Syndrom chronické únavy (anglicky chronic fatigue syndrome, CFS), přezdívaný též s jistou dávkou cynismu „yuppie flu“, čili horečka mladých zbohatlíků, je pro někoho jenom výmyslem, pro ustarané doktory záhadnou diagnózou s mystickými příčinami a pro víc než milión Američanů a čtvrt miliónu Britů tvrdou realitou bezesných nocí, křečí, bolestí hlavy, krku, kloubů a hlavně věčné devastující únavy.
Kolem možných příčin chronické únavy se postupně nakupila hromada nesmyslů, kterým vévodí oslabení imunitního systému vlivem škodlivin v životním prostředí.
Kromě odpadků, pesticidů a podobných šíleností se v podezření z chronické únavy postupně ocitaly mnohé nepříjemné viry, například herspesviry způsobující opar či Kaposiho sarkom, jim blízce příbuzný virus Epstein-Barrové, čili patogen infekční mononukleózy anebo enteroviry, v jejichž příbuzenstvu se najde třeba poliovirus – původce dětské obrny. Žádný z nich se však dodnes nenašel u významnějšího počtu pacientů s chronickou únavou.
Teď to ale vypadá, že tým Judy Mikovits z Whittemore Peterson Institute ve městě Reno v Nevadě má pravého viníka. Měl by jím být gamaretrovirus XMRV (anglicky Xenotropic murine leukemia virus-related virus), o němž se nějaký čas ví, že má prsty minimálně ve čtvrtině případů rakoviny prostaty.
Časem vyšlo najevo, že jak rakovina prostaty, tak i chronická únava mají snad něco společného s aktivitou enzymu RNázy L. Tenhle enzym je přitom významnou součástí naší protivirové obrany – umí zlikvidovat cizí RNA a tím znepříjemňuje virům jejich množení v infikovaných buňkách.
Mikovits a spol. analyzovali vzorky krve od 101 chronicky unavených pacientů a překvapeně zjistili, že celkem 68 vzorků - tedy dvě třetiny, obsahovalo geny viru XMRV. V kontrolní skupině 218 zdravých lidí přitom našli geny viru XMRV pouze v 8 případech. Úplně nová, dosud nepublikovaná data prý navíc potvrzují protilátky proti viru XMRV u 95 procent z necelých 300 testovaných pacientů s chronickou únavou. A protilátky skoro nikdy nelžou.
Souvislost mezi retrovirem XMRV a chronickou únavou potvrzují i další věci. Ví se, že viry příbuzné viru XMRV způsobují příznaky podobné těm, které doprovázejí chronickou únavu. Obalové proteiny blízce příbuzných myších virů způsobují degeneraci nervových buněk. Také se ví, že viry XMRV lezou do NK (Natural Killer) buněk, velkých bílých krvinek, které hrají v našem imunitním systému roli drsných čističů. To by ve svém důsledku mohlo způsobovat některé příznaky chronické únavy. Všechny partnery lidí s chronickou únavu jistě potěší, že virus XMRV se podle všeho přenáší při sexu.
Dosavadní bezradnost medicíny pěkně ilustruje léčebný postup používaný ve Velké Británii. Chronicky unavené pacienty tam léčí cvičením a kognitivní terapií, protože tam za jednu z hlavních příčin chronické únavy považují traumata v dětství. Moc úspěšní nejsou. Pokud to celé s virem XMRV není nesmysl, tak by to nejspíš znamenalo konec utrpení pro nemalou část lidské populace i když asi ne pro všechny unavené. Příznaky chronické únavy jsou bohužel natolik neostré, že se pod diagnózu syndromu chronické únavy nepochybně schovávají i jiné problémy. Většině chronicky unavených obyvatel by teď ale už konečně mohlo být líp.
Stanislav Mihulka
Pramen:
New Scientist 9.10. 2009, Science online, Wikipedia (Chronic Fatigue Syndrome)
Diskuze:
