Novosvětská malpa kapucínská dumá nad svým testosteronem. Kredit: Stockphoto/Jonas Andersson.

Androgeny, přezdívané jako mužské hormony, mají u obratlovců na starost vývoj samčích vlastností. Nejvýznamnějším takovým hormonem je slavný testosteron, kterému mezi androgeny dělají společnost například DHT, čili dihydrotestosteron, Andro neboli androstenedion a také spousta anabolických steroidů, tolik oblíbených mezi sportovci. Androgeny ovlivňují vývoj samčích reprodukčních orgánů a spolu s nimi i vývoj druhotných pohlavních znaků, které dělají samce samci. Kromě fyzického vzhledu se androgeny výrazně podepisují i na chování svých majitelů.

Zvětšit obrázek

Uhrančivý mandril prošel před porodem testosteronovou lázní. Kredit: Malene Thyssen.

Androgeny, tedy především testosteron, ovlivňují i jednu pozoruhodnou věc, která svého času vzbudila naprostý úžas. Už delší dobu se ví, že poměr délky druhého a čtvrtého prstu (anglicky second-to-fourth digit ratio - 2D:4D), významně souvisí s intenzitou, v jaké je embryo během svého účinkování v děloze vystaveno účinkům androgenů. Vysoká hladina androgenů vede k relativnímu prodloužení čtvrtého prstu – prsteníčku vůči druhému prstu, ukazováčku.

Emma Nelson z University of Liverpool a Susanne Shultz z University of Oxford nedávno použily poměr délky druhého a čtvrtého prstu jako měřítko intenzity, s jakou je embryo v děloze vystaveno androgenům a prozkoumali jeho souvislost se sociálním chováním různých druhů primátů. Badatelky zjistily, že starosvětské opice, neboli primáti čeledi Cercopithecidae, jako jsou třeba paviáni nebo makakové, mají vesměs delší prsteníčky vůči ukazováčkům (2D<4D). Vypadá to, že se jejich nenarozená mláďata koupou v děloze plné testosteronu. Zároveň si tyhle opice vzájemně drsně konkurují a jsou nápadně promiskuitní. Oproti tomu gibboni a mnohé druhy novosvětských opic ze skupiny Platyrrhini mají poměr ukazováčků vůči prsteníčkům opačný, což ukazuje na nízkou hladinu testosteronu v jejich dělohách. Co se týče společenského chování, jsou tito primáti do značné míry monogamní a méně soutěživí.

Ruka malého kočkodana prozrazuje testosteron. (Kredit: Colobus Trust)

Také hominidi, velké opice jako jsou orangutani, gorily, lidi a šimpanzi, mají poměr prsteníčků k ukazováčkům nižší než starosvětské opice, i když se mezi jednotlivými druhy docela liší. Podle Nelsonové a Shultzové by nízká hladina androgenů v děloze během embryonálního vývoje hominidů mohla vysvětlovat sklon jejich samců k toleranci a spolupráci. Autorky si pochvalují poměr délky druhého čtvrtého prstu jako velice šikovný a také laciný ukazatel hormonálních poměrů u sledovaných druhů.

Zvětšit obrázek

Poměr klíčových prstů u monogamního gibbona (Hylobates) a promiskuitního makaka (Macaca). Kredit: Ankel-Simons, Chris Chester.

Poměr délky prstů se totiž během života už příliš nemění a až do smrti tak vypovídá o hormonálním prostředí, které rozhodovalo o vývoji toho kterého jedince.

Lidé jsou podle autorek výjimeční tím, že sice žijí ve velkých skupinách samců a samic, ale v jejich rámci zároveň udržují silné vztahy v rámci páru. Zároveň u lidí mezi sebou intenzivně spolupracují jak samci, tak i samice. Zvláště samci jsou u většiny jiných druhů velcí konkurenti a příliš netrpí touhou po spolupráci. To by si mohl připomenout každý, kdo bude nadávat na nechutně sobecké a opovrženíhodné spoluobčany. Je to jenom zdání, ve skutečnosti jsme na sebe úžasně milí a když někoho potkáme na ulici, tak ho většinou necháme bez újmy na zdraví a majetku odejít, což mimo náš druh rozhodně není samozřejmost. K pochopení, jak tohle všechno vzniklo, k objasnění evoluce lidského společenského chování by mohl přispět právě i výzkum založený na poměru délky ukazováčku a prsteníčku.

Prameny:

Science Daily 7.11. 2009, American Journal of Physical Anthropology online, Wikipedia (Androgens, Digit ratio)