Dnes končí setkání Americké geofyzikální unie, jež se tento týden koná v San Francisku. Nová data z měření sondy TIMED na něm představili vědci z NASA, z Langleyova výzkumného centra kanadské University v Hamptonu spolu s kolegy z coloradského Národního centra pro výzkum atmosféry. Sonda TIMED (Thermosphere Ionosphere Mesosphere Energetics and Dynamics – energetická bilance a dynamika termosféry, ionosféry a mezosféry) již osm let z oběžné dráhy měří tepelné a dynamické parametry vrstev atmosféry v nadmořských výškách od 60 do 180 kilometrů. Vědci se pomocí získaných údajů snaží pochopit, jaký vlivu na horní oblast plynného obalu naší planety mají změny aktivity Slunce a jaký vliv by se mohl připsat na vrub lidem.
K tomuto účelu slouží SABER (Sounding of the Atmosphere using Broadband Emission Radiometry) – zařízení, které měří v širokém spektrálním pásmu vyzařování atmosféry. Právě probíhající tříleté hluboké minimum solární aktivity poskytuje možnost pro studium ochlazování termosféry (viz. obrázek).
Šéf projektu SABER a vedoucí vědecký pracovník v Langleyove výzkumném centru NASA, Marty Mlynczak vysvětluje: „Slunce se nachází ve velmi netypické fázi. A zemská termosféra na to výrazně reaguje – snížením vyzařování v infračerveném spektru až o jeden řád.“
Přístroje sondy TIMED od roku 2002, tedy od začátku mise, zaznamenaly snížení množství slunečního ultrafialového záření dopadajícího na Zemi (celkový zářivý výkon Slunce v průběhu 11letého cyklu aktivity kolísá v rozmezí asi desetiny procenta).
Zároveň se v tomto sedmiletém období neustále a rychle snižovalo i množství infračerveného záření, které v horních vrstvách atmosféry emitují zejména oxidy dusíku. Současná hodnota infračervené radiace vnější atmosféry je v porovnání s rokem 2002 desetinásobně nižší. Protože zatím nejsou k dispozici srovnatelné záznamy z předcházejícího solárního cyklu, vědci musí počkat, až se naše hvězda probudí k výraznější činnosti. Až pak se může potvrdit předpokládaná souvislost mezi velkými změnami v teplotě vrchních vrstev atmosféry a malými výkyvy ve sluneční radiaci v průběhu cyklu jeho aktivity.
Zpráva NASA připomíná, že toto ochlazení „nemá žádné důsledky na klimatické změny v troposféře (spodní vrstvě atmosféry)“… a „…teorie klimatických změn předpovídá, že horní vrstvy atmosféry se následkem rostoucího množství oxidu uhličitého ochlazují… Projekt SABER je proto důležitý i z hlediska posouzení dlouhotrvajících změn, způsobených nárůstem obsahu CO2 v atmosféře.“
Takže stručné shrnutí – díky sondě měřící záření horních vrstev atmosféry víme, že se zde v průběhu posledních let vytrvale a výrazně ochlazuje. Vědci NASA jedním dechem vyslovují dvě příčiny – hluboké minimum sluneční aktivity a nárůst obsahu CO2 v spodních vrstvách atmosféry – v troposféře. Ta se naopak díky CO2 stále extrémně otepluje. Tento typ teorie by se mohl nazývat třeba „Teorie velkých zadních vrat“. Nemůžete se nestrefit.
Ne každá věštba NASA totiž vyjde. Těch několik o tom, jak bude vypadat probíhající sluneční cyklus, skončilo pro NASA fiaskem. Od března, kdy naposledy předpověděla, že se aktivita Slunce již pomalu zvyšuje, se již k dalšímu oficiálnímu prohlášení neodhodlala. Celkem moudré rozhodnutí, protože navzdory jediné, ale celkem hezké aktuální sluneční skvrně to vypadá tak, že letos Slunce překoná i loňský rekord a posune minimum ještě hlouběji. Ale o tom až někdy příště.
Zdroje: stránka NASA
Diskuze:
