Podle astronomů má Saturn minimálně 62 měsíců rozličných tvarů a velikostí. Na jejich pojmenování padla nezanedbatelná část jmen známých z antické mytologie. To je případ i měsíce Mimas, který se jmenuje po jednom z Gigantů, vypečených synů matky země Gaii, která si usmyslela, že s jejich pomocí otestuje moc vládnoucího klanu bohů v Olympii. Byly to podivné obludy jako z hodně špatného snu, obvykle zobrazované jako obři s velikými hady místo nohou. Jejich rebelie nakonec neuspěla a především díky pomoci Diova syna Hérakla potupně skončili v podsvětí. Mimase tehdy zabil božský kovář Héfaistos, když ho zalil roztaveným železem.
Saturnův Mimas svého antického jmenovce rozhodně nezapře. Se svými 400 kilometry průměru je dvacátým největším měsícem Sluneční soustavy, přitom je pravděpodobně prakticky celý ze zmrzlé vody. Naznačuje to jeho hustota, která činí pouhých 1,15 gramu na centimetr krychlový. Ve vzdálenosti, která je zhruba polovinou vzdálenosti Měsíce od Země oběhne Saturn jednou za necelý den. Největší pozoruhodností Mimase je ale jeho ohromná jizva po srážce s nějakým jiným vesmírným tělesem – kráter Herschel, nesoucí jméno po samotném objeviteli Mimase, astronomovi Williamu Herschelovi, který Mimas spatřil 17. září 1789. Herschel měří napříč kolem 130 kilometrů, tedy třetinu průměru samotného Mimase a jeho stěny se tyčí do výše 5 kilometrů. Odborníci se shodují, že po tak strašlivé ráně byl pro ledový Mimas naprostý zázrak zůstat pohromadě.
Díky fascinujícímu démonickému vzhledu se tomuto měsíci přezdívá Hvězda smrti (Death Star), přičemž divákům Hvězdných válek jistě není nutné zmiňovat proč. Je dokonce i řádově srovnatelný velikostí. Přitom je to podle všeho úplná náhoda, protože George Lucas natočil první film série Hvězdné války: Epizoda IV - Nová Naděje, kde se již Hvězda smrti objevuje, tři roky před prvními fotografiemi s detaily povrchu Mimase. Tím ale výčet jeho bizarních vlastností nekončí.
Sonda Cassini získala 13. února, při dosud nejbližším průletu kolem Mimase, zatím nejdetailnější teplotní mapy jeho povrchu. Operátoři NASA očekávali, že jim infračervený spektrometr ukáže plynule se měnící teploty, které budou nejvyšší po poledni kolem rovníku. Ke svému zděšení ovšem zjistili, že nejtepleji je na Mimasu ráno, na jedné straně jeho kotouče. Teplota zde dosahuje 92 Kelvinů, čili mínus 181 stupňů Celsia, kdežto jinde na povrchu je pouhých 77 Kelvinů, (mínus 196 stupňů Celsia).
Neuvěřitelné je, že teplá skvrna vytváří ostře zřetelný tvar slavné japonské počítačové potvůrky Pac Man, která v osmdesátých letech dobyla svět. Tak jako počítačový Pac Man pojídá tečky, i Pac Man na mapách povrchové teploty Mimase zakusuje kráter Herschel, díky teplotě 84 Kelvinů (mínus 189 stupňů Celsia) rovněž patrný jako teplejší oblast na Mimasu.
Astronomové si vcelku dovedou představit, že vysoké stěny kráteru Hirschel zadržují nějaké teplo uvnitř. Ale tvar Pac Mana je pro ně dost záhadný. Podle Johna Spencera z týmu obsluhy infračerveného spektrometru sondy Cassini ho zřejmě vytvářejí různé typy ledu s různými vlastnostmi, nerovnoměrně rozmístěné na povrchu měsíce Mimas, svůj podíl by mohla mít i hrůzná srážka stojící na počátku kráteru Herschel. Aby tomu nebyl konec, na stránkách projektu Cassini vyvěsili zprávu o Pac Manovi 29. března, takže blogosféra dodnes nemá jasno, jestli náhodou nejde o výjimečně povedený aprílový žertík lidí z NASA.
Prameny
Science Daily 30.3. 2010, MIT, Wikipedia (Mimas).
Diskuze:
