Při studiu mexických akácií objevil pavouka vegetariána přírodovědec Christopher Meehan z University of Arizona. Nezávisle na Meehanovi odhalil v Kostarice prapodivné choutky pavouka s vědeckým jménem <em>Bagheera kiplingi</em> jeho kolega Eric Olson z Brandeis University.
Pavouk <em> Bagheera kiplingi </em> patří mezi skákavky, které loví kořist bez pomoci sítí. Číhají v záloze a když se kořist přiblíží, vyrazí proti ní. Útok zakončí skokem. Jistí se přitom vláknem pavučiny, jehož konec ukotví k vegetaci nebo k zemi. Bagheeru ale nikdy nikdo při útoku na kořist neviděl. Pavouk nemá k lovu ani mnoho příležitostí, protože žije na akáciích obývaných koloniemi nebezpečných mravenců. Ti uzavírají s hostitelským stromem zvláštní pakt. Akácie nabízí mravencům prostory pro stavbu hnízd a dokonce je i krmí. Na koncích listů vytváří tzv. Beltova tělíska. Tyto malé „bochánky“ jsou bohaté na bílkoviny a mravenci se jimi živí. Na oplátku mravenci chrání akácii před hmyzími škůdci. Akácie je díky mravenčí strážní službě od hmyzu dokonale vyčištěna.
Meehan přistihl pavouky <em> Bagheera kiplingi</em> opakovaně při konzumaci Beltových tělísek. Byl to pro něj šokující pohled, protože pavouci nejsou uzpůsobeni k příjmu tuhé potravy. Tkáně uloveného hmyzu se rozkládají působením enzymů, jež se dostanou do organismu kořisti s jedem z pavoučím kusadel. Pavouk pak natrávenou kořist „vypije“. Hrdlem mu přitom neprojde částečka větší než tisícina milimetru. Bagheera však nemá s konzumací „bochánku“ z listů akácie problémy a spořádá jej za pár minut.
Meehana a Olsona zajímalo, jak velký podíl v potravě pavouka Beltova tělíska tvoří. Prozkoumali proto poměry izotopů dusíku a uhlíku v pavoučím těle. Masitá potrava má za následek vysoký poměr mezi izotopy dusíku 15N a 14N. Naopak, vegetariánská strava zvyšuje poměr izotopů uhlíku <sup>12</sup>C a <sup>13</sup>C. Výsledky analýz zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Current Biology dokazují, že <em> Bagheera kiplingi</em> má nižší poměr izotopů dusíku než její masožraví příbuzní. Zároveň je pro tělo tohoto pavouka typický vyšší poměr izotopů uhlíku. Izotopové složení pavoučího těla odpovídá poměrům izotopů dusíku a uhlíku v Beltových tělíscích, což dokazuje, že „bochánky“ akácií jsou pro pavouka takřka výhradním zdrojem potravy. Jen výjimečně si Bagheera kiplingi zpestří jídelníček larvou mravenců ochraňujících akácii.
Mravenci představují pro pavouka zřejmě jedinou vážnější hrozbu. Dospělí pavouci jsou příliš hbití na to, aby se nechali lapit. Hnízdo s vajíčky však mravenci zničit dokážou. Pavouci <em> Bagheera kiplingi </em> se proto sdružují do početných skupin a samice kladou vajíčka společně do jakýchsi ochranných stanů upředených z pavučin. Samci pak hnízda hlídají. Mladí pavouci stavbou těla v mnohém připomínají mravence a to jim zřejmě pomáhá přežít. Meehan a Olson se domnívají, že by pavouci mohli používat i „maskovací pachy“, aby je mravenci neodhalili čichem.
Diskuze:
Oprava:
Blažej Zelinka,2009-10-29 12:30:52
Bagheera kiplingi,Beltova tělíska.Sorry.Dotaz: Bylo souběžně s Beltovými tělísky zkoumáno také izotopové složení sladkého nektaru, který je vylučován u báze listů? Nebo mexické a keňské akácie(nazývané keňskými domorodci 'hvízdavé trní') vs mravenci se zcela liší?
Možná vysvětlím:
Blažej Zelinka,2009-10-29 08:05:09
Akácie rostoucí v Keni mají také tzv Boltova tělíska, kterými se živí mravenčí ochranáři. Navíc u báze zpeřených listů vylučuje rostlina sladký nektar, kterým se živí mravenci a možná? i zmiňovaná Bakheera Kiplingi.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
