Výsledky výzkumu pětičlenného týmu italských vědců, kterému velí Cosimo Urgesi, (Universita` di Udine) mnozí přijmou s rozpaky, nebo nesouhlasem, protože z nich vyplývá, že transcendentální mystické prožitky má na svědomí porušená funkce konkrétních mozkových oblastí. Lidstvo má bohaté zkušenosti s různými omamnými lektvary, které dokážou uměle pozměnit stav mysli a mnohé kultury je od nepaměti využívaly při rituálních a spirituálních obřadech. Moderní věda zkoumá konkrétní souvislosti, kde a jak jsou v mozku zakotveny tyto zvláštní spirituální projevy našeho (ne)vědomí, které Italové nazývají ve své práci „sebe-transcendencí“. Co způsobuje, že se například člověku rozšíří jeho „já“ za hranice tělesné schránky a on se pak cítí být bytostní součástí většího celku – cizích lidí, jistého objektu, prostoru, přírody, případně celého universa, či nadpřirozené bytosti (odosobnění, depersonalizace)? Anebo najednou zcela ztrácí časoprostorovou orientaci a v daném okamžiku přestává tušit kde je, co a proč dělá (derealizace)?
(Poznámka: Pro tyto stavy se těžko hledají přesné definice a „trefné“ pojmy – depersonalizace a derealisace jsou projevy nejen spiritualistických prožitků, ale například i syndrómu úzkosti, epilepsie, velkého stresu. I „postiženi“ tyto své pocity popisují dost rozdílně.)
Nemusí ale jít jen o následek působení nějaké psychotropní látky, ale o dočasnou, nebo trvalou změnu v nervové aktivitě v konkrétních mozkových oblastech, způsobenou psychickým rozpoložením, nemocí, či poraněním. Pětici Italů při výzkumu pomohlo 88 dobrovolníků z řad onkologických pacientů s nádory na mozku. Každý z nich absolvoval ještě před chirurgickým odstraněním tumoru rozhovor, při kterém byl zpovídán na téma poměrně osobní a přesnými definicemi neuchopitelné – mystika, duchovno, víra, transcendentno. Vědci se pídili po podrobnostech z náboženského a duchovního života svých respondentů, jestli věří v nadpřirozeno, jak svou víru a to, v co věří, vnímají, nebo zda mívají mystické prožitky a jak je pociťují. Jenom pár dnů po neurochirurgické operaci nádoru na každého z pacientů zaútočili znovu, ale tentokráte s dotazníkem. Byly v něm výroky, které měl respondent označit za pravdivé, nebo nepravdivé. Vědci odpovědi porovnali s informacemi z předcházejících rozhovorů. Zjištěné změny ve vnímání sebe samého v kontextu s okolní realitou (zvýšenou depersonalizaci a „sebe-transcendenci“) dávali do souvisu s přesnou lokalizací a rozsahem poškození mozku, jež získali pomocí moderních zobrazovacích technik. Tak se jim podařilo identifikovat, nebo spíše znovu potvrdit dvě, se spiritualitou související mozková centra – oblast levého spodního temenního laloku a pravého gyrus angularis („lomeného závitu“, angular gyrus).
Osoby, které prodělaly operaci tumoru v těchto dvou mozkových oblastech, se projevovaly mnohem spirituálněji. Jde právě o centra, která se již dlouho spojují s pocity oddělení svého „já“ od těla. Pacienty s nádory v jiných částech mozku tyto změny osobnosti nepostihly.
"Pojem „sebe-transcendence“ mají ve zvyku používat jen filozofové a zastánci hnutí New age," tvrdí jeden z autorů práce Salvatore Aglioti, kognitivní neurolog ze Sapienza - Università di Roma a dodává: "Toto je první detailnější studie spirituality. Máme co do činění s komplexním jevem, který se dotýká podstaty člověčenství."
Samozřejmě nejde zdaleka o první výzkum, jež se hledání spitrituality v neurónových obvodech mozku zabývá. I v minulosti lékaři pozorovali u pacientů s poškozením zmíněných oblastí změny v sebeuvědomování. Dokonce již v roce 1954 anglický lékař Acner publikoval práci v podstatě se stejným výsledkem – „...zdá se, že nádory v angular gyrus a spodním temenním laloku se mohou projevovat depersonalizací.“ (Z knihy Daphne Simeon, Jeffrey Abugel: Feeling unreal: depersonalization disorder and the loss of the self). I elektrická stimulace označených oblastí u pacientů s epilepsií způsobila stavy depersonalizace.
Tomuto tématu se podle slov belgického neurologa Rika Vandenbergha vědci spíše vyhýbali protože je háklivé z několika ohledů – nejenže se dotýká osobní stránky člověka, ale pojem spiritualita je trochu mlhavý a každý ho vnímá a interpretuje mírně rozdílně.
I když z neurologického hlediska existuje celá řada jednoznačných indícií, že spiritualita koření v pozměněné funkci konkrétních mozkových center, nelze opomenout vliv prostředí a zejména výchovy v ranném věku, působení kulturních tradic společnosti a formy v jaké se v ní prosazuje náboženství, jaké rituály zachovává, nebo dokonce vynucuje. I když spiritualita a náboženská víra samozřejmě zdaleka nejsou identické pojmy, nepochybně se navzájem ovlivňují. Do komplexního obrazu je nevyhnutné zahrnout také povahu člověka, jeho trvalý, nebo momentálně změněný psychický stav. To všechno klade dost složitě a nejednoznačně formulované otázky, na které bude potřebné najít odpovědi při komplexnějším pohledu na původ a formy lidské spirituality.
Zdroje: Neuron , Nature News , EurekAlert!
Diskuze:
spiritualita a náboženství
Milan Štětina,2010-02-18 07:33:59
Náboženství a spitritualita je vždy kontroverzní téma. Vědecky se to principiálně nedá moc uchopit, protože je obtížné až nemožné najít falzifikovatelné hypotézy. A když už se nějaký experiment provede, tak věřící jej zpochybňují (nic proti tomu - zpochybňovat metodiku argumenty je "vědecké" a žádoucí). Osobně si myslím (přesněji řečeno z nabízených teorií nejvíce věřím), že náboženství vzniklo v dávných dobách jako pokus o vysvětlení tehdy nevysvětlitelných jevů. Lidé se prostě neznámých věcí báli a když přišel vůdce/kněz/šaman a tvrdil, že to způsobuje všemocný bůh, protože lidé "zlobili" je v jistém smyslu uklidňující. Ono to pak má i další praktické důsledky: lid se nebouří (bůh by je mohl za neposlušnost potrestat) a v době nadprodukce lid zaměstnáme náboženskými obřady a stavbou chrámů (lid opět nebude vymýšlet revoluce) - je to známé pravidlo, že lid potřebuje chléb a hry. Ono v dobách malých neustále válčících skupin měla velká kooperující skupina jistě výhodu a "báchorky o všemohoucím" (nebo jakákoliv jiná jednotící myšlenka) ke kooperaci jistě přispívala. Že mechanismus jednotící myšlenky funguje (je pravděpodobně podmíněn geneticky) je myslím dostatečně prokázané historií a pokusy ohledně psychologie davu.
A k rozdílu mezi náboženstvím a spiritualitou: náboženství jsou pozemskou autoritou (králem/státem v součinnosti s církví) nařízené obřady k uctívání předpokládaného boha (to do jisté míry praktikují i lidé nevěřící/pochzbující v boha, protože se bojí trestu od té pozemské autority); spiritualita je pak přesvědčení, že "bůh" existuje, na základě čehož pak dotyčný praktikuje "obřady" (meditace, rozhovor s bohem - není to můj případ, tak přesně nevím), které uzná za vhodné.
Aby nedošlo k omylu, tak nevyzývám k anarchii, Já si (v souladu s náboženskými představami) myslím, že krást a vraždit se nemá, bližní se má milovat, parazity (tj. ty zloděje a vrahy) "eliminovat", když člověk onemocní nebo neuspěje, tak chybu hledat v sobě a s "nepřízní osudu" bojovat (pokud má pro co žít). Nikoliv však proto, že by mě čekal boží trest, ale protože kooperace ve společnosti je výhodná a zvyšuje životní úroveň (zejména materiální, ale věřím, že i té duchovní, ať už si pod tím představuje každý cokoliv) všech členů společnnosti
A na závěr prosím, abyste mě "nekamenovali". Jak jsem již napsal, je toto moje víra, takže nad opačnými argumenty jsem ochoten se zamyslet (ale nikoliv je bezhlavě akceptovat).
