Na co vymřou „monarchové“  
Motýl „monarch“ (Danaus plexippus) slouží v mnoha směrech jako symbol pro ochránce přírody. Co je největší hrozbou jeho vyhynutí - devastace krajiny? Změny klimatu nebo pěstování geneticky modifikovaných plodin?

V Americe nesmírně populární motýl „monarch“ (Danaus plexippus) slouží v mnoha směrech jako symbol pro ochránce přírody. Je to jistě pozoruhodný tvor. Na svět přichází v podhůří Skalistých hor a každý podzim táhne v milionových hejnech až do Mexika, kde přečkává zimu v tamějších lesích. Už jeho orientace na této cestě je velkou záhadou. Zjevně se řídí podle Slunce, ale zřejmě si pomáhá i vnímáním siločar magnetického pole Země. Mexické lesy s relativně chladným a suchým klimatem mu svědčí. Nic jiného nepotřebuje. Chová se tak trochu jako rentiér. Celou zimu totiž tráví ze zásob, jež si v těle vytvořil během letního pobytu v USA. 

Jenže teď se zdá, že globální změny klimatu pošlou motýla na věčnost. Klima v zimovištích motýla se mění, stává se bohatším na srážky a to motýly ohrožuje smrtí podchlazením. V příštích 50 letech budou v zimovištích motýla zuřit i častější bouře a to je další hrozba. V roce 2002 už jedna taková silná bouře populaci zimující monarchů krutě zdecimovala.  Je ale otázka, jestli budou mít „monarchové“ vůbec kde zimovat, protože za posledních 30 roků zmizelo 44% lesů, v nichž tito motýli zimují, a devastace pokračuje.

V této souvislosti je snad namístě odvolávka na neustále tradovaný příběh o tom, že motýl monarch zmizí z americké přírody díky pěstování geneticky modifikovaných plodin, především pak tzv. Bt-kukuřice. Tato kukuřice má přenesen gen pro krystalický protein mikroorganismu Bacillus thuringiensis (odtud ono označení Bt), který je toxický pro jasně definované skupiny hmyzu. Toxin se používá jako ekologický insekticid v postřicích nejen na polích ale i v lesích už po desetiletí a zatím nebyly prokázány jakékoli jeho škodlivé účinky na jiné než „cílové“ organismy.

V pokusech, na něž se mnozí novináři zhusta odvolávají, byla přirozená potrava housenek motýla monarcha – listy klejichy -  poprášena pylem kukuřice obsahujícím Bt-toxin. Housenkám to pochopitelně nešlo moc  k duhu a hynuly. V této fázi byl alarm proti Bt-kukuřici celkem logickou reakcí. Přestal jí být po následných experimentech, které jasně prokázaly, že housenky se pylem poprášeným listům klejichy vyhýbají jako čert kříži. Žraly je jen v pokusných podmínkách, kde měly na vybranou – buď listy s pylem nebo hlad. Ještě závažnější je fakt, že pro pokusy byl použit pyl z odrůdy, která má extrémně vysoký obsah Bt-toxinu v pylu a nikdy se nikde na polích nepěstovala. Následně se ukázalo, že v krajině, kde jsou pěstovány geneticky modifikované Bt-plodiny, se motýlům vede naopak lépe, protože tu farmáři nemusí používat na hubení hmyzích škůdců tolik insekticidů. Ty si na rozdíl od Bt-toxinu účinného jen na úzce vymezenou skupinu hmyzu mezi svými oběťmi nevybírají. O tom se už ale tolik nepsalo. Tolik tedy jen na okraj při příležitosti, jež se nabídla k nápravě jednoho tradovaného omylu.


Prosím, seznamte se – miláček amerických ochránců přírody motýl Danaus plexippus.


Snímek ze slavných testů ukazuje housenku na listu silně poprášeném pylem z Bt-kukuřice. Žer nebo ne – čeká tě stejně smrt. Buď na Bt-toxin nebo hladem.


Ve skutečnosti se motýlům v krajině, kde se pěstují Bt-plodiny, daří velmi dobře. Nestříká se tu totiž tolik insekticidy.
Datum: 15.11.2003
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz