V Černobylu došlo k velmi významné události. První kontejner s palivovými soubory z nepoškozených reaktorů Černobylské jaderné elektrárny byl zavezen do přechodného suchého úložiště ISF-2. Tím se realizoval klíčový krok k tomu, aby se úložiště dostalo do plného provozu.

Meziplanetární sonda New Horizons letí na periferii Sluneční soustavy. Pořídila tam snímky vesmíru, z nichž vědci vyčetli, jak vesmír září ve viditelné oblasti spektra. Asi polovinu tohoto světla ale nejsou schopni přiřadit ke známým zdrojům viditelného záření. Pokud nejde o technickou chybu, tak by to mohl být nějaký nový fascinující jev.

…aneb Zabíjeli tyranosauři obří dlouhokrké alamosaury?

Perovskity jsou super. Často ale obsahují olovo a halogeny, což poněkud komplikuje jejich využití. Řešením by mohly být netoxické materiály inspirované perovskitem PIM. Na slunečním svitu nejsou nijak oslnivé, ale výtečně těží elektřinu při osvětlení v místnosti. V budoucnu by mohly pohánět nositelnou elektroniku, biomedicínská zařízení nebo senzory.

Časopis Tumori Journal (impakt faktor 1,701) přinesl velmi důležitou zprávu (pod názvem Neočekávaná detekce protilátek SARS-CoV-2 v předpandemickém období v Itálii), podle které je tento virus s námi mnohem delší dobu, než se předpokládalo.

Skvěle vycvičená umělá inteligence analyzovala rodokmen Mléčné dráhy a její evoluci splýváním s menšími galaxiemi na základě vlastností kulových hvězdokup. A přitom ulovila Krakena. Mléčná dráha se totiž před dlouhými miliardami let srazila s tajuplnou galaxií, která dostala tuhle svůdnou přezdívku. Kolize s Krakenem byla nejdrsnější událost v evoluční historii Mléčné dráhy.

…aneb Představuje se Diabloceratops eatoni

I když koncept zvukového paprsku není nový, izraelská firma Noveto je první, která tuto technologii uvádí na trh. Poslechové zařízení nahrazující sluchátka má být první vlaštovkou poslechové revoluce.

Astronomové znovu analyzovali dráhu nepříjemně blízké planetky Apophis. Tentokrát vzali v úvahu jev Jarkovského, v němž na oběh planetky působí zpoždění vyzařování tepelného záření po zahřátí Sluncem. Při přiblíženích v letech 2029 a 2036 bychom měli být v pohodě, v roce 2068 to bude napínavější, než jsme mysleli.

Blesky jsou fascinující a nezkrotné. Ale to se teď možná změní. Nový laserový systém dokáže usměrnit elektrické výboje v ovzduší za simulované bouřky. Pokud to bude fungovat v reálné bouři, tak se staneme pány blesků. Thór by se jistě divil.

Pokus o demytologizaci Minotaura představením býčích her, možné předlohy pozdějších býčích zápasů, zatím bez viditelného rizika pro býka.

Astrofyzici ulovili jasnou a zároveň zvláštní kilonovu. Nejspíš jde o pozoruhodný případ, kdy se srazily dvě neutronové hvězdy a oproti očekávání se nezhroutily do černé díry. Namísto tohoto vznikla supertěžká neutronová hvězda s extrémními magnetickými poli, čili magnetar.

…aneb Předvědecká historie nejslavnějšího dinosaura

Zpráva z Mount Sinai nemůže potěšit nikoho. Sledování zdravotního stavu adeptů amerických mariňáků vypovídá o tom, že mají-li být snahy o omezení přenosu koronaviru úspěšné, neobejdou se bez opakovaných testů, a to i u bezpříznakových osob. Na kolik jsou nově navrhovaná opatření plošně realizovatelná v civilním sektoru, je otázkou.

Pro mnohé to bude šokující, ale železný prach je podivuhodným čistým, výkonným a recyklovatelným palivem pro průmysl. Hořením dosahuje teplot až 1 800 °C. Jediným produktem je přitom rez, kterou je možné vcelku snadno a efektivně recyklovat pomocí solární elektřiny. Na obzoru jsou bezuhlíkové spalovací systémy pro cirkulární ekonomiku.

Vesmír vypadá obrovský, temný a studený. Zdání ale klame. Průměrná teplota kosmického plynu, který prostupuje vesmírem, je v dnešní době asi 2 miliony Kelvinů. Za posledních 10 miliard let se přitom tato teplota zvýšila asi tak desetkrát. Viníkem vesmírného oteplování je podle všeho neustále probíhající gravitační hroucení temné i běžné hmoty v tom největším měřítku.

Termokamery jsou pro screening horečnatých stavů používány jako prvek, který snižuje zavlečení rizika nákazy na exponované místo. Obvykle se jedná o podnikové pracoviště, městský či pracovní úřad apod. Vedle psychologického hlediska (které je nezanedbatelné) tyto přístroje skutečně fungují a jsou schopny snížit riziko zavlečení choroby na pracoviště. Ovšem pouze a jen za předpokladu, že jsou správně používány! V opačném případě dochází spíše ke zvýšení rizika v důsledku pocitu falešné jistoty. V této aplikaci více než jinde platí, že měření je stejně důležité, jako samotný přístroj a jeho parametry.

Dnes už asi nikoho nepřekvapí, že dlouho opěvovaná antibiotika mají i svou stinnou stránku. Nejužívanější širokospektrá antibiotika neumí rozlišovat mezi dobrým a zlým a likvidují tak všechny mikroorganismy, se kterými přijdou do styku. Proto se může lehce stát, že nás antibiotika sice ochrání od nemoci, ale zároveň zlikvidují podstatnou část našeho střevního mikrobiomu. V následku čehož se stáváme náchylní k propuknutí jiných, takzvaných sekundárních infekcí.

…aneb Zajímavý výsledek nového výzkumu

V molekulárním vodíku se kolem 2 atomových jader rozprostírá elektronové pole, které vyjadřuje výskyt elektronů. Podle astrofyziků si podobně můžeme představit těsné dvojice černých děr, kolem nichž se mohou rozprostírat skalární pole temnohmotových „částic“. Byly by jako molekulární černé díry nebo jako gravitační molekuly, které možná odhalíme soudobými gravitačními observatořemi.

Rozhovor se zástupcem vedoucího urychlovačového oddělení Laboratoře fyziky vysokých energií SÚJV Anatolijem Sidorinem o proslulém Suchumském „fyztechu“, sovětském atomovém projektu, válce v Abcházii a projektu NICA.

Dřevo používáme od nepaměti. To ale neznamená, že bychom ho nemohli vylepšit a zkřížit s pokročilými technologiemi, jako jsou třeba kvantové tečky. Vznikne tenký dřevěný film, který může světélkovat různými barvami a zároveň je odolný vůči vodě. Světélkující nábytek či tapety nezní špatně.

Doba kovidová s sebou nese i karantény a ty se nevyhýbají ani zdravotníkům. Řada preventivních vyšetření, a těch, která nejsou nezbytně nutná, se odsouvají. Návštěvy u lékaře oddalujeme i z vlastní vůle, většinou z obav abychom se tam případně nenakazili, a nebo z lidské solidárnosti, že s nějakou svou prkotinou nechceme obtěžovat. Ať už je důvod jakýkoliv, z výsledků včera zveřejněné studie v časopise BMJ, běhá mráz po zádech. U onkologických případů se nám oddálení o měsíc vymstí zvýšením rizika úmrtí o 6 až 13 %.

Nabíjitelné megabaterie pro rozvodné sítě mají úspěch. Všimli si toho v australském státě Victoria a nechají si tam od Tesly 300 a 450 MWh baterii. Taková baterie bude tlumit výkyvy v rozvodné síti, především ukládáním obnovitelné energie. V provozu by měla být na konci roku 2021,

Před více než týdnem jsem uveřejnil shrnutí dosavadního průběhu druhé vlny epidemie u nás a odhadovaných trendů v budoucnu. Pod článkem byla velmi intenzivní diskuze, kde hlavně předpověď růstu denního počtu úmrtí byla často napadána. Podívejme se, jak se situace vyvinula a vypadá nyní.

Covid zaplavuje farmy s norky v Dánsku. Obavy z mutací přivedly dánskou administrativu k nelehkému, ale ráznému rozhodnutí. Zlikvidují všechny norky na farmách, což znamená 15-17 milionů zvířat. Pandemie řádí i mezi zvířaty a opatrnost je na místě. Hraje se o hodně. Norci doplatí na vypjatou situaci v Evropě. Update: Norci v Dánsku zůstanou ušetřeni plošného vybití.

…aneb Záhadný gigant z Colorada

Pod mými články jste mne označili za „chřipečkáře“, nicméně k sepsání tohoto článku mne přivedly komentáře, které zdejším autorům - fyzikům, na můj vkus arogantně a povýšenecky, dávaly najevo, že když nejsou biologové, že o covidu nemají psát, neboť tomu nemohou rozumět a mají se držet své fyziky,… Podotýkám, že šlo o grafy, z nich vyvozované predikce dalšího šíření COVID-19 a o postoj k omezování kontaktů.

I tak by se dalo parafrázovat odhalení mikrobů ve střevech, které svými metabolity chrání před následky škodlivého záření.

Rýže je skvělá, je chutná, a také má sklony akumulovat arzén. Buď se můžeme rozčilovat, rezignovat anebo zkusit nově vyvinutý a otestovaný postup britských odborníků předvaření rýže s absorpcí. Kdo má chuť, může se do toho hned pustit.

…aneb Přežili neptačí dinosauři v Jižní Americe až do neogénu?

Nedozvíme se, zda bůh (resp. bohyně) je nebo není, nýbrž zda se dá něco z toho „dokázat“ prostředky obvyklými už v antice a ve středověku. Nedá. Můžeme se však dozvědět o sklonu lidí k záměně náboženství za obzvláštní styl filosofie – a hlavně o malé ochotě diskutovat předpoklady a kontexty důkazů, o riziku propadnutí jejich mechanické formě.

Konstelace Starlink už má na orbitě 895 satelitů. SpaceX spustili beta testování této sítě pod názvem „Better Than Nothing Beta“. Jeden uživatel z Montany dosáhl přenosové rychlosti 174 Mbps a podobné zprávy přicházejí i z dalších míst. Těšíte se na planetární internet?

Pro zpracování odpadů na zajímavé produkty bývají nezbytné katalyzátory. Nový „houbovitý“ materiál s hierarchickou strukturou pórů dovede katalyzovat více chemických reakcí zároveň a je v tom superefektivní. Klidně sežvýká stolní olej, pneumatiky, slupky z rýže nebo mnohé další odpady, v nichž je až 50 procent kontaminantů.

Observatoře LIGO a Virgo ulovily za duben až září 2019 celkem 39 gravitačních událostí. Počet známých gravitačních vln se tak zvýšil na 50. Je co slavit a příště to bude určitě ještě lepší. Díky gravitační astronomii zkoumáme vesmír doposud nevídaným způsobem.

Sláva liekov proti COVID-19 máva dosiaľ krátky život a zdá sa, že sa to týka aj vychvaľovaného remdesiviru. (Dexametazon sem ťažko rátať, je to dávno známy liek, indikovaný v iniciálnej liečbe každého šoku, nielen septického pri COVIDe). Len pre tých rovnejších medzi rovnými je v talóne ešte niečo, čo sa zatiaľ používa len experimentálne, ale s výsledkami veľmi sľubnými.

Včely si máme tendenci spojovat s krásnými slunečnými dny. V Austrálii mají ale i takové, které sbírají nektar i v noci. Hned dva druhy včel u protinožců příroda obdarovala schopnostmi, k jakým si vojáci a myslivci musejí nasazovat udělátka zvaná noktovize.

MAST Upgrade je sférický tokamak, který zkoumá poněkud odlišnou cestu k fúzi nežli vyrůstající ITER ve Francii. Mohl by se stát základem pro menší a levnější fúzní elektrárny, které by se mohly objevit na energetickém trhu dříve než mamutí klasické tokamaky.

…aneb Další výročí krále všech teropodů

Role dětí v pandemii covid-19 zůstává jedním z horkých témat, o nichž se vedou spory mezi experty. Zároveň je to ostře sledovaná záležitost, protože se osobně dotýká mnoha z nás. Dokud si ale nebudeme velice jistí opakem, což teď rozhodně nejsme, měli bychom počítat s tím, že děti jsou součástí problému.

Úvodní faktografie o významné kultuře dávného Středomoří – aneb Krétou doby bronzové.

Autonnomní drony Pegasus od Robotic Research jsou jako nefalšovaní transformeři. Během mise se klidně přemění z kvadrikoptéry na pozemní pásové vozidlo a naopak. Mohou nést speciální vybavení a stát se cenným pomocníkem pozemních jednotek při bojových i jiných operacích.

…aneb Co nám prozradily zkameněliny malých tyranů

Významní hráči v oblasti vojenských technologií společně vyvíjejí praktický laserový zbraňový systém o výkonu 100 až 250 kW, který by měl být použitelný pro pozemní, námořní i vzdušné systémy. Očekává se od něj především protivzdušná a protiraketová obrana.

I přes zavedení výrazných omezení se zatím nedaří exponenciální růst denního počtu identifikovaných infikovaných zbrzdit. Ten je pak v řádu týdnu následován růstem počtu hospitalizovaných pacientů s COVID-19, z nichž něco okolo čtvrtiny končí na lůžcích s intenzivní péčí. A podobný exponenciální průběh pak má i denní počet úmrtí s nemocí COVID-19. Podívejme se, co můžeme z dosavadního průběhu říci o budoucím vývoji.

Fukušima je plná radioaktivní vody. Denně ji přibývá asi 160 tun. Kapacity pro její uložení se rychle tenčí. Japonská vláda se rozhodla, že vodu, která obsahuje především tritium a pak i další radioaktivní izotopy, vypustí do Pacifiku. Je to nejlepší možnost?

Kandidátů na přípravu vakcíny proti COVID-19 je více než stovka. Řada z nich je ve fázi zkoušení na lidech. Všichni tak nějak očekáváme, že jakmile budou, že nám všechno vyřeší. Časopis BMJ zveřejnil v těchto dnech editorial, který bude pro mnohé velkým zklamáním. Jaké že periodikum si to činí právo vznést tak vážné obvinění a uvádět naše očekávání na pravou míru?

Ultrabílý materiál založený na uhličitanu vápenatém je jako kouzlo. Odráží 95,5 procent dopadajícího slunečního záření. Díky tomu zůstává citelně chladnější než okolí, i když do něj pere Slunce na plný plyn. Kdybychom takovou barvou natřeli podstatnou část povrchů, tak to ochladí celou planetu.

V okolním vesmíru pátráme po exoplanetách a jsme v tom docela úspěšní. Díky novému výzkumu víme, že by nás cizí pozorovatelé mohli vystopovat tranzitní metodou, kdyby operovali v celkem 1004 hvězdných systémech, které se nalézají do vzdálenosti 300 světelných let.

Jak se bohužel ukazuje, o pandemiích stále nevíme dost. Přitom si nemůžeme dovolit chyby, protože je pak draze zaplatíme. Výzkum pandemií moru ve Velké Británii ukázal, že se, slušně řečeno, nechovaly podle našich předpokladů. Následné pandemie, namísto toho aby zpomalovaly, naopak zrychlovaly. Důvody nejsou jasné, poučení pro zvládnutí pandemie covid-19 je bohužel zneklidňující.