V naprosté většině se nejedná o víru
Borek Vaněk,2010-02-18 08:48:54
ale prokazatelná a vyvratitelně definovatelná fakta.
Jsou předmětem religionistiky, genetiky, etologie a např. otázka pravidel skupinového soužití (= morálka) je prokazatelně původem v evolučních zákonitostech a ekvivalentně se projevuje u jiných, srovnatelných živočišných druhů (viz zde článek o bonobo či morálce).
I velká ba většina tvrzení zastánců různých bohů je zkoumatelná a vyvrácena - viz např. naprostou nesprávnost Genesis či proroctví, stejně jako pochybná činnost kupř. Ježíš ve formě historek z doslechu a vykazujících nejméně 4 odlišné nekonzistentní názorové proudy a porušení známých přírodních zákonů.
V podstatě jediná bezesporná hypotéza existence něčeho jako bohyně je hypotéza prvotního hybatele, který vše spustil a do ničeho nezasahuje.
Té jediné neodporují pozorované přírodní jevy.
Pane Vaňku
Jakub Šenkýř,2010-02-18 15:24:47
Promiňte mi při vašem vzdělání, ale vy považujete hypotézu prvotního hybatele za kredibilní? Vždyť existence jakési vědomím obdařené božské bytosti mimo tento Vesmír odporuje všem dosavadním poznatkům psychologů, neurologů a evolučních biologů o tom, že vědomí je vedlejší efekt činnosti neuronové sítě dostatečně rozsáhlé, která je schopna vlastní sebereflexe. Vědomí podle těchto poznatků nemůže existovat bez neuronové sítě. Tím méně bez těla, které by tuto síť zásobovalo energií a zprostředkovávalo jí vzruchy z okolí. Tím méně tedy bez světa, na jehož entropii takové tělo nutně parazituje. V jakém světě tedy takový hybatel přebývá a kdo uvedl do pohybu tento svět?
Myšlenka prvotního hybatele nic neřeší, pouze odsouvá celý problém "o jeden Vesmír" dál a tím ho zesložiťuje. Celá hypotéza je vzhledem k principu Occamovy břitvy neudržitelná. Nemluvím už vůbec o tom, že o tomto takzvaném "hybateli" máme pouze nepotvrzené zkazky od jakéhosi Aristotela, jehož teorie nikdy nebyly zveřejněny v impaktovaném časopise s příslušnou oponenturou.
Argumentace, kterou jsem zde předložil, je zčásti převzata z knihy Filozofická gymnastika od Stephena Lawa a předpokládám, že například takový Richard Dawkins by použil podobnou.
Promiňte při Vašem filosofování
Borek Vaněk,2010-02-19 16:05:27
Dovolím si opět - pro přehlednost a věcnost - reagovat na Vaše jednotlivé výroky=tvrzení=názory.
Omluvte, že Vaše příspěvky familierně označím J: a svoje B:
------
J:
Promiňte mi při vašem vzdělání,
B:
K tomuto pokusu o ad homini pejorativnost místo k věci, připomínám, že trpím úctou a pokorou před vědci jednotlivých oborů (exaktních, opřených o strukturované a definované pojmy, s logickou a matematicky popsatelnou strukturou..) a chybí mi představa, že mé vzdělání je nějak nadřazené či "lepší" než jejich. Proto, když mám pochyby o svých názorech týkajících se např. původu morálky, tak se obrátím na zdroje od etologů, psychologů,
------------------
J:
ale vy považujete hypotézu prvotního hybatele za kredibilní?
B:
Ano a uvedl jsem proč. A ani ne tak "kredibilní" (= opět filosofické slovíčkaření) - ale jako hypotézu slučitelnou se současným stavem poznání.
-------------
J:
Vždyť existence jakési vědomím obdařené božské bytosti mimo tento Vesmír odporuje všem dosavadním poznatkům psychologů, neurologů a evolučních biologů o tom, že vědomí je vedlejší efekt činnosti neuronové sítě dostatečně rozsáhlé, která je schopna vlastní sebereflexe. Vědomí podle těchto poznatků nemůže existovat bez neuronové sítě. Tím méně bez těla, které by tuto síť zásobovalo energií a zprostředkovávalo jí vzruchy z okolí. Tím méně tedy bez světa, na jehož entropii takové tělo nutně parazituje. V jakém světě tedy takový hybatel přebývá a kdo uvedl do pohybu tento svět?
B:
a/ co je to "vědomí"?
b/ proč by hypotetický prvotní hybatel musel nějaké mít?
c/ z čeho soudíte, že by musela tato hypotetická bytost fungovat tak jako my? A proč vůbec bytost? Proč ne nějaký dosud nepoznaný fyzikální zákon - např. o více vesmírech provázaných strunami přes vícerozměrný prostor, kde jako jakási mutace vznikl náš pozorovaný vesmír. Nebo to co již pozorováno je - fluktuace vakua, což je v podstatě vznik hmoty z ničeho (jejda to se filosofové vyřádí, až si to někde v publikaci z kvantové mechaniky najdou...)
Hypoteza prvotního hybatele je o tom, lidově řečeno, tak když nějakou strašidloidní bytost, tak jen jak spouštěč, neb v pozorovatelném světě se již zatím nenašel žádný jev, který by na jeho existenci poukazoval, či pro vysvětlení byl potřeba.
Skeptický přístup k poznání = +/-věda netvrdí, že nic takového nemůže - či jako u ctitelů duchů - nesmí existovat. Proč by nemohl existovat zatím neznámý jev jako prvotní spouštěč? Ony na to sice nesvědčí ani kosmologické poznatky - neb před Velkým třeskem patrně ani neexistoval čas - ale kdo ví...
Jak vidíte "neprokazatelná hypotéze" není doménou filosofů ale v tomto případě jen jedna z možných hypotéz, časem možná prokazatelná. Ovšem oopřená o znalosti a striktně znalosti nepopírající. Žádné že věřící a nevěřící se mají domluvit, protože třeba Hospodin tak trochu je a trochu není.
--------------
J:
Myšlenka prvotního hybatele nic neřeší, pouze odsouvá celý problém "o jeden Vesmír" dál a tím ho zesložiťuje. Celá hypotéza je vzhledem k principu Occamovy břitvy neudržitelná.
B:
Souhlas a současně nepochopení Ochamova principu. Ten jen říká, že existuje-li pro nějaký jev více hypotéz, tak pravděpodobně je pravdivá hypotéza jednodušší neobsahující nadbytečné prvky, nepotřebné pro vlastní vysvětlení jevu. Jde ovšem o více-méně filosofické slovíčkaření a ne o striktní přírodní zákon. Takže výrok o "neudržitelnosti" je sám neudržitelný neb nadbytečný a není opřen o nějaká konkrétní měření, důkazy, jevy...
-----------
J_
Nemluvím už vůbec o tom, že o tomto takzvaném "hybateli" máme pouze nepotvrzené zkazky od jakéhosi Aristotela, jehož teorie nikdy nebyly zveřejněny v impaktovaném časopise s příslušnou oponenturou.
B:
To není pravda. Takové hypotézy o tomto do značné míry nadbytečném prvku vyslovila celá řada vědců, vč. např. Einsteina. Úroveň Aristotelových znalostí o fungování vesmíru i živé přírody se z dnešního pohledu limitně blížily nule, tkaže jeho názory jsou relevantní jako názory Sokrata na operační systémy.
----------
J
Argumentace, kterou jsem zde předložil, je zčásti převzata z knihy Filozofická gymnastika od Stephena Lawa a předpokládám, že například takový Richard Dawkins by použil podobnou.
B:
Předpokládáte správně.
Dawkins - v tom co jsem od něj četl (Sobecký gen, Boží blud, Slepý hodinář a několik desítek článků) zejména prokazuje neužitečnost a škodlivost náboženství a věření na bohy jako princip přístupu k poznávání světa.
Nezabývá se teologickými finesami u té či oné verze bohů - ono jich je nepřeberné až nepřehledné a navzájem se potírající množství.
Jako svým bytostným duševním založením vědec se Dawkins opírá o jasné argumenty a fakta. Ne o žvanění a pohádkaření, relativizování libovolné přesouvání textů z roviny faktografické do sféry alegorií - jak jsme svědky u kličkujících agitátorů pro bohy.
@dagmar
Libor Kiss,2010-02-16 15:25:50
Myslim si, že v súčasnej dobe majú ľudia zaoberajúci sa výskumom mozgu veľmi ťažké dni, pokiaľ zároveň chcú byť kritickými vedcami a veriť aj tomu, že majú ešte aj "dušu". Každý v tejto pozícii musí kriticky posúdiť poznámky, ktoré hore naznačujete, mal by aspoň tušiť, ktorá duševná činnosť by podľa neho malo patriť do sféry mozgu (tá pominuteľná) a ktorá do sféry "nesmrteľnej" duše. A to je aspoň z môjho pohľadu príšerne ťažké.
Oveľa ľahšie je prijať samozrejme ten na prvý pohľad jednoduchší model (Váš).
Mne to trochu pripomína situáciu vo fyzike z cias Newtona. Ak si porovnáte model sveta vtedy a teraz, tak sama dobre viete, že sa líšia v "mnohých detailoch". Znamená to, že Newtonov model pre nás neplatí a je bezcenný? Vôbec nie. Veľmi dobre funguje v istých hraniciach.
Možno že, model súčasného ponímania CELEJ !!! fenomenológie ľudského bytia je podobný ako Newtonova fyzika.
Dagmar Gregorova,2010-02-16 18:46:13
Ad: ...ktorá do sféry "nesmrteľnej" duše...
Obávam sa, že to vo všeobecnosti nie je tak komplikované, ako si myslíte. Neurológov, ktorí nepotrebujú selektovať medzi "smrteľným" a "nesmrteľným" duševnom bude viac. Jednoducho nie sú veriaci. Nemajú s tým, o čom píšete žiadny problém. Nepotrebujú pre svoj život, ani prácu "nesmrteľnosť" v tom nadpozemskom ponímaní. Nemá s tým problém známy neurológ indického pôvodu Vilayanur Subramanian Ramachandran, ani známy neuropatológ a popularizátor vedy František Koukolík.
Neviete sa vžiť do myslenia neveriaceho. Ale naopak to platí tak isto... Mozog je štruktúra, ktorá odumiera spolu s telom. Ak človek bol za života neschopný lásky (ťažký autista, ale z iných dôvodov) je jeho "nesmrteľná duša" toho schopná? Na základe čoho si vytvárate takúto predstavu? Ak na základe výlučne viery, potom niet dôvod, aby sa veda takouto otázkou vôbec zaoberala, je nedefinovateľná, poznaním nepolapiteľná, pre neveriacich nezmyselná.
těžko říci
Jan Marti,2010-02-16 08:34:26
mozek je součástí přírody, vesmíru, toho co vzniklo při velkém třesku; je v kontextu....vědomí je dle mě kontextuální, proto jsou problémy s jeho definicí...mozek jako součást světa dle mě náboženství nevylučuje..nelze vyloučit, že existuje něco mimo myšlení, prostor a čas..a věda s tím operuje...co bylo před velkým třeskem?..proč si myslíme, že myšlení je to nejvyšší??????myšlení je vlastně rozsekávání věcí na kousky, je to nástroj, který se vyvinul v průběhu evoluce; podobně jako má prase rypák; podobně jako pazourek....samozřejmě standardní vědomí ega a myšlení pravděpodobně končí smrtí mozku; jestli za tím existuje nějaké jiné vyšší celistvé vědomí bez myšlení...nevíme
Dagmar Gregorova,2010-02-16 09:31:39
jenže do toho „nevíme“ – právě proto, že nevíme – si můžeme dosazovat cokoli, co fantazie a schopnost sebe-přesvědčení umožní... jaký to má smysl, když doslova nevíme tam něco dosazovat a pak se kvůli tomu navzájem mlátit a zabíjet?
O nevedeni a vedení
Libor Kiss,2010-02-16 10:22:37
Fascinuje ma kvantová fyzika a astrofyzika. Som nevzdelaný v tomto smere, ale veľmi rád si prečítam články od Vladimíra Wagnera, na ktorých si moja predstavivosť vyláme zuby vždy. :-) Tá skúsenosť, že sa snažím predstaviť si a tým aj pochopiť prapodivné vlastnosti elementárnych častíc, je veľmi poučná.
Verím kvantovému fyzikovi, nech už je vo mne logický rozpor založený na mojej ľudskej skusenosti akýkoľvek.
