Zvětšit obrázek

Centarus A. Kredit: ESO.

Centaurus A - neboli NGC 5128 – je pozoruhodná obří eliptická galaxie, kterou od nás v tuto chvíli dělí 11 miliónů světelných let. Je k vidění na jižní obloze v souhvězdí Kentaura, přičemž k tomu postačuje poměrně malý dalekohled.

Zvětšit obrázek

Střed Centaurus A okem Hubbleho. Kredit: ESA, Hubble.

Na první pohled zaujme temnými cáry mezihvězdného prachu, které z ní dělají skvostný kousek vesmírné galerie. Všiml si jí už v roce 1847 slavný britský astronom John Herschel a v roce 1966 byla Haltonem Arpem z Caltechu slavnostně zařazena do Atlasu zvláštních galaxií (Atlas of Peculiar Galaxies).

Ozdobné pásy mezihvězdného prachu dlouhé kolem 16 500 světelných let, jimiž se Centaurus A tolik pyšní, jsou podle všeho ve skutečnosti pozůstatkem galaktického kanibalismu. Právě totiž sledujeme závěr dramatické hostiny, při níž nenasytná galaxie Centaurus A slupla menší spirální galaxii bohatou na mezihvězdný plyn, která měla tu smůlu, že se jí připletla do cesty. Astronomové předpokládají, že k tomu došlo před 200 až 700 milióny let. Nejspíš to nebylo poprvé, asi právě díky takovým svačinkám dorostla galaxie Centaurus A do své dnešní velikosti.

Galaxie Centaurus A je dnes jedním z nejvíce studovaných objektů na jižní obloze. Zaměřují se na ní zvědavé orbitální observatoře i pozemní teleskopy. Nedávno se astronomům vedeným Jounim Kainulainenem z La Silla Observatory, kterou v Chile vybudovala organizace European Southern Observatory , pomocí 3,58 metrového teleskopu NTT – New Technology Telescope se zařízením SofI, což je infračervený spektrograf se snímací kamerou, podařilo získat unikátní snímky struktury této krásné galaxie.

Zvětšit obrázek

Observatoř La Silla v Chile. Kredit: Denys, Wikimedia Commons.

Nejprve nafotili Centarus A v oblasti blízké infračervené části spektra přes tři různé filtry a pak pomocí nově vyvinuté technologie odstranili rušivý vliv mezihvězdného prachu, přes který není normálně nic moc vidět. Povedlo se jim tak poměrně ostře a čistě zahlédnout oblast středu galaxie Centarus A.

Zvětšit obrázek

Nový snímek Centaurus A získaný pomocí SofI. Kredit: ESO.

Potěšení astronomové se nechali slyšet, že získané snímky vnitřní struktury galaxie poskytnou významné informace o průběhu takový galaktických svačinek. Pomocí zmíněných technologií bude možné snadno a ve vysokém rozlišení stopovat pohyby gigantických mračen mezihvězdného plynu v cizích galaxiích.

Centaurus A je také jednou z nejbližších rádiových galaxií a v jejích útrobách sedí velice aktivní galaktické jádro poháněné supermasivní černou dírou. Její hmota se vyrovná 200 miliónům Sluncí, čímž zhruba 50-krát překračuje hmotnost naší domácí galaktické černé díry, která sedí uprostřed Mléčné dráhy. Supermasivní černá díra ve středu Centarus A se neustále cpe další a další hmotou, kterou si často bere právě ze snězených menších galaxií. Občas proto vyplivne relativistický svazek vysokoenergetických částic, které se řítí vesmírem skoro stejně rychle jako světlo a které jsou dobře patrné v rádiové a rentgenové oblasti spektra.

Zvětšit obrázek

Relativistický výtrysk ze středu Centaurus A, pozorovaný Chandrou. Kredit: NASA, JPL.

V kanibalské galaxii Centaurus A převažují vyhořelé červené hvězdy. Právě prachový disk pocházející z galaktické hostiny je ale místem horlivého vzniku nových hvězd. Astronomům se v něm povedlo objevit přes 100 hvězdných porodnic, v nichž právě teď vznikají nové hvězdy. Je vidět, že kosmické srážky nesmírných rozměrů sice mohou změnit strukturu celých galaxií a ty slabší zcela zlikvidovat, ale zároveň jsou mocným impulsem ke vzniku nových hvězd.

Prameny:

ScienceDaily 21.11. 2009, Wikipedia (Centaurus A).