„Horký brambor“ Amflora
O geneticky modifikovaném bramboru Amflora se s nadsázkou říká, že to je jediný „horký brambor“, který „chladl“ sedm let. Tak dlouho totiž trvalo schválení této geneticky modifikované plodiny v EU. Německý koncern BASF, který brambor Amflora vyvinul, požádal o jeho schválení ve Švédsku v lednu roku 2003.
Už v devadesátých letech se marně pokoušela o povolení stejného bramboru švédská společnost Amylogene.
Brambor Amfora není určen ani pro lidskou spotřebu, ani pro krmivářské účely. Jde o odrůdu s jednoznačným průmyslovým využitím. Cíleným zásahem do dědičné informace má pozměněno složení škrobu. Běžný brambor obsahuje zhruba 20% škrobu, který je tvořen z 80% amylopektinem a z 20% amylózou. Toto složení škrobu nevadí například při jeho potravinářském využití. Velké množství škrobu se však používá i v papírenství, textilním průmyslu a dalších průmyslových odvětvích. Tam se uplatňuje především amylopektin. Amylóza kvalitu suroviny zhoršuje. Oddělování obou komponent škrobů chemickými, fyzikálními nebo enzymatickými postupy je pracné a drahé. Navíc je spojeno s velkou ekologickou zátěží, protože se při separaci spotřebovává velké množství vody a energie. Brambor Amflora má upravenou dědičnou informaci tak, že v něm nedochází k syntéze amylózy. Gen pro klíčový enzym GBSS je vyblokovaný tzv. antisense strategií. Při ní je do dědičné informace organismu vnesen úsek DNA, který má „obrácenou“ strukturu k vybranému genu. Podle původního genu se vytváří molekuly jednovláknové RNA a podle nich se syntetizuje enzym. Podle vnesené DNA se syntetizuje RNA, která se přikládá k molekule RNA původního genu a vytváří s ní dvojitou šroubovici. Na tu reaguje buňka jako na cizorodou molekulu a likviduje ji. Tím mizí z buňky RNA pro enzym GBSS a ten se nemůže syntetizovat. Výsledkem je dramaticky snížená produkce amylózy v hlíze.
Spor o gen nptII
Při tvorbě odrůdy Amflora byl do dědičné informace bramboru vnesen také gen nptII, který dává buňkám rostliny odolnost k antibiotiku kanamycinu a neomycinu. Tato rezistence se používá při selekci buněk v laboratoři. Právě gen nptII se stal předmětem sporu o brambor Amflora. Odpůrci namítali, že pěstování bramboru s genem nptII může zvýšit rezistenci choroboplodných bakterií vůči antibiotikům a ztíží tak léčbu některých infekčních chorob.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropský úřad pro léčiva (EMEA) se těmito námitkami důkladně zabývaly a shledaly je jako neopodstatněné. Gen nptII se běžně vyskytuje v mnoha druzích bakterií, jež se nacházejí v obrovských počtech např. v půdě. Z těch byl ostatně gen nptII izolován pro laboratorní potřeby. Proto by případný „únik“ genu z rostlin do životního prostředí nepřinesl žádnou změnu. Gen je už nyní nedílnou součástí dědičné informace početné půdní mikroflóry. Kromě toho je využití genu z rostliny bakteriemi prakticky vyloučené. Bakterie umí zařadit do své dědičné informace geny začleněné do kruhových struktur označovaných jako plasmidy. V rostlině je ale gen v tzv. lineární formě, která je pro bakterie obtížně použitelná. Navíc má gen v bramboru regulační sekvence (jakési „zapínače“) typické pro rostlinné geny. S těmito regulačními sekvencemi je gen v bakterii nefunkční.
Kmeny patogenních bakterií odolávajících antibiotikům představují palčivý globální problém. Ten však není vyvolán pěstováním geneticky modifikovaných plodin. Rezistence k antibiotikům vzniká spontánně a k jejímu vzniku a šíření největší měrou přispívá nadměrné užívání antibiotik a nevhodná léčba těmito léky, například přerušení léčby nebo nesprávné dávkování antibiotika.
Proto vydaly EFSA a EMEA k pěstování bramboru Amflora kladné stanovisko, které následně při svém rozhodování zohlednila i Evropská komise.
Podmínky pěstování
Česká republika patří k několika zemím, kde se brambor Amflora testoval před jeho
schválením. Pěstoval se u nás na celkové rozloze necelých 11 ha. Testy povolilo ministerstvo životního prostředí za jasně určených a přísně kontrolovaných podmínek a v souladu se zákonem o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Čeští pěstitelé tedy mají před svými kolegy z jiných zemí EU určitý náskok.
Pěstování bramboru Amflora bylo Evropskou komisí schváleno za podmínek, které mají zabránit nechtěnému míšení hlíz geneticky modifikovaného bramboru s hlízami konvenčních odrůd. Zároveň tato opatření chrání před nežádoucí příměsí geneticky modifikovaných hlíz i produkci ekologických zemědělců. Sadbu bude dodávat pěstitelům jen koncern BASF a hlízy budou zpracovávat jen škrobárny, které budou mít smlouvu s koncernem BASF. Součástí smluv s pěstiteli a zpracovateli bude i seznam opatření, která je nezbytně nutné dodržovat při jakékoli manipulaci se sadbou, při pěstování, sklizni, transportu hlíz a jejich zpracování. I když se brambor množí vegetativně hlízami, musí sklizeň proběhnout ještě před vytvořením semen. Při pěstování bude nutné dodržovat izolační vzdálenosti mezi porostem s bramborem Amflora a porosty konvenčníčních odrůd. Zásady koexistence stanovené ministerstvem zemědělství stanovují minimální izolační vzdálenost na 20 metrů v případě konvenčních pěstitelů a na 40 metrů v případě ekologických zemědělců. V následujícím roce musí pěstitel celou plochu monitorovat a ničit všechny rostliny bramboru, které na pozemku vyrostou. Sklizené hlízy musí být skladovány, transportovány a zpracovány odděleně od hlíz konvenčních odrůd.
Brambor Amfora se bude pěstovat v České republice a Německu. Souhlas k jeho pěstování vydalo i Nizozemí a Švédsko. Dá se předpokládat, že některé země EU pěstování geneticky modifikovaného bramboru na svém území zakážou, podobně jako zakázaly pěstování geneticky modifikované kukuřice MON810. Tak postupovalo Rakousko, Maďarsko, Řecko, Lucembursko a Německo. Polsko uplatňuje plošný zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin.
Spolu s bramborem Amflora povolila Evropská komise i tři linie geneticky modifikované kukuřice. Ty však nejsou schváleny pro pěstování, ale jen pro dovoz a využití pro krmivářské účely.
Diskuze:
Nová studie potvrzuje zdravotní rizika GMO
Maru Maru,2010-03-21 22:12:21
http://www.bio-info.cz/zpravy/nova-studie-potvrzuje-zdravotni-rizika-gmo
Greenpeace: GM brambor firmy BASF by mohl zvýšit rezistenci vůči antibiotikům
http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=2219130
Proč tedy Amfora má gen pro rezistenci k atb?
Jita Osmá,2010-03-10 18:58:56
Chápu, že rezistence k atb se hodí při tvorbě mutant jako pozitivní selekce v laboratoři, ale na co je Amfoře na poli? Tedy, to se nedá následně odstranit? Snad se kanamycinem nebude stříkat pole!?
Ten gen rezistence
Jan Kýla,2010-03-15 22:38:55
Ten gen rezistence proti antibiotikům je jako značka. Pomocí ní se vybírají ty "správné" brambory.
Mohli místo toho použít nějakou jinou značku (třeba gen pro nějaký pěkný pigment). Ale o fosforeskující nebo růžové brambory by asi taky nebyl zájem.
Taky to mohli udělat bez značky. Ovšem to by bylo dražší a složitější. To byste po nich chtěla fakt moc.
Těším se na brambory s genem pro výrobu THC.
To je jen ftip, ahahaha...
A co když ty brambory bude někdo konzumovat?
Jan Neumann,2010-03-09 11:34:59
V podstatě si tak vypěstuje rezistenci na antibiotika. V případě chřipky mu pak nepomůže ani svěcená voda.
Re:
Vít Výmola,2010-03-09 12:32:09
A jak by se to mělo stát? To by muselo DNA z těchto brambor "nakazit" lidskou DNA, což je naprostý nesmysl. Taky vám po konzumaci vepřového nenaroste prasečí ocásek. :)
Jedna perla za druhou.
Daniel Das,2010-03-09 16:23:38
V clanku je napsano, ze gen neprechazi z roztliny do bakterie a ze tyto geny jsou vsude kolem nas v pude a ze jsou jiz davno v nasem potravnim retezci. Chripka se navic neleci antibiotiky. Kdyz jite jabko nemate obavu, ze vam z usi vyrostou treba listy?
Pavol Mikolka,2010-03-08 22:34:31
Cesta nevedie skrz komplikované politikárčenie, pretláčanie na trh zložitým povoľovaním, v procese overovania bezpečnosti presvedčiť verejnosť o nezávadnosti. Je potrebná masová edukácia všetkými dostupnými komunikačnými kanálmi (reklama, televízia, rádio...). V prvom a nevyhnuteľnom rade je dostať do povedomenia korektné informácia o celom probléme. Presvedčení, s problémom vyrozumení ľudia nehľadajú nezmyselné prekážky. Vo vyvolanej spoločenskej diskusii zmiznú čierne miesta živiace našu nekonečnú predstavivosť.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
