Superpočítače rozeseté po hi-tech laboratořích celého světa spolu tiše, ale nemilosrdně soutěží ve své výkonnosti. V akademickém světě, čili mimo konkurenci vojenských strojů, byl nedávno udělen dechberoucí titul výpočetního mozku překonávající snovou hranici jednoho petaFLOPS.
Jde o 10 na patnáctou FLOPS, čili počtu operací v plovoucí čárce za sekundu (anglicky FLoating-point OPerations per Second), které jsou obvyklým měřítkem výkonnosti počítačů. Běžná stolní kalkulačka má přitom výkon maximálně několik desítek flops.
Držitelem prestižního rekordu je superpočítač Cray XT5 rozkošně pojmenovaný Kraken. Provozuje ho Národní institut pro výpočetní vědy (anglicky NICS – National Institute for Computational Sciences), spadající pod University of Tennessee. Kraken sídlí v prostorách Oak Ridge National Laboratory, kde jeho provoz financuje vlajková grantová agentura americké vědy National Science Foundation.
Nově upgradovaný Kraken je online od 5. října letošního roku, přičemž je v jeho silách dosáhnout výkonu 1,03 petaflops, což ho řadí mezi prvních pět absolutně nejrychlejších superpočítačů světa, bez ohledu na jejich provozovatele. Krakenův systém zahrnuje přes 16 000 šestijaderných procesorů AMD 2,6 GHz na platformě Istanbul. Kraken je zároveň vybaven 129 TB operační paměti, což z něj spolu s jeho výkonem dělá dosud nevídaný nástroj pro nejsložitější badatelské výpočty. Před obsluhou Krakena se otevírá svět dosud nepřístupných řešení horkých problémů soudobé vědy.
Astrofyzici, jako je Bronson Messer z University of Tennessee, se těší na modelování výbuchů supernov, které zahrnuje složité hydrodynamické jevy, procesy jaderné fúze a chování neutrin. Až doposud museli Messser a spol. na superpočítačích o výkonu v řádu teraFLOPS, čili deset na dvanáctou flops, modelovat explodující hvězdy jako ideální koule s nereálnou fyzikou jaderné fúze. Kraken by to teď měl zvládnout mnohem lépe.
Superrychlý Kraken by se měl také podílet na hledání mechanismu, kterým by bylo možné efektivně vyrábět etanol z celulózy, měl by mít prsty i v klimatickém modelování a zvýšit tím naše šance v zatím nepříliš úspěšné honbě za předpověďmi budoucího vývoje klimatu. Seismologové by rádi využili Krakenovu sílu k modelování vlivu zemětřesení na povrch státu Kalifornie a jiných neposedných míst zemské kůry. V neposlední řadě si na Krakena brousí zuby i fyzikové, kteří by s ním rádi dobývali skrytá tajemství hmoty a elementárních částic.
Data vyplivnutá Krakenem analyzuje a zobrazuje další hi-tech výpočetní jednotka s příznačným jménem Verne, což je pětiuzlový systém serverů Dell R505 AMD Opteron. Každý z jeho uzlů představuje 16 výpočetních jader, 128 GB operační paměti a lokální disk s kapacitou 4TB. Celý výpočetní komplex NICS je připojen k síti TeraGrid, což je americká národní síť superpočítačů, která je v tomto okamžiku největší vědeckou výpočetní platformou na světě.
Asi není těžké uhodnout, že o Krakenovi zase brzy uslyšíme.
Prameny:
ScienceDaily 8.10. 2009, Wikipedia (National Institute for Computational Sciences)
Diskuze:
