Vyšetření žen novým testem, který dokáže odhalit pohlavně přenosný virus, který způsobuje rakovinu děložního čípku, může zachytit  více předrakovinových stavů, než kolik jich dokáže odhalit klasický test vyšetřování buněk ze stěru vizuálně, pomocí mikroskopu. Prokázala to dosud nejobsáhlejší studie, která srovnávala testy u 11 000 žen, které byly na přítomnost lidského papiloma viru (HPV) vyšetřeny. Nové vyšetření na přítomnost papiloma viru odhalilo 97% všech prekancerózních (předrakovinných) stavů. Klasický, nyní používaný test  odhalí pouze 76% případů nastupující rakoviny.

Papiloma virus, který způsobuje rakovinu krčku (HPV) se vyskytuje u každé páté mladé ženy. Šíří se sexuálním stykem. Ačkoli následně dojde jen u části nositelek papiloma viru k rozvoji rakoviny, většina případů nemoci pochází z infekce. Vztah k infekci je natolik prokazatelný, že americké ministerstvo pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration) velmi rychle schválilo provádět vyšetření pomocí DNA testace na  virus HPV. I když zatím jen souběžně s klasickým testem.

Virus HPV (Human Papiloma Virus) se přenáší pohlavním stykem. Vyskytuje se u každé páté ženy. Virus způsobuje rakovinu děložního krčku.

Peter Sasieni, britský odborník, který uvedenou studii řídil, předpokládá, že testování na tento papiloma virus je teprve začátkem. V budoucnu by se podle něj stejným způsobem mělo provádět mnoho dalších vyšetření. Odhaduje, že  toto nové vyšetření na infekci papiloma virem zachrání jen v samotné Velké Británii 500 životů a u dalšího 1000 žen bude možno začít s časnou prevencí.

Klasický test na principu  posouzením případných změn velikosti a tvaru buněk snížil počet úmrtí na rakovinu dělohy ve Velké Británii přibližně o 40%. Test se provádí tak, že se z tkáně v okolí krčku seškrábne kousek tkáně a rozetře se na podložní sklíčko. Technik pak v mikroskopu sleduje, zda buňky mají správný tvar a velikost, protože změněné buňky jsou signálem vzniku zhoubného bujení. I když je tato metoda úspěšná, přesto část pozitivních nálezů není rozpoznána. Chyba je v tom, že mezi mnoha tisíci normálními buňkami se může  změněná buňka vyskytovat, vyšetřující ji může přehlédnout.
Naproti tomu nový HPV test je takzvaně „černobílý“. Výsledkem je buďto + nebo -. Je na principu DNA analýzy. Základem testu je získání buněk pro vyšetření stěrem a ten je shodný s tím, jak se vzorky tkáně pro vyšetření získavají i pro klasický test. Dále ale jakákoli podobnost končí. Nový test sleduje přítomnost sekvencí charakteristických pro 13 vysoce rizikových virových kmenů. Vyskytne-li se ve sledovaném vzorku tkáně sledovaná sekvence, byť jen v jediné buňce, test ji odhalí - je pozitivní.
Studie na zmíněných 11 000 ženách, na nichž byla sledována účinnost obou testů, poskytla i další poznatky. Například, že přibližně u 9% žen, které jsou nositelkami papiloma viru nedochází k rozvoji takových změn na krčku, které by bylo možno pokládat za začátek rozvoje zhoubného bujení. Je to pravděpodobně tím, že u těchto devíti procent žen je imunitní systém je schopen se s jejich infekcí vypořádat a to ještě před tím, než u nich dojde k propuknutí choroby. To znamená, že test je méně specifický než ten klasický, který zjišťuje chorobný stav již v pokročilejším stádiu rozvoje. Menší specificita nového testu je kompenzována jeho vysokou citlivostí (senzitivitou). Autorský tým chce získané výsledky podpořit ještě další studií. Tentokrát by měla zahrnovat srovnání obou testů na celkovém počtu dosahujícím čtvrt milionu vyšetřených pacientek. 

Rakovina děložního čípku je u žen ve věku do 35 let druhým nejrozšířenějším zhoubným bujením a proto je v popředí zájmu výzkumných týmů. Slibné jsou i nedávné pokusy s  vakcinací proti nebezpečným kmenům papiloma viru. Ale to už je jiná kapitola.  Nově vyvinutý test, který je schopen rozpoznat přítomnost sekvencí charakteristických pro přítomnost nebezpečných kmenů papiloma viru velkou má šanci přispět k řešení této tristní situace.

Pramen: The Lancet 362, p. 1871