Kvantové javy sú nepredstaviteľné. Aj samotným fyzikom. Mal som časť rozprávať sa osobne so spolupracovníkom Vladimíra Wagnera, ktorý to sám povedal. Povedali to aj iní.
O niečo ľahšie je predstaviť si číslo priemeru najväčšej známej hviezdy Cannis Majoris: cca 3,5 miliardy km. Ja osobne si to ani po mnohých prirovnaniach neviem dosť dobre predstaviť a pritom je to len otázka mierky.
Ak žijem vo svete, ktorý samotný vo svojej materiálnej podstate je nepochopiteľný/neprestaviteľný (aspoň teda konvenčným človekom), je veľmi ťažké z tejto pozície hovoriť, že niečo viem dostatočne presne, a aj keby áno, tak určite nie komplexne.
Pojem nevedenia a vedenia je preto z mojho hľadiska oveľa širšia kategória a ich pomer je určite väčší ako 1.
Aha
Borek Vaněk,2010-02-16 14:47:55
Odborníci ví a umí přesně spočítat
(kvantové zákony jsou jedny z těch co mají nejlepší shodu matematické formulace s naměřenou skutečností)
ale
protože tomu nerozumím já, tak je více nerozumění než rozumění.
Mno, s tím lze vlastně v zásadě souhlasit, že...
Čím více vím odborníci v jednotlivých oborech, tím více logicky v jiných oborech o tom nevíme.
To je úžasný poznatek.
Měl by se tesat.
Zajímavá diskuse
Petr Mareš1,2010-02-16 07:41:24
Já si právě netroufám tvrdit, že Bůh a duše jsou jenom naše náboženské představy. O Alzheimrovi mi vykládejte. Mám schizofrenii a neviním z toho Boha ani duši. Je to asi porucha serotonního nebo dopaminergního systému v mozku. Přesto nemohu vyloučit, že mozek působí na duši, že není duše.
Petr Mareš
reakce na L.K. K téme l´udskej spirituality:
Anna Václavíková,2010-02-16 06:26:33
A nenastává čas, aby lidé odložili berličky náboženství a uznali, že žádný Bůh, Allah ani nic jiného není a po smrti nebude nic a začali žít i bez těch berliček slušně a poctivě jen sami pro sebe? A jednou se budou moci zrušit i klasické zákony, a lidé nebudou potřebovat vizi trestu, aby dokázali žít vedle sebe v slušnosti a pořádku.
Libor Kiss,2010-02-16 09:38:57
Na prvu otazku: Uznávaný neuropatológ, František Koukolík, na ktorého prednáške som mal tú česť sedieť, začal slovami: (parafrázujem) Na začátku mé kariéry jsem si myslel, že lidský mozek je racionální, teď jsem přesvědčen, že lidský mozek je především citový a magický...
Tento pán, ktorý je slovutný vedec, veľmi kriticky zmýšľajúci povedal, že viera a magično je v každom z nás (teda aj v ňom, vo mne aj vo Vás) a dá sa testovať. Pôvod tejto črty vysvetľuje evolučne. (dúfam, že si to pamätám správne).
Z tohto pohľadu je preto veľmi nepravdepodobné, že niekedy k niečomu podobnému, ako je vyhladenie náboženstva výchovou, politicky alebo násilím, dôjde.
Asi to preženiem, ale je to niečo ako "zakázať lásku".
Nedá sa to jednoducho odložiť.
Tá druhá časť sa mi už nezdá reálna v žiadnom prípade...
Mluvme o sobě
Borek Vaněk,2010-02-16 14:54:46
páně patologův mozek uvažuje neracionálně, ale emocionálně a magicky.
Takže tvrzení, že mozek neuvažuje racionálně je magické.
Proč by nešlo vyhladit přesvědčení některých lidí o hypotéze, že existuje Neptun či Šiva?
Myslíte si, že člověk, který od narození do pozdní dospělosti bude ušetřen takových hypotéz, že by ho jen tak z ničeho nic napadlo, že svou spasitelskou anabázi začal jeho vykupitel ilegální výrobou alkoholu na svatbu?
@Borek
Libor Kiss,2010-02-16 15:49:43
páně patologův mozek uvažuje neracionálně, ale emocionálně a magicky.
