Imunizace zvyšuje náchylnost k onemocnění prionovou chorobou  
Infekčním nemocem se snažíme bránit očkováním – imunizací. Jde o aktivaci imunitního systému, který potom infekci snadněji zvládne. Prionové choroby jsou také infekční choroby. Pokus švýcarských vědců ale potvrzuje, že u nich je posílení imunitního systému imunizací kontraproduktivní.

 


Náchylnost lidí i zvířat k prionovým nemocem závisí na virulenci infekčního agens, na genetických modifikátorech a na až dosud neznámých a málo prozkoumaných rizikových faktorech, souvisejících s hostitelem samotným i s prostředím, ve kterém žije.


K ochraně před infekčními chorobami se dnes běžně používá vakcinace. V podstatě jde o to, že když se organismus setká s malým množstvím infekce, nemoc nepropukne, imunitní obranný systém se poučí a při příštím setkání s nepřítelem reaguje rychleji a stává se odolnějším. U vakcinace ale nemusí jít nutně o nějaký oslabený vir nebo bakterii. Imunizovat se dá i zcela neškodnými látkami, které „zlou infekci“ jen markýrují. Švýcarští patologové právě s takovými látkami provedli experiment. Imunitní odpověď u pokusných myší podporovali injekcemi látky, které obranný systém vyhodnocuje jako hrozbu a na něž reaguje svou aktivací – zmnožením lymfocytů a jejich připraveností k zahájení akce. Myším dávali injekce CpG oligodeoxynukleotidů, po nichž následovaly další injekční dávky bovinního sérového albuminu. Myši na to reagovali vyburcováním svého imunitního systému. Tato imunizace ale měla na zvířata z pohledu jejich přežívání negativní efekt – odolnost organismu k prionům významně oslabila. Zhoršení odolnosti myší po kontaktu se skutečným virulentním prionem vyšlo najevo, když imunizovaným myším a myším v kontrolní skupině (neimunizovaným) podali předem připravené dávky infekčních prionů. Šlo o množství, které by mělo po podání způsobit onemocnění 50% jedinců. V tomto případě se jednalo o priony skrápie, česky klusavky, což jsou ovčí priony přenosné na skot i myši. Imunizovaných myší po těchto předem odměřených dávkách, jež měly způsobit smrt polovině zvířat, hynulo mnohem více. Je to další důkaz toho, že lymfocyty, které jsou součástí imunitního systému, slouží prionům jako „trojský kůň“.  Priony se v nich množí a tak imunizace paradoxně místo toho, aby organismu pomáhala, dává infekci větší prostor pro její rozvoj. Aktivované a k pomnožení připravené bílé krvinky jsou totiž právě těmi buňkami, které priony pro svoje dílo zkázy potřebují. Imunizace tedy v případě prionové choroby organismu škodí. 

Pramen: PLoS ONE

Datum: 01.10.2009 06:48
Tisk článku

Související články:

Severoamerická zombie choroba jelenů by se mohla šířit mezi lidi     Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2019)
Navádí Parkinsona vagus?     Autor: Josef Pazdera (02.05.2017)
Paměť je vlastně jen šílenost pod kontrolou     Autor: Josef Pazdera (03.07.2015)
Ze zloducha klíčový hráč evoluce     Autor: Josef Pazdera (11.06.2012)
Nová prionová choroba se jmenuje VPSPr     Autor: Josef Pazdera (16.08.2010)



Diskuze:

zyaujímnavý rozhovor o pôvode AIDS

Alexander Slovák,2009-11-10 20:47:01

http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=9753

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz