Hlavní důvod, proč si Jaroslav Petr pozval přednostu ústavu biologie Lékařské fakulty Masarykovy university v Brně doc. Ing. Petra Dvořáka, CSc. k rozhovoru do pořadu Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo, je fakt že Petr Dvořák vytvořil spolu s Alešem Hamplem v roce 2003 první české lidské embryonální kmenové buňky. V té době to byly třetí lidské embryonální kmenové buňky na světě. Naši vědci předběhli takové biologické velmoci, jako je Velká Británie. Česká veřejnost tenhle skvělý úspěch asi nikdy plně nedocenila.
Jak se dostane absolvent Vysoké školy zemědělské v Brně k vědě a lidským embryonálním kmenovým buňkám? Jak je českému vědci v zahraničí a jak mu je doma? Co všechno lidské embryonální kmenové buňky slibují? Čeho se bát a čeho ne? To všechno se můžete dozvědět buď v přímém přenosu 27. října 2009 v 11.00 na Českém rozhlasu Leonardo nebo kdykoli později tak, že si stáhnete záznam rozhovoru z rozhlasového archivu, ale také zde na Oslu v rubrice Audio.
Kmenové buňky z lidské moči překypují regeneračním potenciálem
Autor: Josef Pazdera (03.07.2022)
Že by už konečně schůdná léčba cukrovky prvního typu?
Autor: Josef Pazdera (21.01.2019)
Kmenové buňky léčí „chemobrain"
Autor: Josef Pazdera (16.02.2015)
Průlom v pěstování embryí z kmenových buněk
Autor: Stanislav Mihulka (09.04.2014)
Renovací kmenových buněk se podařilo posílit ochablé svaly
Autor: Josef Pazdera (26.02.2014)
Diskuze:
A embrya pro umělé oplodnění?
Pavel Táborský,2009-10-31 12:44:22
A co by se podle Vás mělo např. dělat s embryi, která "zbyla" po umělém oplodnění? Je v pořádku použít je pro výzkum kmenových buněk? Nebo je potřeba pro ně najít náhradní matku? Nebo josu neetická i umělá oplodnění?
A embrya ..
Blažej Zelinka,2009-11-09 21:16:41
Odpověď by Vám možná daly ty ženy, které nemohou porodit vlastní děti a jejich procento v budoucnu určitě nebude klesat, proto bych osobně preferoval použití oplodněných vajíček pro náhradní matky a nepoužité třeba dlouhodobě skladovatt v mrazících boxech. Prý snad každé dvacáté dítě "je počato ve zkumavce". A všechny implantované děti se nenarodí. A kde je zaručeno, že náhradní orgány z kmenových buněk z cizích oplodněných vajíček budou dlouhodobě plně funkční a kdo z Vás dostane finančně velmi nákladnou přednost? Spíše bych osobně preferoval banky s pupečníkovou krví, vzorky kůže (aj v budoucnu objevené zdroje pro vypěstování kmenových buněk) odebrané po narození dítěte. S transplantací nových náhradních orgánů by snad neměly být tak velké problémy včetně doživotního užívání léků kvůli možnému náhlému odmítnutí třeba jater po transplantaci. Jsou zprávy, že si dítě pamatuje události snad až téměř z počátku života, což může kvůli zasunuté vzpomínce způsobit nepochopitelné a lékařsky léčeném chování pacienta.
Doplním:
Blažej Zelinka,2009-10-31 07:49:27
Každý úmyslný potrat znamená vymazání budoucích generací. Jací by to byli spoluobčané, co by pro nás znamenali, čím by (ne)byli prospěšní - o tom můžeme jen spekulovat.
Motto: Zabil jsem Einsteina,pánové?
Blažej Zelinka,2009-10-29 16:23:24
Pokusy s lidskými embryonálními buňkami,promiňte,jsou mi 'proti srsti'. Kterýkoliv žijící člověk byl na počátku *pouhým bezvýznamným shlukem buněk*. Provádí vědci pokusy s embryonálními buňkami z vajíček oplodněných pomocí vlastních spermií? (Tedy možných budoucích vlastních dětí). Jsem přesvědčený, že jenom tudy správná cesta nevede. Vždyť- kolik lidí by chtělo vylepšit svoje tělo pomocí uměle vypěstovaných náhradních dílů a kdo by to zaplatil? Přednášku si rád poslechnu a věřím,že se dozvím,že vědci zvolí eticky i ekonomicky schůdnější výzkumy vedoucí ke zdárným výsledkům(viz některé články na Oslu-třeba kmenové buňky z kůže, krve atd).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