Takže tvrzení, že mozek neuvažuje racionálně je magické.
:-) Pekna poznamka...
Myslim, ze aj keby sme vyhladili reci o Sivovi a Neptunovi a vyhladili reci o Spasitelovi, o nejaky cas by prisiel niekto s niecim podobnym a asi by sa to ujalo.
Asi to mame dane hlbsie ako si myslime. Niekto viac niekto menej.
Inak povedane, ze mozog ma tie magicke podivnosti niekde predformatovane. O konkretnej forme sa samozrejme uz neda hovorit.
Tomáš Benek,2010-05-21 20:20:45
Myslím, že nikde v mozku nic takového zakódované není. :) Prakticky každý člověk, který dnes věří v nějaké "nadpřirozeno" v něj věří v nejlepším případě proto, že si jinak nedokáže vysvětlit lidské bytí, důvod existence atd! To je pro nás stále to největší tajemství, a možná navždy zůstane. :(
Dagmar Gregorova,2010-02-16 06:04:38
Jestli máte na mysli duši jako projev všech emocí a myšlenek racionálních i těch méně racionálních, pak v podstatě ano – je to výsledek činnosti mozku do které ji fušuje hormonální systém, zdravotní stav....
Jestli máte na mysli duši jako nedefinovatelné nehmotné „já“, které je sto po smrti se odebrat z mrtvého těla a dál mít pocity, vidět, slyšte, vnímat, myslet někde v nějaké nepolapitelné sféře hmotného ne-bytí a za svůj život pykat, nebo si užívat věčné blaženosti, tak taková duše sídlí přesně tam, kde sídlí bůh. Ale na to si již budete muset odpovědět sám. Říct, že takový bůh a taková duše jsou jen naše náboženské představy, se Vám bude zdát být jako příliš odvážné kacířství. Ale stačí jenom poškození mozku v jistých oblastech a celá „duše“ i s vnímáním nadpřirozena se vám úplně změní. Při vážnějším poškození... ale vždyť to přece víte...
Co dělá s „duší“ pokročilý Alzheimer? A proč ji postihuje, jestli nesídlí v mozku?
Poruchy mozgu a dusa
Tomas Habala,2010-02-16 12:28:44
Ak je mozog pracovnym nastrojom duse a je poskodeny, tak z toho nevyplyva, ze je poskodena dusa. Ak ulomite antenu na radiu a pocujete z neho potom iba chrcanie, tak to neznamena, ze to chrci moderator v studiu.
A jejda hypotéza antény
Borek Vaněk,2010-02-16 14:56:54
Každá analogie kulhá.
Tato přímo na obě nohy.
Hodinky mají svou duši.
Takže když přestanou tikat, tak jen se hodinková duše do příchodu hodináře jen potuluje okolo.
Dusa hodiniek je pekny obraz
Tomas Habala,2010-02-17 13:58:51
Dusa hodiniek zije v mysli ich konstruktera. Moze existovat aj hmotny objekt, kde sa tato dusa prejavi - hodinky. Ked sa hodinky rozbiju, to neznamena, ze zanikla aj ich dusa. V mysli kontruktera funguju stale v poriadku.
Aha
Borek Vaněk,2010-02-19 20:26:29
duše pendlovek se při nenatažení péra přesune do mozků zaměstnanců fabriky, kde je vyrobili.
V dnešní době mají pendloduše nutnost pendlovat až na dálný východ a zpět a to je zmáhá.
Berou to ovšem zpravidla zkratkou přes severní pól a tím narůstá prokazatelně počet a intenzita polárních září v září.
Nevím
Petr Mareš1,2010-02-15 23:25:58
Chesterton kdysi napsal: "Víra je to, co nelze dokázat, a věda to, co bude zítra vyvráceno." Zkusme to obrátit: "Věda je to, co nelze dokázat, a víra to, co bude zítra vyvráceno." Myslím, že mohou existovat lidé, kteří se řídí tou obrácenou sentencí.
Petr Mareš
Nevím
Petr Mareš1,2010-02-15 19:46:16
Člověk často neví proč věří nebo nevěří, třeba ve vědu, může to být vliv citu. Obecné principy se nedají potvrdit, jsou předmětem víry. Popperovskou dělící čáru mezi vědou a nevědou vidím trochu fuzzy.
Petr Mareš
K téme ľudskej spirituality
Libor Kiss,2010-02-15 13:28:59
Nevyčítam nič tomuto článku ani iným článkom pojednávajúcich o podstate duše/ducha/spirituality/religiozity, o viere v Boha v duchu knihy "The God Part of the Brain...". Nie som priaznivcom inteligentného designu, neznášam, keď sa pletie politika do vedy.
Narozdiel od nadšenia, ktore mi prinášaju z dielne vedy technologické novinky, sa pri čítaní článkov podobných tomuto, neviem ubraniť určitému smútku.
Medzi riadkami sa jednoznačne nesie odkaz, že celé kultúry postavené na viere v posmrtný život/boha/neosobné súcno, sú postavené na klame.
Nehovorím teraz o nauke, ale o intuitívnom pozadí, cez ktoré sa nešpecifikovaná spiritualita prejavuje. Nespomínam už ani osobné cesty obrovského množstva ľudí, u ktorých hrala a hrá práve tá natívna/jadrová spiritualita a viera obrovskú úlohu v ich živote. (Ne)viem si dobre predstaviť, aké obohatenie a upokojenie by im tieto poznatky priniesli...
Tieto texty, podľa mńa, dosť prispievajú dehumanizácii, čo je možno aj dôvod, prečo vyvolávajú také vášnivé reakcie na oboch stranách.
Samozrejme, nemôžem sa vyjadriť v tom zmysle, že tieto články "nehovoria pravdu", avšak dáva mi to veľkú námahu vypracovať si k nim "objektívny/neemocionálny postoj".
V súčasnej paradigme vedeckého bádania vedcom iné ani neostáva. Nemáme zatiaľ spoľahlivý dôkaz toho, že by vedomie pretrvávalo po smrti, prípadne že by vedomie mohlo byť universálne prítomné. Ak by sa niečo podobné podarilo overiť, všetky tieto články by razom mohli získať úplne iný kontext, bez straty vedeckej hodnoty.
Ale to je len moja fantázia ako sa vyrovnávam s mojim smútkom...
prajem pekny deň.
Nevím
Petr Mareš1,2010-02-14 22:27:20
Nevím. Někdy mám pocit, že věřím ve vědu.
Petr Mareš
Dagmar Gregorova,2010-02-15 04:23:53
Vsetky informacie, ktore ziskavate a nemate moznost ako si ich overit, su predmetom vasej "viery", ci "neviery".
Rozdiel je v tom, ci moznost si informaciu overit principialne existuje (urobit opakovany vyskum), potvrdit, alebo vyvratit... alebo ide o z principu (ktory sa prisposobuje dobe) neskumatelnu a neoveritelnu dogmu.
Kriticky pristup k vedeckym vysledkom nie je hriechom a pri niektorych - najme so statistikou zonglujucich vyskumoch je naozaj na mieste.
Kdypak zase někdo přijde s filosofováním o vztahu
Borek Vaněk,2010-02-14 18:06:11
věda * víra....?
K takovémuto článku to jaxi holt asi nebude moc pasovat, že...
Borek Vaněk
Frantisek Kriz,2010-02-14 18:54:36
Přišel jste s tím první :) Náhodou vím o jednom "šamanovi" (Petr Chobot - původně přírodovědec) http://www.petr-chobot.eu/biografie.htm
který údajně má schopnost opustit své tělo a třeba se ztotožnit s něčím jiným (říká tomu exteriorizace, nebo vytělesnění) a na svých seminářích, na kterých tučně vydělával, lidi učil témuž. Před lety se mu povedlo přiotrávit 30 účastníků (v nemocnicích je zachránili, psalo se o tom). Soud ho zprostil obžaloby (pro duševní poruchu nebyl trestně odpovědný) a on ve své praxi pokračuje dodnes
:) :) :)
Dagmar Gregorova,2010-02-15 04:11:02
Nebolo to ani tak dávno, keď podobné semináre pod názvom "Cestovanie v case" organizoval nemenovany vedecky pracovnik nemenovanej vyznamnej vedeckej institucie v nemenovanej krajine :)...
Bol to velky mystik, jogin, propagator "hlbokovej ekologie" a zdraveho sposobu zivota. Zly zdravotny stav ale predcasne uzavrel jeho zivotnu put...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
