Mozek - největší pohlavní orgán
Objev hormonální antikoncepce razantně změnil život obyvatel ekonomicky vyspělých zemích. Když při šly v roce 1960 na trh v USA první antikoncepční hormonální pilulky, získaly ženy snadnou a spolehlivou kontrolu nad početím. Tento fakt se přičinil i o nastartování „sexuální revoluce“ šedesátých let. Z hlediska endokrinologických změn vyvolaných v organismu je užívání hormonální antikoncepce neméně „revoluční“. Sled hormonálních procesů typický pro nenarušený pohlavní cyklus se mění na stav, který v mnoha ohledech připomíná těhotenství. To s sebou přináší i změny v lidském chování. V nejnovějším čísle vědeckého časopisu Trends in Ecology and Evolution shrnuly dosavadní poznatky o tomto fenoménu bioložky Alexandra Alvergneová a Virpi Lummaová z University of Sheffield.
Hormony významně ovlivňují činnost mozku a lidskou psychiku. Ne náhodou je mozek některými biology jen s mírnou nadsázkou označován za „největší pohlavní orgán“. Během pohlavního cyklu může žena otěhotnět jen v krátkém období trvajícím několik málo dní, jež předchází uvolnění zralého vajíčka čili ovulaci. Před ovulací je ženský organismus pod vlivem hormonů označovaných souhrnně jako estrogeny. Po ovulaci převládne vliv hormonu progesteronu. Plodné období proto provázejí poměrně razantní hormonální „přesmyky“.
Na rozdíl od našich nejbližších živočišných příbuzných není tento stav na ženách na první pohled patrný. Například šimpanzí samice manifestují svou plodnost mohutně zduřelými vnějšími pohlavními orgány, které samci nemohou přehlédnout. V ženském organismu rozehrávají hormonální změny kolem ovulace podstatně jemnější předivo signálů a reakcí.
Co se líbí ženám
Ženy mají v období kolem ovulace o poznání větší zálibu v mužích se štíhlým pasem, širokými rameny a čistou pletí. Vyhraněnější jsou i jejich představy o krásné tváři. Za přitažlivější považují ženy v tomto období typicky mužské rysy obličeje. Tyto preference vedou ženy k výběru mužů, kteří jsou nositeli kvalitní dědičné informace a jsou sexuálně zdatní. Také movitost mužů nebo aspoň jejich jasně manifestovaná schopnost zajistit dobrý životní standard nabývá pro ženy v období kolem ovulace na důležitosti. Ženy v plodném období dávají rovněž přednost mužům, kteří jim „lépe voní“. Přitahuje je tělesný odér mužů, kteří jsou jim po genetické stránce méně podobní. Evoluce tak zajistila, že ženy tíhnou k partnerům, s nimiž mají největší šanci zplodit zdravé děti a kteří skýtají záruku, že o děti bude dobře postaráno.
V období, kdy žena otěhotnět nemůže, se její preference mění. Pozitivněji hodnotí muže s méně výraznými mužskými rysy. Slabost pro „zženštilejší“ typy je zřejmě motivována faktem, že takoví muži jsou starostlivější a méně agresivní. Představují ideálního tatínka, který se bude starat o děti. A to dokonce i v případě, že po biologické stránce není potomek jejich.
Některé studie dokazují, že hormonální antikoncepce tyto přirozené poměry rozvrací. Preference žen se mění. Ztrácejí například slabost pro geneticky odlišné muže a přitahují je muži, s kterými sdílejí větší podíl dědičné informace.
Antikoncepce komplikuje výběr
Svůj hormonální stav dávají ženy najevo celou řadou signálů, k nimž nejsou jejich protějšky slepé. Muži spontánně upřednostňují u žen rysy, kterými se manifestuje dobrý zdravotní stav a nenarušená plodnost. Jako vodítka jim slouží například „ladné ženské křivky“, jež jsou výslednicí kombinace štíhlého pasu se širšími boby. Také měkké rysy v obličeji a plné rty jsou pro muže známkou „vysoké kvality“. Citlivost k těmto rysům se zvyšuje, pokud muž potká ženu, jež se právě nachází v plodné fázi pohlavního cyklu. Například hlas jedné a téže ženy zní mužům mnohem „sladčeji“, pokud je žena v období kolem ovulace. Také tyto signály jsou u žen užívajících hormonální antikoncepci hůře čitelné.
Podle Alvergneové a Lummaové může užívání hormonální antikoncepce narušit schopnost žen vybrat si skutečně kvalitní muže. Nevylučují ani možnost, že muži vnímají ženy užívající hormonální antikoncepci jako méně atraktivní ve srovnání se ženami, které hormonální antikoncepci neužívají a běží u nich ničím nenarušený pohlavní cyklus.
„Rostoucí užívání hormonální antikoncepce může mít u lidí vliv na volbu partnerů a následně i na jejich reprodukci,“ říká Virpi Lummaová. „Pokud by se toto podezření potvrdilo, pak by měla antikoncepce poměrně značný vliv nejen na náš život ale i na život dalších generací.“
Četní kritici této studie poukazují na fakt, že se člověk při výběru partnera zdaleka neřídí jen tím, k čemu jej ponoukají hormony. Nejrůznější biologické signály se vyvíjely po tisíciletí v podmínkách, které se od našeho života dramaticky lišily. Lidé žili v malých, izolovaných skupinkách a hledání geneticky odlišného partnera bylo tenkrát mnohem důležitější než dneska, kdy lidé žijí ve velkých aglomeracích a cestují na velké vzdálenosti. Hormonální signály mohly sloužit jako pojistka proti rizikům, jež už nám dneska nehrozí.
Řada studií, na jejichž výsledky se Alvergneová a Lummaová odvolávají, byla získána při pokusech v laboratoři. Samy autorky přiznávají, že není jasné, zda a nakolik se stejné mechanismy uplatňují při výběru partnera také v reálném životě.
Diskuze:
