(www.genome.gov)

Lidské tělo je složeno zhruba z 10¹³ buněk a hostí řádově 10¹⁴ mikroorganismů. Co do počtu na nás hrají mikrobi přesilovku deset na jednoho. Není třeba propadat panice. Jde o stav zcela normální.

Prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc. – Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské university v Praze.

Někteří biologové vidí v člověku superorganismus tvořený pestrou směsicí nejrůznějších buněk. Ty lidské jsou v menšině. Jiní vědci nazírají na naše tělo jako na ekosystém, jenž podobně jako prales či alpínská louka prožívá populační exploze, invaze, ale i vymírání.

Dosud jsme ze „společenstva mikrobů“ čili mikrobiomu lidského těla vnímali spíše jeho nepřívětivější tvář. To když nám do mikrobiomu proklouzli původci infekčních onemocnění, např. moru nebo tuberkulózy. Přítomnost mnoha mikrobiálních podnájemníků nám zůstávala utajena, protože jsme je klasickými mikrobiologickými metodami nedokázali odhalit. Teprve genetika nám dala do rukou nástroje, s jejichž pomocí odhalíme i mikroby, kteří v laboratorních podmínkách rychle hynou. My jsme pak při pohledu na výsledky kultivací propadali mylnému dojmu, že v nás skoro nikdo „nebydlí“. Tento pohled se v posledních několika letech dramaticky změnil.

Kdybychom vyklepali z lidského střeva na jednu hromádku všechny mikroby, vážili by něco mezi 1 a 1,5 kg. A kdybychom každému druhu z mikrobiomu sebrali jeho geny, opatřili bychom si tak genetickou sbírku, jež by počtem exemplářů převyšovala počet genů v lidské dědičné informaci nejméně stokrát. Kontury úžasného světa našeho mikrobiomu se začaly rýsovat v ostřejších konturách v roce 2006, když tým vedený Stevenem Gillem z The Institute for Genomic Research v americkém Rockville zveřejnil výsledky první inventury mikrobů sídlících v lidském střevu. Vyplynulo z nich, že v útrobách hostíme mikrobiální „zoo“ čítající více než tisíc různých mikrobů. Co do počtu druhů je naše střevo na mikroby stejně bohaté jako mikrobiální ráje v půdě či mořské vodě. Potvrdilo se, že nám bakterie platí „činži“ v enzymech, jež si sami vyrobit neumíme, protože k tomu nemáme potřebné geny. Díky mikrobům tak získáváme některé vitamíny a štěpíme jinak nestravitelné látky, např. xylany a celobiózu hojně konzumované s rostlinnou stravou. Bez mikrobů by nám toho z jablka či mrkve zůstalo v tělo mnohem méně. 
 
 

Dříve se říkalo: „Všude žijí lidé.“ Dnes k tomu můžeme doplnit, že v těch lidem „všude žijí mikrobi“. (http://microbioblogia.wordpress.com)

Pokud vás zajímá otázka lidského mikrobiomu a toho, jak ovlivňuje náš život a naše zdraví, doporučujeme vaší pozornosti rozhovor s mikrobiologem  Prof. Ing. Vojtěchem Radou, CSc. z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské university v Praze. Rozhovor vysílá v premiéře Český rozhlas Leonardo 8. 3. v 11.00. „Na živo“ si můžete pustit pořad např.na adrese: http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/
Záznam najdete v rozhlasovém archivu pořadu Vstupte a také zde na Oslu v rubrice audio.