Zvětšit obrázek

Kresba: Alpha Magnetic Spectrometer. (Kredit: NASA)

Historie vesmírných korábů se po 29 letech pomalu uzavírá. K Mezinárodní kosmické stanici (ISS) už budou příští rok směřovat pouze automatické lodě a ruské Sojuzy s členy stálých posádek. Další plány NASA lavírují mezi dostavbou lodi Orion a zapojení soukromého sektoru.

STS-132 Atlantis
Dne 14. května 2010 večer našeho času by se měl k ISS naposled vydat raketoplán Atlantis. Cílem mise STS-132 je dopravit na vesmírný komplex ruský modul Rassvet. Atlantis už je připraven na startovací rampě a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se v polovině května nevydal na svou poslední cestu.

STS-133 a STS-134
Ještě před pár dny počítal harmonogram NASA s tím, že koncem července odstartuje vstříc ISS raketoplán Endeavour (STS-134) s přístrojem Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) a éru raketoplánu definitivně uzavře Discovery (STS-133) svým startem 16. září 2010.
NASA si přála ukončit lety kosmických korábů do konce září, kdy v USA končí fiskální rok 2010. V minulosti jsme byli mnohokrát svědky toho, že plány se rozcházejí s realitou. Mise raketoplánů byly často posunovány, přehazovány a schválený harmonogram letů dostával pořádně na frak. Úřednici proto projevili duchaplnost a ve fiskálním rozpočtu na rok 2011 deponovali částku 600 milionů dolarů pro případ, že by některá z posledních misí raketoplánu sklouzla do termínu po 1. říjnu 2010. A právě před takovou situací stojí NASA v těchto hodinách a dnech.
Za komplikace tentokrát nemůže žádný z raketoplánů, ale již zmíněný přístroj Alpha Magnetic Spectrometer (AMS).

AMS měl být původně vybaven supravodivým magnetem, který dokáže vytvořit až 17 000 krát silnější magnetické pole v porovnání s tím pozemským. Supravodivý magnet měl umožnit vědcům určit náboj a hybnost částice a musí být chlazen na teplotu nepříliš vzdálenou od absolutní nuly. Jako chladicí směs bylo vybráno tekuté hélium. Testy mechanismu odhalily jen několik měsíců před plánovaným startem (?!), že hélium se v zásobníku AMS vyčerpá za pouhé dva až tři roky, což je u projektu v celkové hodnotě asi 1,5 miliardy dolarů (28,5 miliardy korun) opravdu příliš brzy.

Zvětšit obrázek

Atlantis připraven na svou poslední misi. (Kredit: NASA)

Současné plány přitom počítají, že provoz Mezinárodní kosmické stanice nebude ukončen před rokem 2020, takže fyzika může mít ve vesmíru unikátní přístroj k dispozici minimálně 10 let. Bez chlazení by však byl supravodivý magnet dobrý tak akorát jako hračka pro členy posádky ve chvílích volna.

Zvětšit obrázek

AMS-01 v nákladovém prostoru raketoplánu Discovery v roce 1998.

Tým okolo AMS se proto rozhodl vyměnit supravodivý magnet za magnet obyčejný. Díky výměně a následným novým testům však nebude přístroj k dispozici dříve než koncem srpna, tedy měsíc po původně plánovaném termínu startu raketoplánu Endeavour.
NASA proto zavelela a škatule se v minulých hodinách daly do pohybu. V harmonogramu letů došlo k přehození misí STS-134 a STS-133. Discovery se tak na svůj poslední výlet do vesmíru vydá dle původního plánu 16. září 2010 a Endeavour s přístrojem AMS odstartuje „někdy“ v listopadu ale dost možná i později.
Rošády mají dva zásadní důsledky. Velké cti být u posledního letu kosmického korábu se dostane nejmladšímu členu flotily – raketoplánu Endeavour. Druhým důsledkem je fakt, že v tuto chvíli neznáme přesné datum posledního startu raketoplánu. To může za určitých okolností sklouznout nejen do dalšího fiskálního ale i kalendářního roku.

Alpha Magnetic Spectrometer (AMS)
AMS je zmenšeným bratříčkem částicových detektorů, používaných v urychlovačích částic. Vyroben byl v Evropském centru jaderného výzkumu (CERN) a jeho hmotnost dosahuje úctyhodných 7 tun. Hlavním úkolem detektoru bude studium primárních částic kosmického záření, hledání antihmoty a snaha o detekci částic temné hmoty. Na projektu se podílely přímo i nepřímo stovky fyziků z 16 zemí světa. Šéfem AMS je slavný fyzik a laureát Nobelovy ceny z roku 1976 Samuel Ting.
AMS není prvním částicovým detektorem. Jeho správným označením má být AMS-02, neboť jeho menší verze letěla do vesmíru na zkušenou v červnu roku 1998 na palubě raketoplánu Discovery (STS-91).

Montáž AMS na Mezinárodní kosmickou stanici:

Prameny:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts134/100426delay/
http://en.wikipedia.org/wiki/Samuel_C._C._Ting
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4
Kniha: KUBALA, Petr. ISS - Mezinárodní vesmírná stanice. Kralice na Hané : Computer Media, 2009. 114 s.