Stále vydatnější (poslední) večeře  
Známý americký propagátor zdravé výživy prozkoumal malby Poslední večeře aby zjistil, jak se v uplynulých staletích zvětšovaly porce hlavního jídla.

 

Zvětšit obrázek
Brian Wansink - neúnavný propagátor zdravé výživy varuje netradičním způsobem

V dubnovém vydání časopisu The International Journal of Obesity vyjde článek s titulem Největší poslední večeře: Zobrazení velikosti porcí a talířů se v průběhu tisíciletí zvětšovalo. (The Largest Last Supper: Depictions of Portion Size and Plate Size Increased Over the Millennium). Autorskou dvojici tvoří dva bratři Brian a Craig S. Wansinkové. Ten druhý je proděkanem na Virginia Wesleyan College, kde je zároveň vedoucím Katedry náboženských studií. Veřejnosti známější je ale ten první - Brian Wansink (50 r.), populární americký dietolog, profesor na Cornellově universitě v státě Itaka a člen Centra pro výživovou politiku a propagaci (Center for Nutrition Policy and Promotion), které spadá do působnosti Ministerstva zemědělství Spojených států. Brian Wansink je jedním z mnoha příkladů, jak se celkem úspěšně dá udělat kariéra propagací zdravé výživy a bojem s obezitou. Ta se v USA dá přirovnat k pandemii a tak není divu, že se do osvěty se hodně investuje. A navíc jde o téma mediálně velice úspěšné.

Zvětšit obrázek
Brian Wansink podruhé - to není pozvání na drink. To má odstrašit...

Proto vědecké práce Briana Wansinka nekončí nepovšimnuté v šuplících vědeckých pracovišť. Před třemi lety, v roce 2007, byl oceněn jednou z „antinobelovek“ – Ig cenou za článek „Bezedné Misky: Proč vizuální vnímání velikosti porcí může ovlivnit příjem (potravy)“ (Bottomless Bowls: Why Visual Cues of Portion Size May Influence Intake; Obesity Research, vol. 13, no. 1, January 2005). Je autorem několika knížek, mezi kterými dominuje bestseller Bezmyšlenkovité stravování: Proč jíme více, než si myslíme (Mindless Eating: Why We Eat More Than We Think). Teď světovými médiemi, BBC nevyjímaje, obíhá zpráva o jeho nejnovějším a ještě nepublikovaném článku ve kterém se oba Wansinkové zaměřili na množství jídla a velikost talířů na obrazech Kristovy poslední večeře. 


Porce jídel se v posledních letech výrazně zvyšují, ale kdy tento trend začal? Ptá se úvodní věta zmíněného článku. Wansinkové vycházeli z přesvědčení, že umění v minulém tisíciletí zobrazovalo skutečný život a to by mělo ovlivnit i vyobrazení nábožensko-historického motivu, jakým je Poslední večeře. Je to asi nejčastěji namalovaná konzumace jídla, ztvárněná mnohými proslulými umělci. V 15. století například Leonardem da Vinci (1498), v šestnáctém El Grecem (1570), v sedmnáctém Rubensem (1632) a ve dvacátém Dalím.

Zvětšit obrázek
Craig S. Wansink presbyteriánský pastor a vědec se zajímá spíše o lidské duše. Co se stravování týče, jeho brat ho zřejmě neovlivňuje.

 

Bratři Wansinkové získali 52 digitálních snímků uměleckých vyobrazení Poslední večeře z minulého tisíciletí. Pak na nich pomocí programů analyzovali velikost porce hlavního jídla, množství chleba nebo velikost talířů a dospěli k tomuto závěru:
Porce hlavního jídla se za tisíciletí zvýšily o 69,2 %. Na 18 % obrazů byly namalovány ryby, na 14 % jehně, na 7 % vepřové. Na ostatních malbách chyběl klasický hlavní chod úplně, nebo se nedal identifikovat. I talíře se postupně přizpůsobovaly - zvětšily se o 65,5 %. Vezdejšího chleba ale přibývalo poskrovně – jeho množství, přepočtené na každého stolujícího vzrostlo o 23,1 %. Všechny uvedené hodnoty se zvyšovaly výrazněji v druhé polovině milénia, než v té první. Což kopíruje sociální a technický vývoj společnosti, prudký nárůst produkce potravin, jejich bezpečnost, množství i finanční dostupnost. 


