheimerovu nemoc. Jde o stejně staré myšky ze stejného geneticky upraveného kmene. Horní snímky mozkové tkáně patří jedincům, kteří nebyli vystaveni elektromagnetickému záření. Spodní snímky zvířatům, která netradiční terapii absolvovala. Kredit: G. Arendash et. al. 2010

Myškám vědci sledovali nejen celkovou tělesnou teplotu, ale i teplotu mozku. V průběhu testu, po každém 2 a půl měsíci, ale zejména na jeho konci je pak všechny podrobili kognitivním testům. Zvířátka pak položila na oltář vědy své životy, aby vědci mohli porovnat, jaké navenek neviditelné změny dlouhodobé působení elektromagnetického záření zanechalo na jejich vnitřních orgánech.

A jak dopadly výsledky? Překvapivě. Několik měsíců vysokofrekvenční elektromagnetické terapie starším myším s rozvinutou Alzheimerovou nemocí zjevně pomohlo odstranit v mozku část škodlivých plaků z usazeného beta-amyloidu a zabránilo tvorbě dalších. To se projevilo i na jejich paměťových schopnostech, které se navzdory nemoci zlepšily! Na mladé myšky s genetickou predispozicí pro rozvoj tohoto těžkého neurodegenerativního onemocnění měly měsíce pokusů prokazatelné preventivní účinky. V rozporu s očekáváním se u nich známky degenerace neprojevily a jejich kognitivní schopnosti zůstaly zachovány. „Ozařované“ myšky obou skupin při testech prokazovaly lepší paměťové schopnosti, než ty, které tvořily kontrolní vzorek. Pozitivní vliv se ale projevil nejen u geneticky pozměněných, ale také u zcela zdravých zvířat. I ty v testech dopadly, v porovnání s kontrolními jedinci, nadprůměrně dobře.

Zvětšit obrázek

Snímky mozkové tkáně Alzheimerem postižených myší potvrzují léčebný účinek kofeinu. Kredit: G. Arendash et. al. 2009

Šéf výzkumu Gary Arendash: "Překvapilo nás zjištění, že vyzařování mobilního telefonu, které působilo na začátku dospělosti geneticky mutovaných myší, ochránilo jejich paměť před příznaky demence. Ale ještě méně jsme očekávali, že elektromagnetické vlny mobilů nejen zastaví, ale dokonce zlepší paměť u starších myší s rozvinutým Alzheimerem."

Vědci předpokládají, že i u lidí by se mohly dosáhnout podobné výsledky. Jen by doba působení elektromagnetického pole musela být mnohem delší. Do takového pokusu přímo s mobilem při uchu na celé hodiny denně se ale zapojilo již bezpočet lidí, jen nikdo nedělá srovnávací paměťové testy. Kde by se dnes našel dostatečný počet „nemobilujících“ „kontrolních“ jedinců, srovnatelných v jiných parametrech s těmi, kteří záření mobilů již intenzivně testují? I když výsledky některých statistik, nebo experimentů poukazují na jistá možná rizika, jiné je zas vyvracejí. Velké organizace, jako Světová zdravotnická organizace WHO, Americká společnost pro výzkum a léčbu rakoviny (American Cancer Society) i americký Národní zdravotní ústav NIH dospěly k závěru, že vědecké studie dosud neprokázaly ověřitelné nepříznivé zdravotní účinky elektromagnetického záření mobilních telefonů. Nakonec ti, co jsou přesvědčeni o opaku, ho používat nemusí. Tak jako nemusí například cestovat letadlem, pokud se obávají jeho selhání.

Zvětšit obrázek

Statistické vyhodnocení počtu omylů při paměťových testech zdravých myší. Po měsíci každodenního vystavování vysokofrekvenčnímu poli dosahují myšky lepší skóre, než ty v kontrolní skupině. Kredit: G. Arendash et. al. 2010

Výsledky floridských neurologů ale vypovídají o opaku – o překvapujících pozitivech. Jak si je vysvětlují? Zjistili, že v průběhu pokusu s každodenním dvojfázovým ozařováním dochází k intenzivnější neuronální aktivitě a k mírnému zvýšení teploty mozku, jednoznačně prokazatelnému jenom u jedinců s rozvinutým Alzheimerem, i to až po minimálně dvou měsících trvání experimentu. Proto předpokládají, že právě to pomáhá jejich nemocí napadeným mozkům bránit se tvorbě nových plaků a rozpouštět ty staré – beta amyloid přitom přechází do tkáňového moku v mozku a vyplavuje se krví. Její průtok se při pravidelném mírném zahřátí mozku o necelý stupeň Celsia zvyšuje, což podporuje i metabolizmus glukózy v mozku. Prozatím jde jenom o pracovní hypotézu.

"Ještě nějakou dobu potrvá, než se odhalí přesné mechanizmy, které se na pozitivních účincích podílejí,“ vysvětluje Arendash. "Jedna věc je nicméně jasná – prospěšný vliv dlouhodobého působení elektromagnetického záření na poznávací schopnosti je prokazatelný a pozorovali jsme jeho preventivní i léčebné účinky při experimentech na myších s Alzheimerovou chorobou. Ale i u myší zcela zdravých v podobě zlepšení jejich kognitivních schopností."

Zvětšit obrázek

Teoretické vysvětlení jak elektromagnetické vysokofrekvenční záření může působit. Podporuje neuronální aktivitu, v Alzheimerem postižených mozcích zvyšuje teplotu a pomáhá rozpouštět beta amyloidové plaky. Kredit: G. Arendash et. al. 2010

Jde nepochybně o velmi zajímavé závěry, které by ale neměly motivovat k zvýšení mobilománie. To by mohlo vést možná jen k jednomu prospěchu – k ziskům operátorů sítí. Dokud se výsledky nepotvrdí nezávislými pokusy na myších a pak na lidech postižených Alzheimerovou nemocí, je na ovace příliš brzo. V současné době vědci na myších testují, zda jiné kombinace frekvence a intenzity záření nebudou působit rychleji a účinněji.

Arendashův tým však již před rokem nabídl ještě jedno řešení s podobným efektem, jako mají mobily: kávu. Jde o výsledky téměř identických pokusů na myších, které ale tentokráte nebyly vystaveny působení elektromagnetického záření, ale každodenním dávkám kofeinu. Jeho množství odpovídalo pěti šálkům kávy vypité člověkem. Tato společensky přijatelná droga, která mírně rozšiřuje cévy, zrychluje proudění krve a ovlivňuje produkci enzymů v těle, prý také působí preventivně proti neurodegerativním nemocem a zlepšuje kognitivní schopnosti.

Výsledky experimentů jsou zajímavé a až podezřele nadějné. Můžete si zkoušet zlepšovat paměť mobilním telefonem i kávou. Ale jestli účinkujícím faktorem je mírné zvýšení teploty a průtoku krve v mozku, pak by pravidelné intenzivnější sportování mělo mít stejný efekt (Cvičením k pružnějšímu tělu i mysli). Takže obvolejte přátele, pokláboste s nimi, část z nich pozvěte na fotbal, squash, nebo podobné fyzicky náročné dovádění, jiných zas na kávu.

Zdroje: Journal of Alzheimer’s Disease 1, 2, University of South Florida, Science Daily