Zvětšit obrázek

Blyštivý svět WoW. Kredit: architectus.

Intenzivní prožívání virtuální reality je pozoruhodným fenoménem dnešního světa. Každý den se milióny dychtivých hráčů noří do virtuálních světů, kde bojují za čest, slávu nebo jenom za pár chvil oddechu v moři všednosti.

Zvětšit obrázek

Průnik WoW do našeho světa. Kredit: swanky.

Sociální vědci to většinou nechápou, mnohé to jistě děsí, někteří se herních nadšenců štítí, ale všechny do jednoho je to vlastně fascinuje. Jak se lidský mozek srovná s virtuální realitou? Výsledkem toho všeho je, že vědci zavírají hráče do funkční magnetické rezonance a skenují jim mozky.

Právě tohle dělala sociální neuroložka Kristina Caudle z Dartmouth University ve městě Hanover amerického státu New Hampshire, která svůj výzkum představila na výroční konferenci Society for Neuroscience. Podle jejích slov je pro člověka mimo herní komunitu jen obtížně představitelné, že někdo stráví desítky cenných hodin týdně ponořený v naprosto imaginárním světě, kde žije svérázným životem. Caudle si s týmem spolupracovníků vybrala hráče opravdu hodně masivní MMORPG (Massive(ly)-Multiplayer Online Role-Playing Game), čili hromadné online hry na hrdiny, slavného World of Warcraft (WoW) od Blizzardu. Asi to nebylo moc těžké, protože WoW po celém světě pravidelně hraje přes 11 miliónů hráčů.

Tým Caudleové přesvědčil celkem 15 dvacátníků intenzivně hrajících WoW – 14 mužů a 1 ženu, kteří s WoW stráví v průměru 23 hodin týdně, aby se nějaký čas obětovali připojení na magnetickou rezonanci. Badatelé se jich ptali na různé věci ohledně jich samotných a jejich virtuálních podob –avatarů.

Zvětšit obrázek

Tvorba postavy ve WoW. Kredit: Blizzard Entertainment.

Dobrovolníci měli vyhodnotit, jak dobře různá přídavná jména - jako třeba „nevinný“, „schopný“, „žárlivý“ nebo „chytrý“, vystihují je samotné, jejich avatary, jejich nejlepšího přítele v reálném světě a šéfa jejich gildy ve WoW. Jejich mozky stále sledovala magnetická rezonance, která pátrala po možných rozdílech nebo naopak shodách v aktivitě různých oblastí mozku.

Zvětšit obrázek

Simulátor všedního života. Tvorba avataru v Sims2. Kredit: Sims2.

Caudle a spol. zjistili, že když hráči mluví o sobě a o svých avatarech, tak v oblastech mozku zvaných mediální prefrontální kůra a posteriotní cingulátní kůra probíhá v obou případech prakticky stejná intenzivní mozková aktivita. Dotyčné oblasti mozku mají údajně co dočinění se sebereflexí a s úsudkem.

Zdá se tedy, že když pravidelný hráč WoW zasedne za klávesnici a vklouzne do kůže své virtuální postavy, tak se do ní hluboce vcítí a vnímá virtuální svět svými měřítky. Zároveň se jim ale povedlo najít určité významné rozdíly mezi mozkem přemýšlejícím v reálném světě a mozkem ve WoW. Caudle v tom vidí důkaz toho, že se hráči přeci jen drží ukotveni v realitě a pohodově rozlišují mezi světem WoW a planetou Zemí. Odlišností si všimli například v oblasti mozkové kůry zvané praecuneus, čili předklíní. To není nic moc překvapivého, protože právě tady sídlí fantazie a představivost.

Zvětšit obrázek

Jak probdít noc. Návykové bitky ve WoW. Kredit: Blizzard Entertainment.

Caudle a její kolegové navazují na předešlý výzkum, podle něhož hráči svým chováním reagují na vlastnosti vlastních avatarů. Když má například avatar vysokou postavu, tak jeho majitel hraje agresivněji, než majitelé avatarů nižšího vzrůstu a to bez ohledu na skutečnou výšku hráčů v reálném světě. V budoucnu by chtěli studovat i příležitostné hráče WoW, kteří nevěnují online světům tolik času. Zajímá je, jestli se mozky příležitostných hráčů budou chovat stejně jako mozky expertů na WoW. Podle Caudleové je možné, že se do intenzivního hraní her pouštějí lidé, jejichž mozky přemýšlejí o sobě a svých avatarech podobněji, než ostatní. Snad to časem nebude trestné.

Prameny:  New Scientist 6.11. 2009.