Článek Wansinků dokládá nejen to, že umění reflektuje i takové změny, jakou je množství konzumované stravy, ale i to, že si vědec mediálně „šplhne“ jednoduchou, nenáročnou, všeobecně srozumitelnou (téměř) vědeckou prací častokrát mnohem více než náročným dlouhotrvajícím výzkumem, jež posouvá hranici vědeckého poznání o krůček dál. Letmý přehled obrazů Posledních večeří na internetu ale naznačuje, že i když závěry studie se zdají být celkem logické, jiný výběr by jich nemusel zcela potvrdit, protože mnozí malíři si i v dobách relativního blahobytu uvědomovali, že nešlo o honosnou hostinu, na které bylo jídlo to nejdůležitější. Přesně tak, jako na svých obrazech nenavlékli apoštoly do dobových oděvů. Takže práce populárního Wansinka potvrzuje ještě jeden fakt – udělení Ig ceny v roce 2007 nebylo úplně neoprávněné. 

 

 
Zvětšit obrázek
Giotto di Bondone (1306)
Zvětšit obrázek
Duccio di Buoninsegna (1311)
 
 
Zvětšit obrázek
Pietro Lorenzetti (1330)
 
Zvětšit obrázek
Jaume Serra (po1405)
 
Zvětšit obrázek
Domenico Ghirlandaio (1486)
 
Zvětšit obrázek
Leonardo da Vinci (1498)
 
Zvětšit obrázek
Jacopo Bassano (1542)
 
Zvětšit obrázek
Pieter Pourbus (1548)
 
Zvětšit obrázek
Juan de Flandes (1560)
 
Zvětšit obrázek
El Greco (1568)
 
Zvětšit obrázek
Valentin de Boulogne (1626)
 
Zvětšit obrázek
Rubens (1632)
 
Zvětšit obrázek
Nicholas Poussin (1640)
 
Zvětšit obrázek
Philippe de Champaigne (1648)
 
Zvětšit obrázek
Simon Ušakov (1685)
 
Zvětšit obrázek
Sebastiano Ricci (1714)
 
Zvětšit obrázek
Nikolaj Nikolajevič Ge (1863)
 
Zvětšit obrázek
Salvador Dalí (1955)



VIDEO: Brian Wansink o svém nejnovějším výzkumu

 

 

Zdroje: Mindless Eating

Datum: 24.03.2010 17:40
Tisk článku


Diskuze:

jména ?

Petr G,2010-03-25 10:47:35

kolik těch vedců vlastně bylo ? wansick, wansink nebo warsick ?

jinak si podle fotografií myslím, že Brian by se měl pořádně najíst, to by mu jedině prospělo :-)

Odpovědět

Dalsi drobny nedostatek

Jiri Novak,2010-03-25 00:05:31

Dalsi drobny nedostatek teto fenomenalni (odvozeno od slova fena) studie je menici se pocet stravniku a tudiz nutnost spocitat porci na hlavu.

Odpovědět

Hmm, nevím nevím...

Jan Jaroš,2010-03-24 18:33:27

A kolik měly takové hostiny chodů? To neřeší? Vezměte si, jak často se v literatuře vyskytuje informace o hostinách s 'X' chody - a pak samozřejmě není možné používat normální porce. Znám to z vlastní zkušenosti: nedávno se kamarád, inspirován jedním dílem Zeměplochy, rozhodl vyzkoušet, nakolik je stravitelná hostina o patnácti chodech (kávu a ořechy nepočítaje :-) ). Jde to, ale chce to prostě dávat na talíř podstatně menší porce než obvykle. Z fotek, které jsem během akce pořídil, by páni vědci nejspíš usoudili, že jsme měli dietní svačinku...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz