Je to prosté. Do hlubin Země se napumpuje studená voda, která se v podzemí zadarmo ohřeje a po návratu na zemský povrch ji lze použít k pohánění turbín. Ponechme stranou nemalé náklady na vybudování takové geotermální stanice. Lidstvo je ochotno sebrat peníze z daní a investovat je do dotací na podobné ekologické podniky. Zamysleme se nad tím, nakolik jsou geotermální zdroje energie bezpečné. Zatím nás ekologisté straší hlavně vizemi zkázy rozpoutané haváriemi atomových elektráren. S výjimkou atomových kutilů v Černobylu však budeme těžko hledat příklad, kdy atomová energetika představuje skutečnou hrozbu. Naopak. O nebezpečích geotermální energie se přesvědčili na vlastní kůži Kaliforňané a Švýcaři.
V severní Kalifornii byl zastaven projekt Geyser firmy Altarock. Americká federální vláda investovala do projektu 6 milionů dolarů a dalších 30 milionů v něm utopili soukromí investoři. Altarock se ale dostal během vrtů do velkých potíží kvůli komplikovaným geologickým podmínkám a zároveň se zvyšovala pravděpodobnost, že provoz geotermální elektrárny spustí zemětřesení.
„Geotermální nadšenci jsou přesvědčeni, že několikakilometrové vrty do tvrdých hornin jsou hračka,“ řekl v komentáři pro New York Times americký geolog Daniel Schrag z Harvard University. „Zkušenosti firmy Altarock ukazují, že je to mnohem složitější, než si laici představují.“
Americké ministerstvo energetiky přesto neztrácí optimismus a je připraveno „nalít“ v příštím roce do geotermální energetiky 440 milionů dolarů. Altarock už dostala 25 milionů na stavbu geotermální elektrárny v Oregonu. Vlastníci pozemků, kde mají být provedeny potřebné vrty, však nedávno oznámili, že Altarock končí i na oregonském území.
Situace v USA je idylkou proti tomu, co si prožila geotermální energetika ve Švýcarsku. Na vrty v okolí Basileje bylo vynaloženo 60 milionů dolarů a nedávno byl tento projekt definitivně ukončen. Geologické expertízy prokázaly, že provoz elektrárny by způsoboval ročně škody ve výši několika milionů dolarů. Projekt byl pozastaven už v roce 2006 poté, co vhánění vody do hlubinných vrtů spustilo zemětřesení s úhrnnými škodami kolem 9 milionů dolarů. Nebyl to žádný „masakr“, ale jen „drobnosti“. Přesto Švýcaři nestojí o to, aby se podobné excesy opakovaly.
Expertní posudky považují za nepravděpodobné, že by geotermální elektrárna u Basileje aktivovala pohyb na zlomu, jenž byl v roce 1356 zdrojem devastujícího zemětřesení. Zároveň se ale experti shodli na 15% pravděpodobnosti, že elektrárna spustí zemětřesení, jehož škody by vystoupily nad hranici 500 milionů dolarů. Šéf projektu Markus Häring se bude za škody zodpovídat před soudem.
Pramen: AP, New York Times, New Scientist, Science
Microsoft restartuje jadernou elektrárnu 3 Mile Island pro pohon datacenter
Autor: Stanislav Mihulka (24.09.2024)
Nepohyblivé turbíny Aeromine těží vítr na střechách
Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2024)
Chemický zásobník se železem by mohl snadno skladovat vodík na zimu
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2024)
Na Hainanu instalovali větrnou godzillu s rekordním výkonem 20 MW
Autor: Stanislav Mihulka (07.09.2024)
Star Catcher připravuje solární vesmírnou energetickou síť
Autor: Stanislav Mihulka (03.08.2024)
Diskuze: