Mnohé nasvědčuje tomu, že naše planeta v době mezi 750 a 650 milióny let třikrát zmrzla skoro až na kost. Poetičtí geologové hovoří o konceptu „Země sněhová koule“ (v anglickém originále mnohem libozvučněji Snowball Earth, český překlad je ale v tomhle případě nevyhnutelně krkolomný a možná by stálo za to vymyslet něco ve volnějším stylu). Jako každá odvážná hypotéza, tak i Země sněhová koule přitahuje nadšené příznivce a zároveň čelí nelítostným odpůrcům.
V poslední době snad už konečně začínají mít fanoušci Sněhové koule navrch. Geologové ji většinou opatrně přijali za svou, protože zatím stále nejlépe vysvětluje přítomnost očividně ledovcových sedimentů v lokalitách, které se tehdy podle všeho nacházely v tropických šířkách. Biologové mívají Sněhovou kouli rádi, protože krásně napínavým způsobem vysvětluje nástup mnohobuněčných organismů, k němuž podle fosilního záznamu došlo podezřelo brzo po roztátí ledových štítů marinojského zalednění, posledního z trojice ledových období Sněhové koule. Pozemský život by totiž během Zmrzlých časů musel čelit nesmírným problémům a to by jistě vedlo ke vzniku mnoha evolučních novinek. Je klidně možné, že kruté Sněhové kouli velmi vděčíme za svoji existenci. Přežití života tehdy zřejmě zajistily hlubiny oceánu, kapsy volné vody v ledovcových štítech a horké geotermální vývěry. Naopak modeláři klimatu mají ze Sněhové koule těžkou hlavu, protože tehdejší klimatické poměry byly nejspíš zcela neskutečné a naše osobní zkušenost s planetou nám v tomhle ohledu příliš nepomůže. Modelování Země sněhové koule je proto notoricky komplikované a jeho výstupy nebývají zrovna třikrát moudré.
Mechanismus zmrazování Země do podoby Sněhové koule a její následné rozehřívání je doposud zcela mlhavý. Proč zrovna tehdy Země tak strašlivě zmrzla a jindy ne? Svoji roli jistě sehrály nějaké zpětné vazby, jako je například vztah mezi zvýšením albeda povrchu Země a ochlazováním, určitě velmi významné bylo i tehdejší podivné uspořádání kontinentů. Mohlo dojít i k erupcím nějakého gigantického supervulkánu, který by Zemi jistě spolehlivě ochladil. Milovníci skleníkových plynů jistě neopomenou zdůraznit možnost poklesu hladiny metanu či oxidu uhličitého v atmosféře, jinak by to ani nebyli oni. Nelze pochopitelně vyloučit ani změnu v přitápění Země Sluncem v důsledku buď nějaké neplechy přímo na Slunci anebo cukáním oběžných parametrů Země při obíhání mateřské hvězdy. Kaigasské, sturtianské a marinojské zmrznutí mohlo mít stejnou příčinu anebo také nemuselo. Pohybujeme se v době před začátkem prvohor a záhady Země sněhové koule musíme dolovat z opravdu hodně starých vrstev, což jejich srozumitelnosti samozřejmě moc neprospívá. Někteří odborníci dávají přednost méně extrémní představě Koule břečky (Slushball Earth), která vysvětluje fosilní vrstvy z této doby bez totálního zalednění celé planety. Problematiku Sněhové koule jinak velmi důkladně pojednává stejnojmenné heslo v anglické verzi Wikipedie.
Nedávno velmi významně do úvah o Sněhové kouli vstoupil geolog z Harvardu Francis A. Macdonald, jehož tým analyzoval horniny vzniklé v pradávných tropech právě v období Sněhové koule, které dnes leží v Yukonu, čili v dalekých končinách severozápadní Kanady. Geologové neskrývají nadšení, protože se jim vůbec poprvé podařilo přímo doložit, že v době prostředního, čili sturtianského zmražení, které trvalo minimálně 5 miliónů let, zmrzly i tropy. Badatelé tam objevili typické stopy po zalednění, včetně kamenů přemístěných dávnými ledovci nebo zdeformovaných sedimentů. Zároveň se jim povedlo dotyčné vrstvy pomocí paleomagnetismu, radioizotopového datování a složení hornin poměrně přesně datovat do doby před 716,5 milióny let a také určit, že vznikly na úrovni mořské hladiny zhruba 10 stupňů od tehdejšího rovníku.
Klimatičtí modeláři se vcelku shodnou, že když zamrzne oceán v šířkách kolem 30 stupňů od rovníku, tak se dramaticky zesílí děsivá zpětná vazba zahrnující albedo ledem pokrytého moře a celý tropický oceán rychle zmrzne. Macdonald z toho vyvozuje, že minimálně během sturtianského zalednění opravdu vznikla nefalšovaná Sněhová koule. Je pozoruhodné, že ze zhruba stejné doby pochází ohromná vrstva vyvřelin, která se táhne přes 1500 kilometrů od Aljašky po ostrov Ellesmere v severovýchodní Kanadě. Podle autorů mohla tahle jistě nepřehlédnutelná vulkanická příhoda sturtianské zalednění buď zesílit anebo naopak ukončit. Macdonald a spol. také pochybují, že by Země v té době byla sněhově bílá. Představují si ji spíš pořádně špinavou, především díky pilně pracujícím vulkánům té doby. Jak je vidět, období Zmrzlé Země nepřestává děsit a zároveň fascinovat.
Zdroje: Science 327: 1241-1243, Science Daily 5.3. 2010, Wikipedia (Snowball Earth)
Diskuze:
