Podle Aristotela i primatologů je člověk politickým zvířetem. Stejně jako naši bratránci šimpanzi a spousta jiných savců si lidé velmi užívají politické intriky, uzavírání dohod a jejich porušování, žal z porážky i opojnou radost z vítězství. Intenzivní výzkum lidského chování už dávno prozradil, že každodenní vítězství a porážky u lidí překvapivě hodně ovlivňují hladinu různých regulátorů lidského chování a psychiky.

Týká se to i testosteronu. Tenhle steroidní hormon se nepodílí zdaleka jenom na modelování sekundárních pohlavních znaků, ale mimo jiné i tahá za nitky lidského chování. Jak svým nedávným výzkumem publikovaným v PLoS ONE dokládá Kevin LaBar z Duke University Center for Cognitive Neuroscience a jeho kolegové, na hladinu testosteronu u mužů mají zásadní vliv například volby, tedy fenomén, který může ve větších státech ovlivnit desítky ba i stovky miliónů mužů najednou.

Badatelé průběžně monitorovali hladinu testosteronu ve slinách celkem 163 dobrovolníků ve věku vysokoškoláků ve státech Severní Karolína a Michigan. Používali k tomu žvýkačky bez cukru. U mužů je poměrně obvyklé, že během noci testosteron přechodně klesne, nejspíš proto, že tělo během spánku testosteron nepotřebuje. Během americké Volební noci, kdy spolu zápasili Obama, McCain a ještě outsider Barr, se ale s testosteronem u mužů docela děly věci. Testosteron Obamových přívrženců vůbec neklesl, zato hladina testosteronu u voličů McCaina a Barra se propadla stejně, jako jejich prezidentští kandidáti. U sledovaných žen ze všech volebních táborů se nic podobného nedělo. I ženy mají testosteron, ale v mnohem menším množství než muži. Proto se u nich nějaké dramatičtější změny jeho hladiny vlastně ani nedají předpokládat.

Už delší dobu víme, že mužský testosteron kolísá pod vlivem vítězství a porážek nejen u zúčastněných sportovců, ale i u jejich diváků. Teď je jasné, že doslova globálním způsobem hýbou testosteronem i politici. Zní to legračně, ale ve skutečnosti to má dost drastické důsledky. Představte si miliony spokojených manželek a partnerek. Kevin LaBar dokonce předpovídá měřitelný baby boom po uplynutí devíti měsíců od prezidentských voleb. Mohlo by se jim říkat třeba Obamovy děti. A pak si představte miliony nespokojených až rozlícených žen. Jako voliči můžeme jen doufat, že si teď naši volební favorité vezmou předvolební boj k srdci a budou se chovat maximálně zodpovědně. Jak trefně podotýká LaBar, výsledky voleb obvykle platí několik let a po celou tu dobu je na tom testosteron poražených špatně. A vítězové zase surfují na testosteronové vlně. To už přece stojí za snahu. Vždyť co je důležitější, než spokojený sex? Možná časem vznikne po vzoru behaviorální ekonomie i behaviorální politika nebo třeba politická biologie.

A nejde jen o sex. Testosteron má co dělat s agresivitou, ochotou riskovat nebo způsobem odpovědi na nějaké ohrožení. Neuroekonomka Karen Redwine z Whittier College nedávno na výročním setkání Society for Neuroscience prezentovala výsledky svého výzkumu vztahu testosteronu a lakomství. Redwine spolu s Paulem Zakem z kalifornské Claremont Graduate University rozdali 25 vysokoškolským studentům mazací gel s testosteronem a pak s nimi uskutečnili sérii experimentů testujících štědrost.Zároveň se dobrovolníci občas mazali placebem, tedy gelem bez testosteronu a až do skončení všech experimentů ani studenti ani výzkumníci netušili, čím je kdo právě namazán.

Testosteronový gel fungoval skvěle. Dobrovolníci měli druhý den po aplikaci gelu v krvi v průměru dvojnásobek své obvykle hladiny testosteronu. Během experimentů pak dobrovolníci mezi sebou prostřednictvím počítačové sítě hráli jednoduchou ekonomickou hru. Jeden hráč měl podle svého uvážení pro sebe a kolegu rozdělit 10 dolarů. Jeho protihráč to buď mohl přijmout anebo odmítnout a v tom případě ani jeden z nich nic nedostal. Každý hráč hrál obě role a to s testosteronem i bez něj.

Ukázalo se, že testosteron způsobil pokles štědrosti o 27 procent, když průměrná nabídka poklesla ze 2,15 dolaru na 1,57 dolaru. Když Redwine se Zakem použili silnější formu testosteronu – DHT, čili dihydrotestosteron, tak se u mužů s nejvyšší hladinou DHT nabídky pohybovaly kolem 0,55 dolaru z možných 10 dolarů. Stejně tak se DHT projevil na dalším zvýšení prahu pro odmítnutí nabídky. Muži s nejvyšší hladinou DHT odmítali nabídky pod 4 dolary, zatímco muži s nízkou hladinou DHT v průměru netolerovali až nabídky pod 2,15 dolaru. Testosteron je v této hře zřejmě protihráčem oxytocinu, protože Paul Zak už v roce 2007 prokázal, že za podobných okolností oxytocin zvyšuje štědrost v průměru o 80 procent.

Jak je vidět, muži jsou do značné míry otroky svého testosteronu. Když je jasné, že třeba volby testosteron dramaticky ovlivňují, tak je opravdu možné prohlásit, že muži z tábora vítězů voleb se pro příštích pár let stanou výkonnějšími samci ale na druhou stranu také většími skrblíky. Těžko říct, co je pro partnerky větší pohroma. Najde se někdo, kdo by podobně sledoval i naše voliče? Do příštích voleb není doufejme tak daleko. Bude to rozhodně žhavá záležitost.

Prameny:

Scientific American News 23.10. 2009, New Scientist 26.10. 2009, PLoS ONE 4: e7543.