Fosílie okřídleného tvora z Číny o níž se začalo psát v již roce 2003 stále nedává vědců spát. Zprvu měl plachtit vzduchem podobně jako papírový drak, tedy jako placka. Pak přišel americký důchodce (původním povoláním inženýr letectví) a paleontologickou komunitu překvapil teorií o tom, že tento malý dinosaurus létal jako dvojplošník.
Na modelech prokázal, že Microraptor gui, musel při svých letech používat uspořádání dvou křídel pod sebou, tedy obdobně jako létaly první létací stroje sestrojené člověkem.
Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že tento mikroraptor měl létací peří také na nohách. Bližší zkoumání otisků v kameni potvrdilo, že se nejedná o prachové nebo krycí peří ale o obrysová pera, která mají brk a specifickou zámkovou stavbu paprsků. Tou je celá stavba praporu zpevněna a slouží pro skutečný let. Ze zkameněliny se později vyčetlo i to, že nejdůležitější pera na nohách raptora jsou asymetrická a překrývají se a že jsou mnohem blíže sebe, než aby sloužila pouze jako manévrovací pera, jako je tomu v případě ocasů ptáků. Pravěký tvor při letu držel zadní nohy v napřímené poloze. Mechanika kloubů mu nedovolila je sklopit „jako podvozek“, aby směřovaly souběžně se směrem letu. Mikroraptor dokázal s nohama pohybovat jen dopředu a dozadu. Proto musel protáhnul svoje "druhá křídla" dozadu za svoje přední křídla. Ze zákonů aerodynamiky také vyplývá, že s takovým "technickým" omezením stabilní let poskytuje pouze jedinné řešení křídel, a to jejich umístění pod sebe.
Od doby konání konference Americké geologické společnosti v Salt Lake City v roce 1995 uplynula hezká řádka let aniž by se s v tomto ohledu něco významnějšího dělo. Hladinu rozvířil až nyní článek zoologa Johna Rubena z Oregon State University. Také si postavil trojrozměrný model jako jeho předchůdci a studoval na něm letové schopnosti raptora.
Došel k závěru, že zvíře nazvané mikroraptor, muselo být „kluzákem“ a že jeho domovem bylo stromoví. Na první pohled banální formulace. Ve skutečnosti ale tato věta do značné míry zpochybňuje teorii, že ptáci pocházejí z dinosaurů. Pádnost důkazů, které Ruben nachází je prý natolik významná, že nelze tvrdit, že ptáci se vyvinuli z dinosaurů. Dokonce prý některé druhy, jež nyní považujeme za dinosaury, se ve skutečnosti vyvinuli z ptáků.
Dnešní většinový názor vztah dinosaurů a ptáků tvrdí opak a lze jej shrnout zhruba následovně:
Teropodi („obludné nohy“) byli masožraví dinosauři, kteří se na Zemi objevili v období karnu (svrchní trias), asi před 228 miliony let. Od konce triasu byli jedinými velkými pozemními predátory. Těmi zůstali až do samotného konce druhohor (před 65 miliony let). Místo vrcholových predátorů se jim podařilo okupovat po dobu 150 milionů let. Ptáci se z malých teropodů měli vyvinout na konci Jury. Tedy zhruba před 150 miliony let. Z nich má pocházet všech dnešních více než 9600 druhů ptáků.
Snaha změnit tuto teorii vychází z Oregonské university, kde již dvacet let zkoumají morfologii ptáků a dinosaurů. Podle Rubena ptáci možná měli společného předka s dinosaury, ale vyvíjeli se zcela odděleně vlastní cestou. Po miliony let trvajícího samostatného vývoje se z větve ptáků oddělili raptoři. Ruben tento názor dokládá například tím, že malá zvířata jako je například velociraptor a která řadíme k dinosaurům, jsou mnohem podobnější létajícím ptákům. I když raptoři na první pohled vypadají jako dinosauři, mají toho ve skutečnosti mnohem více společného s ptáky, než s theropodními dinosaury, kam patří Tyranosaurus a z nichž se měli ptáci vyvinout. Podle Rubena je zcela evidentní, že raptoři pocházejí z ptáků a nikoli naopak.
Ruben není sám, kdo tento kacířský názor začíná sdílet. Loňská studie z dílny Florida State University mu dává za pravdu. Vše se točí okolo jednoho opeřence „dvouplošníka“. S vybavením jakým disponoval by mu ze země nahoru létat prakticky nešlo a právě v tom je ten zakopaný pes. Stávající všeobecně uznávaná teorie tvrdí, že ptáci se vyvinuli z dinosaurů a tudíž i létání by mělo jít směrem „ze země nahoru“.
Ruben správně poukazuje na to, že zpropadená fosilie "jde jaksi proti větru" a jeho dedukcím se dá těžko co vytknout. Je totiž opravdu nelogické, aby se křídla dinosaurům vyvinula na zemi a odtud aby vzlétali do korun stromů. Pravděpodobnější je jeho verze, že totiž první ptáci způsobem pohybu spíše připomínali dnešním plachtící veverky. Ruben ale jde ve svých názorech ještě dál. Myslí si, že se ptáci vyvinuli v mnoho druhů a z nich některé ztratili schopnost létat. Z ptáků, kteří slezli ze stromů dolů jako nelétavá zvířata, se pak stali raptoři.
Ruben svůj názor opírá o stavbu nohy. Postavení kostí a stehenních svalů, souvisí s anatomií hrudníku a dostatečnou kapacitou plic a na tom závisí schopnost letu na dlouhé vzdálenosti. Jde o základní znak ptačí biologie. Theropodní dinosauři charakteristické znaky ptačího postavení nohou postrádají. Také další znaky jsou mezi ptáky a dinosaury nespojité a odporují teorii dinosaurus >>> pták. Nejpřesvědčivějším argumentem pro Rubenovu teorii má být fakt, že fosilizovaní ptáci byli nalezeni ve starších vrstvách, než které by příslušely době kdy mělo k údajnému přerodu dinosaurů v ptáky dojít.
Zajímavé také je, že příroda zřejmě s dvojplošníkovým řešením letu experimentovala vícekrát. Tak jako u mikroraptora z období křídy si to vyzkoušela i u jurského Pedopenna. Teprve pak toto málo efektivní řešení navždy opustila.
Kontroverzní článek zpochybňující vznik ptáků a mikroraptora jistě vyvolá bouřlivou vědeckou diskusi. Možná si z ní uděláme jasno v tom jak to s tím původem ptáků vlastně je. Možná ale zatím budeme muset souhlasit s Janem Ledeckým: „na ptáky jsme kraátký“.
Pramen: Oregon State University, Proceedings of the National Academy of Sciences
Let mikroraptora:
Diskuze:
