Půl roku v Spojeném ústavu jaderných výzkumů v ruské Dubně probíhala řada experimentů, na kterých se společně, pod vedením akademika Jurija Oganesiana (Юрий Цолакович Оганесян), podíleli ruští a američtí fyzikové. Paprsky urychlených jader vápníku 48Ca ostřelovali malý terčík z berkelia 249Bk. Jejich vytrvalé úsilí korunoval úspěch – jako prvním se jim podařila syntéza jader supertěžkého prvku 117. Na prchavý okamžik tak vytvořili chybějící článek řetězu dosud známých prvků s protonovými čísly 1 (vodík) až 118 (dočasně pojmenován ununoctium – 2002). Nový prvek, který má v jádře 117 protonů a je asi o 40 % těžší nežli olovo, se prozatím nazývá ununseptium a má zkratku Uus.
Reakce, které vedli k jeho vytvoření (kredit: Wikipedia):
I berkelium je ale radioaktivní prvek a pro reakci nevyhnutný izotop 249Bk má poločas rozpadu jenom 320 dnů. V přírodě se tedy získat nedá, je nutné ho také připravit uměle. Ruští vědci získali pouhých 22 miligramů tohoto vzácného prvku z výkonného amerického jaderného reaktoru v Oak Ridge National Laboratory. Malé množství ale stačilo na několik experimentů, při kterých se v detektoru urychlovače v Dubně podařilo zaregistrovat produkty rozpadu šesti jader dvou izotopů prvku 117 (viz reakce). Na přesnou statistiku je to málo, proto se přesné hodnoty jejich poločasu rozpadu nedají stanovit. Prozatímní čísla vypovídají o milisekundách: 294Uus: 77,9 ms a 293Uus: 14,2 ms.
Navzdory tak krátké existenci je prvek 117 – ununseptium – obyvatelem „ostrova stability“. Tvoří ho prvky s protonovým číslem okolo magické 114tky, které mají díky „výhodnější“ konfiguraci nukleonů v slupkové struktuře jádra delší poločasy rozpadu, než by jim podle zjednodušeného pravidla „těžší jádro – kratší život“ přináleželo. Právě v rozpadových řadách ununseptia se nachází několik izotopů prvků (s protonovými čísly 115, 113, 111), které také sídlí na ostrově stability. Blíže o něm se můžete dočíst v starších článcích Pojmenování nového supertěžkého prvku na obzoru a Dorazili jsme k břehům ostrova stability?
|
Šéf výzkumu Jurij Oganesian (vpravo) s kolegou Vladimírem Utenkovem. Kredit: JINR |
Urychlovač těžkých iontů U-400 v ruské Dubně. Kredit: JINR |
Zdroje: JINR, PhysOrg, Wikipedia
Diskuze:
Stabilita
Ondřej Vomáčka,2010-05-09 22:52:25
Na stabilitu některých prvků se jednoduše musí počkat, až se hmota přesune do prostoru vhodně zakřiveného. Postupem času se zakřivení prostoru snižuje, hmota je méně nahuštěná a těžší prvky snáze drží při sobě. Dost možná nyní spontánně vznikají v jádru Země, které se těmito reakcemi ohřívá, což je sledováno na neobvyklém poměru teploty oceánu a atmosféry. Není-li to způsobeno vznikem nových prvků, může to být způsobeno změnou v rychlosti radioaktivního rozpadu jiných prvků, který je rovněž závislý na zakřivení prostoru.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
