Dnešní i dávno zetlelí dinosauři nepřestávají udivovat množstvím velikostí, tvarů a životních stylů, které dovedou během evoluce vytvářet. V poslední době se díky záplavě pozoruhodných nálezů z prostoru dříve velmi nepřístupné Číny znatelně proostřil náš pohled na křídový svět. V dobách předcházejících nemilosrdnému vymírání na konci křídy vynikala zejména pestrá sestava zvířat představujících široké spektrum variací na téma pták.
Tým čínských, kanadských a britských odborníků, v jehož čele stál Xing Xu z Institute of Vertebrate Paleontology & Paleoanthropology, Chinese Academy of Sciences nedávno obohatil seznam čínských dinosaurů o podivuhodnou novinku. Jmenuje se naštěstí vcelku poeticky Xixianykus zhangi, podle místa nálezu v okresu Xixia, ležícího ve východočínské provinci Henan. Právě tady, v 83 miliónů let starých vrstvách svrchní křídy, objevili nepříliš kompletní fosilní pozůstatky drobného tvora, ve skutečnosti jednoho z nejmenších dinosaurů, dosahujícího délky kolem půl metru.
Xixianykus zaujal hlavně svými proporcemi rychlého běžce. Velmi intenzívně totiž připomíná slavné road runnery, neuvěřitelně rychle běhající americké kukačky rodu Geococcyx. Dnešní road runneři sprintují rychlostí přesahující 30 kilometrů za hodinu a svým výkonem zaujali Chucka Jonese, šéfa animátorů u Warner Brothers a scénáristu Michaela Maltese, kteří v roce 1948 vytvořili šíleně pohyblivou kreslenou postavičku jménem The Road Runner. Kdyby ale pánové od Warner Brothers znali xixianykuse, mohlo být všechno trochu jinak. Spousta znaků xixianykuse totiž prozrazuje velmi běhavý životní styl. Nejkřiklavější je rozměr stehenní kosti, která je v porovnání s proporcemi spodních částí nohou nápadně krátká. Přesně takhle to je u řady dnešních rychlých běžců. Další vychytávky užitečné pro rychlé běžce se najdou předních nohách, pánvi i páteři xixianykuse.
Podle autorů má Xixianykus v rámci dinosaurů velmi extrémně stavěné končetiny. Nejde sice přímo odvodit, jak rychle mohl běhat, je ale jasné, že to byl velice schopný běžec. Jeho kostra také napovídá, že se živil vykopáváním termitů a mravenců. Xixianykus byl podle všeho extrémní alvarezsaurid, tedy příslušník skupiny převážně dost hbitých teropodních dinosaurů, často se sklonem k pojídání sociálního hmyzu.
Přímé důkazy zatím chybí, ale blízcí příbuzní xixianykuse vlastnili mohutné přední nohy s masivním drápem, kterým nejspíš rozhrabávali mraveniště či termitiště. Badatelé spekulují, že jeho pohyblivost a záliba v sociálním hmyzu vlastně docela dobře dává smysl. Dostatečně velká mraveniště a termitiště mívají poměrně velké rozestupy a někteří dnešní specialisté na pojídání termitů s mravenci pravidelně cestují na delší vzdálenosti. Zároveň si lze vcelku obstojně představit, jak jsou malí milovníci termitů cestující mezi jednotlivými koloniemi často ohrožování většími predátory a jak jim rychlý sprint může nejednou zachránit život.
Pramen:
ScienceDaily 29.3. 2010, Zootaxa 2413: 1-19.
Připravili nás o "nesmrtelnost" druhohorní dinosauři?
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2023)
Nález germánské spony z élektra u Příbora
Autor: Aleš Uhlíř (31.03.2023)
První japonský tyranosaur
Autor: Vladimír Socha (10.10.2017)
Ve stopách posledních gigantů
Autor: Vladimír Socha (25.09.2017)
Objeven další opeřený zabiják
Autor: Vladimír Socha (28.07.2017)
Diskuze:
Už vše víme, že ano?
Ondřej Vomáčka,2010-04-30 19:01:22
Jak to vlastně je s vědou, lidskou společností a vůbec. Už vše víme, že ano? Už se nemusí nad ničím přemýšlet.
Jak to vznikalo.
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 15:32:49
A takhle to celé vznikalo. :)
http://img11.imageshack.us/img11/8522/heltg.jpg
Dobrá zpráva
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 15:05:31
Dobrá zpráva je, že model, ze kterého výpočet vychází vylučuje konec světa v roce 2012. Posunuje jej až do roku 1199826. Další dobrá zpráva je, že než do tohoto roku dospějeme, bude se Země otáčet 444x za rok, čili každým rokem budeme od konce světa ještě kousek dál. To je prima ne? :)
H
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 12:13:33
Jednotka hustoty je g na (mm, cm, m) krychlový. Poměr hmotnosti a rozlohy je konstatní.
Vzorec
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 12:09:48
Pokud byste si chtěli vypočítat, jak byl který historický tvor veliký v poměru k našemu času a našim velikostem, zde je vzoreček.
Objem dnešní hmoty - (x*y*z)=Od - Hmota objektu zprůměrována a vyjádřena kvádrem, nebo krychlí. (jednotka mm, cm, m) - Od
Vzdálenost v historii - jednotka roky - V
Násobek zvětšení plynutím času - N
Původní objem - Op
Průměrná hustota hmoty živého organismu - H
Výpočet násobku zvěšení N
V / 222 / 300000 * 100
nebo
V / 666000
Výpočet původního objemu
Od / N = Op
Z Op odvodíme poměrně velikost. To jest šířku, délku, výšku.
Ke zjištění relativní hmotnosti vůči časovému období použijeme v rámci živočišných druhů konstantní H.
Odchylka
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 11:36:10
Největší odchylku dělá nejspíš hustota jeho živého těla, tu jsem odhadl na 0,7 gramu na centimetr krychlový. Bohužel se mi nikde napodařilo nalézt do jaké míry byl ze skeletu a do jaké míry z tekutin. Kdyby mi někdo dokázal na tuto otázku odpovědět nějakým známým odhadem, tak bych výpočet upřesnil.
Zmatkař na 2
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 11:23:15
:)) Vlastně ne, jsem to kontroloval tím měřítkem. :)
Isotelus poznámka
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 11:19:40
On ten výpočet může být chybný, protože nevím jesti to není jenom fragment hlavy, to mě nenapadlo. Jsem to bral, jakože je to celý trilobit.
Isotelus
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 11:14:58
Znovu se omlouvám, jsem hrozný zmatkař, tady je ten Isotelus. http://img7.imageshack.us/img7/9659/isotelus.jpg
Trilobiti
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 10:59:50
Dovolil jsem si přepočítat ještě dva trilobity. Jednoho Odontochyla a jednoho Isoteluse. zde http://img215.imageshack.us/img215/6431/odontochyle.jpg a zde
http://img215.imageshack.us/img215/6431/odontochyle.jpg
Tento je správný
Ondřej Vomáčka,2010-04-27 07:58:24
Pardon, to byl první chybný výpočet. Tento je správný. http://img88.imageshack.us/img88/7573/xixianikuszhanghi.jpg
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce