Streptokok jako rizikový faktor, rýma chrání
„Z naší studie plynou praktická zjištění,“ komentoval výsledky přední americký epidemiolog Ian Lipkin z newyorské Columbia University. „Zaprvé, Streptococcus pneumoniae je důležitý faktor zdravotních komplikací při chřipce. Zatím však nevíme, zda jsou všechny kmeny tohoto streptokoka stejně nebezpečné anebo jsou některé z nich rizikovější. Zadruhé, zvýšené riziko komplikací lze předem odhalit velmi jednoduchými prostředky, jako jsou výtěry z nosu a krku.“
Ochranu proti pandemické chřipce by mohla naopak skýtat obyčejná rýma vyvolaná běžnými rhinoviry. Vyplývá to ze studií francouzských, norských, švédských a australských epidemiologů. Během podzimní „rýmové sezóny“, jež obvykle souvisí s nástupem dětí do škol po letních prázdninách, se postup pandemického viru H1N1 v mnoha evropských zemích výrazně zpomalil. Podle francouzského virologa Jeana-Sebastiena Casalegna z university v Lyonu může nákaza rhinovirem blokovat nástup chřipky mechanismem tzv. virové interference. Při ní nabudí jedna virová infekce imunitní obranu natolik, že se přes ni infekce druhým virem neprosadí. V některých případech ale tento mechanismus nefunguje a pacient je nakažen dvěma různými viry současně.
Virus v rodinách
Britsko-americký tým epidemiologů potvrdil, že děti a mládež ve věku do 18 let jsou k pandemickému viru H1N1 výrazně vnímavější než dospělí. Z jejich studie publikované v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine také vyplývá, že s chřipkou stačí zůstat doma 24 hodin po odeznění horečky. To platí samozřejmě jen v případě, že pacient neužívá léky, které horečku potlačují. Většina lidí tak nemusí zůstat doma déle než čtyři dny. Zkrácení domácí léčby z původně doporučovaných sedmi dnů má pro ekonomiku zemí postižených chřipkovou epidemií velký význam.
Vědce také zajímalo, jak se šíří virus H1N1 v domácnostech, kde některý z členů ulehne s chřipkou. Zjistili, že se příznaky onemocnění u těch, kteří se od člena rodiny nakazili, dostaví v průměru za dva a půl dne. Děti a mládež ve věku do 18 let se nakazí s dvakrát vyšší pravděpodobností než starší členové rodiny. Na druhé straně se však nepotvrdilo podezření, že děti kolem sebe šíří chřipkový virus více než dospělí. Lidé ve věku nad padesát let se ukázali vůči nákaze od nemocného člena rodiny jako nejodolnější.
Nemocný je zdrojem nákazy obvykle jen krátce, v období, kdy se u něj začnou projevovat příznaky chřipky. Malé domácnosti jsou z hlediska přenosu nákazy výrazně rizikovější než početnější rodiny. Tam, kde spolu žijí jen dva lidé, je riziko nákazy zdravého člena asi třetinové. V domácnostech s šesti členy je pravděpodobnost nákazy chřipkou od nemocného rodinného příslušníka jen devítiprocentní. Je to zřejmě důsledek skutečnosti, že v početnější rodině se kontakty s nemocným rozdělí mezi více lidí a každý z nich je pak vystaven viru méně často.
Spor o chřipkové prázdniny
Velká diskuse se vede o to, zda a nakolik může šíření chřipky zbrzdit uzavření škol. Epidemiologové z Belgie, Anglie, Walesu, Finska, Německa, Itálie, Lucemburska, Polska a Nizozemí sebrali data o nákaze pandemickou chřipkou a pomocí matematického modelu je dali do souvislosti s provozem škol. Pro studii využili srovnání počtu osob nakažených během dní, kdy jsou školy v provozu, a počtu osob, které se nakazily pandemickým chřipkovým virem během víkendových dní a během dní, kdy mají školáci prázdniny. Tým vedený Nielem Hensem z university v Antverpách zveřejnil výsledky studie v lékařském časopise BMC Infectious Diseases.
„Pokud platí, že uzavření školy má v pandemické situaci podobný efekt, jako uzavření škol během víkendů a svátků, pak má takové opatření významný vliv na šíření nemoci a snižuje přenos nákazy o 21%. To je jen velmi rezervovaný odhad, protože v podmínkách pandemie se nekonají obvyklé víkendové společenské akce, jako jsou sportovní utkání nebo kulturní podniky. Na druhé straně ale má uzavření škol značný dopad na makroekonomiku a to je faktor, který je nutno zvážit,“ říkají autoři studie.
K opačným závěrům dospěli američtí epidemiologové z University of Pittsbourgh. Tým vedený epidemiologem Brucem Lee modeloval na počítačích šíření chřipky s využitím dat získaných při uzavření amerických škol během epidemie prasečí chřipky v roce 2009. Výsledky zveřejnili v lékařském časopise Journal of Public Health Management and Practice. Podle nich může uzavření škol na dobu kratší než dva týdny nákazovou situaci dokonce zhoršit.
„Zjistili jsme, že uzavření škol přinese efekt, jen když bude trvat aspoň osm týdnů,“ řekl Lee.
Dřívější návrat do škol vystaví vnímavé děti nákaze a to přispěje k intenzivnějšímu postupu chřipky. Šíření pandemického viru H1N1 výrazně nezabránila ani kontrola jednotlivých žáků a izolace nakažených dětí od zbytku školního kolektivu. Významný rozdíl nepozorovali vědci ani v případech, kdy byly školy uzavírány v dané oblasti jednotlivě nebo když byly „chřipkové prázdniny“ vyhlášeny plošně.
Diskuze: