Pod pojmem smog rozumíme namodralý opar kouře s obsahem oxidu siřičitého, případně vysokou koncentraci přízemního ozónu, směs uhlovodíků, oxidů dusíku (NOx) a uhlíku (CO, CO2). Tedy něco, co atmosféru obohacuje o složky, které v ní normálně nejsou. Zatím jsme o něm psali jen to, že škodí. Ukazuje se, že i smog může mít svojí kladnou stránku. Souvisí to se zásobováním vodních mas železem, které se velké míry děje prostřednictvím větru a jím přinášených částeček prachu. V oceánech je hlavně nedostatek železa v rozpustné formě a tak vše, co přispěje ke změnám, jež nanočástice železa přítomné v prachu v mracích změní do formy využitelné mořským planktonem, může výrazně zasáhnout do koloběhu dějů. Dokonce těch o nichž se hovoří v souvislosti s oteplováním.
Vodní kapičky v mracích se formují okolo kondenzačních jader. Když se voda z kapiček odpařuje, povrch na částečkách, které sloužily jako kondenzační jádra, se okyseluje. Poněkud kontroverzní na celé věci je to, že právě znečištěný vzduch může být tím, co rozhýbe život v oceánech. Vědci na to přišli když zkoumali pomocí mikroskopu a chemickými extrakčními metodami formování nanočástic železa v mracích. Poměry v mracích simulovali v laboratoři. Měnili kyselost (od pH 2 až po pH 6) a jako zdroj znečištění použili saharský písek a částečky goethitu FeO(OH) (starším názvem pyrhosiderit). Zjistili, že při procesech v mracích vznikají agregáty nanočástic, které se v nich zpočátku nevyskytují. Obdobné, na železo bohaté nanočástice, se vyskytují také v mracích vlhkého západního středomoří, ale ne v suchých mracích východního středomoří. Simulací poměrů při tvorbě mraků vyšlo najevo, že děje, které tam probíhají, zvyšují poměr struktur, jež představují chemicky reaktivního železo. O aerosolech je známo, že spolu s vodou přítomnou v mracích mění jejich kyselost.
Nyní se ukazuje, že aerosoly rovněž přispívají k formování chemicky reaktivních nanočástic železa. Takovému železu se někdy říká „rozpustné železo“ a to je právě to, co mořským mikroorganismům ke zdárnému rozvoji na mnoha místech oceánů chybí nejvíce. Představa, že čím více průmyslového smogu vyprodukujeme, tím více prospějeme životu v oceánech a tím i k ochlazení planety, nemusí být tak zcestná, jak by se mohlo zdát. V každém případě se znovu ukázalo, jak mnohé představy environmentalistů jsou takříkajíc „na vodě“ a že dopady zaváděných opatření mohou mít zcela opačný efekt, než ten, který se očekával.
Výsledky výzkumu britských vědců se dají interpretovat tak, že čím více smogu do atmosféry vypustíme, tím více přihnojíme oceány a zmnožení planktonu znamená odčerpání oxidu uhličitého z atmosféry.
Pramen: University of Leeds
Shi et al. Formation of Iron Nanoparticles and Increase in Iron Reactivity in Mineral Dust during Simulated Cloud Processing. Environmental Science & Technology, 2009; 43 (17): 6592 DOI: 10.1021/es901294g
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun
Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?
Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2016)
Budú Afričania variť v Kjóto škatuliach?
Autor: Dagmar Gregorová (18.04.2009)
Jaká je současná rozloha arktického ledu?
Autor: Igor Tureček (24.10.2008)
Klima je příliš složité na přesné předpovědi
Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2007)
Diskuze:
Smog IMHO nepomuze
Jan Kotek,2009-10-08 11:04:51
Nedavno byly na Oslu vysledky zelezneho hnojeni nekde v Jiznim Pacifiku.
Doslo sice k rychlejsomu rustu fytoplanktonu ktery ale byl nasledovan rustem zooplanktonu.
Neboli co diky zelezu vyrostlo (a vazalo CO2) bylo nasledne sezrano (a uvolnilo CO2).
Nemohu se ubránit představě
Miroslav Gretschelst,2009-10-08 00:01:16
že za "globální oteplování" vlastně může nákladné odsíření tepelných elektráren, které zbavilo Severní Čechy každoroční "radioaktivní" mlhy od podzimu do jara a snížilo tak odraz slunečního záření zpět do kosmu. A kdo ví, o co všechno přišly různé další organismy tím, že se jim snížil přísun síry a dalších nezbytných chemických sloučenin :-) Jenom čas ukáže, co je větší pitomina, ale dříve než to přijde se o naše peněženky na základě jakékoliv smyšlenky budou ucházet všichni "spasitelé světa". Tak, jako za totality, kdy už docházelo všecko, platilo heslo: "Šetřit se musí, ať to stojí co to stojí!", tak stejně dneska budeme propagovat tezi: "Přírodu zachráníme, i kdyby kvůli tomu lidé vyhynuli!".
příroda
Miluše Raabová,2009-10-07 21:42:44
si vždycky pomůže sama. Nedivila bych se, že za letošními náhlými povodněmi stojí nějaká lidská činnost - např. rozprašování všeho možného z letadel, abychom "snížili globální oteplování". Prozatím, co vymyslel člověk stojí za starou belu.
Zaujimave
Martin Chabada,2009-10-07 09:46:14
Takze ak vplyvom ekonomickej krizy poklesne priemyselna vyroba, hlavne v najvacsich zdrojoch smogu ako je Cina a India, moze to posobit ako katalyzator dalsieho oteplovania. Takisto odstranenie faktoru "global dimming", teda smogu, ktory znizuje mnozstvo slnecneho ziarenia dopadajuceho na zem, moze sposobit dalsie oteplenie.
O to prece nejde
Jan Zyka,2009-10-07 09:37:39
Clanek se nesnazi glorifikovat smog, ale pouze reaguje na straseni enviromentalistu sklenikovymi plyny apod.
Jsem presvedcen, ze kdyby si enviromentaliste nenapsali na stit neoveritelnou globalni katastrofu, ale zvolili si realny a meritelny problem, napr. boj proti globalnimu znecistovani planety, podobny clanek by nikdy nevznikl.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce