S blížícím se termínem konání setkání amerických neurologů začínají na veřejnost prosakovat informace o jeho programu. Letošní konference American Academy of Neurology, v pořadí již 62., byla svolána do Toronta a uskuteční se 10. – 17. dubna. Jednou z „rozinek“ bude roztroušená skleróza.
Roztroušená skleróza (zkráceně RS, latinsky: sclerosis multiplex, anglicky: Multiple sclerosis, zkráceně MS)
Nemoc postihuje mnohočetnými ložisky bílou hmotu centrálního nervového systému, tedy mozku a míchy. Je poměrně častá a odhaduje se, že na celém světě jí trpí dva a půl miliónů lidí. V České republice je přibližně deset tisíc postižených (prevalence se udává od 2 do 150 nemocných na každých 100 000). Nejčastěji jsou postiženými mladí lidé, ale může se projevit i v pokročilejším věku. Jde o chronické zánětlivé onemocnění nervové tkáně. Za normální situace nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím vysílání nervových vzruchů přes dlouhé neuronové výběžky axony (neurity), které jsou obaleny v izolační látce nazývané myelin. Ten významně urychluje vedení nervového vzruchu a zabraňuje jeho přenosu na okolní vlákna. Při tomto typu sklerózy popletený imunitní systém napadá myelin vlastních buněk a ničí jej. Axony již nejsou schopny přenášet nervové vzruchy, tkáň degraduje. Slovo skleróza (z řeckého skleros, tj. tuhý) v názvu nemoci odráží nález na mozku - zjizvení v bílé hmotě.
Ohledně příčin nemoci je celá řada teorií. Pokouší se kombinovat známá data do hodnověrných vysvětlení, ale žádná z nich (virová, stresová, genetické predispozice,…) se zatím neukázala jako definitivní. Stejně tak jako neznáme příčinu nemoci, neznáme ani žádnou kauzální léčbu.
Se zajímavou hypotézou týkající se rizika vzniku roztroušené sklerózy přichází nyní trojlístek univerzit zmíněných v úvodu. Z abstraktu sdělení, kterým se hodlají presentovat na konferenci v Torontu vyplývá, že jde o „statistiku“, která se opírá o údaje za uplynulých šestnáct let. Konkrétně jde o sumarizaci záznamů o 35 794 kojencích, kteří mezitím dospěli a začínají se u nich projevovat různé zdravotní neduhy. Výzkumníci oprášili staré dotazníky, které tehdy nastávající matky vyplňovaly v době před porodem. Kromě jiných údajů z nich vyčetli i stravování maminek v těhotenství. Jde o seriózní podklady, protože dotazníky tehdy nevyplňovaly maminky samy, nýbrž ve spolupráci s jejich zdravotními sestrami, které je měly pod patronátem. Těmito záznamy nyní vědci nakrmili počítač a doplnili to ještě údaji o zdravotním stavu dnes již dospělých jejich dětí. Například i údajem od jakých maminek jsou dítka u nichž propukla mnohočetná skleróza. Dnes má tuto nemoc již 199 jejich potomků. Ze hry velkých čísel počítač usoudil, že nemoc souvisí s konzumací mléka.
Děti, jejichž maminky pily mléko (rozuměj kravské mléko), jsou jakoby chráněny před mnohočetnou sklerózou. Mechanismus této ochrany není přesně znám ale vědci mají podezření na vyšší příjem vitamínu D. Mají k tomu pádný důvod. Podobně jako jsou děti „pijaček“ mléka v menším riziku že z nich budou postižené osobnosti, stejně jsou před tímto onemocněním nějak chráněny také děti, jejichž matky v době pregnance polykaly pilulky s vitamínem D. Ze záznamů o konzumaci mléka se dalo také vyčíst, že matky holdující čtyřem sklenicím mléka denně, snížily u svých ratolestí riziko vzniku sklerózy (ve srovnání s těmi, které nepily nic, nebo méně než tři skleničky), o 56%. Podobně dobře jsou na tom dcery maminek, které patřily do 20% populace s nejvyšším příjmem vitamínu D. Vitamín, který těhotné matky zkonzumovaly, jakoby nad potomstvem držel ochrannou ruku, neboť riziko vzniku sklerózy mají o 45% nižší.
A protože se nejedná o první zprávy podezírající nedostatek vitamínu D ze zapomínání a demence, můžeme brát za prokázané, že jeho nižší příjem, souvisí s ohrožením potomstva mnohočetnou sklerózou ve vyšším věku. Přesto, že neznáme ještě všechny podrobnosti připravované zprávy, ponaučení si z toho můžeme vzít již dnes - nastávající maminky by si měly dopřát vitamínu D dostatek. Jeho zdrojem jsou mléko, ryby a slunění. Snížení rizika demence u budoucích ratolestí je dostatečně velké, aby za to stálo. Doporučení má jedno omezení - netýká se tatínků. Zda je otec opálen do bronzova, je v tomto případě zcela nepodstatné. A stejně nesmyslné je nutit nás pít mléko.
Pramen: American Academy of Neurology
Diskuze:
