První zemědělci ve střední Evropě nevzešli z lovců a sběračů, jak se dosud předpokládalo, ale byli to "přistěhovalci", hlásaly nedávno titulky v mnohých zahraničních a našich periodikách (například zde).

Popularizátoři vědy, kteří takový závěr zformulovali, se opírali o výsledky studie mezinárodního týmu vědců na mohučské univerzitě. Vědci porovnávali DNA z kosterních pozůstatků a z toho jim vyplynulo, že profil mitochondriální DNA mezolitických lovců a sběračů je jiný než profil pozdějších paleolitických zemědělců a současných obyvatel. Muselo tedy dojít k jejich nahrazení během neolitické revoluce. Jinými slovy slovy:  zemědělci, kteří přišli z Balkánu a Blízkého východu, téměř zcela nahradili předchozí populaci. Je tomu skutečně tak? Podívejme se na celou práci antropologického ústavu mohučské univerzity podrobněji.

Ve studii bylo analyzováno 22 vzorků z ostatků lovců a sběračů od Německa až po Rusko, jejichž stáří se pohybovalo od 15 400 do 4 250 let. Všechny vzorky jsou tedy z období po vrcholu poslední doby ledové navíc pouze ze severu střední Evropy a nemohou být prezentovány jako typické vzorky nejstarších Evropanů. Evropští obyvatelé totiž začátkem vrcholící ledové doby, před 20 tisíci lety, zcela vyklidili střední a severní Evropu a rozdělili se na dvě skupiny.

První skupina ustoupila před extrémním chladem na Pyrenejský poloostrov a do jižní Francie, druhá skupina se stáhla na Balkán. V té době také končí slavná kultura moravského Pavlovienu, která vynesla obyvatele našeho území na vrchol technologické a kulturní úrovně tehdejšího lidstva.

Po ústupu ledovce ze severní Evropy, se lidé do střední Evropy postupně začínají vracet. Nevrací se však do celé střední Evropy, nová kultura Magdalénien, která vznikla ve Francii, začíná pronikat na sever Evropy - do

severního Německa a Polska. Území Čech, Moravy a Rakouska zůstává prakticky neosídleno až do příchodu prvních zemědělců z Balkánu. Vzorky zkoumané na mohučské univerzitě tedy patřily převážně té skupině, která z Francie osídlila sever Evropy po ústupu ledovce.

Podívejme se nyní blíže na to, jaké byly přesně výsledky analýzy. 14 vzorků patří do haplogrupy U5, 2 vzorky do U4 a 2 vzorky do blíže nespecifikované U. Jediné vzorky, které nepatří do skupiny U jsou z německého

naleziště Ostorf a obsahují "zemědělské" haplogrupy T2e, J, a K. Pouze v Ostorfu žili tedy příbuzní pozdějších zemědělců. Není divu, Ostorf je totiž ze všech vzorků nejmladší, je to mezolitická enkláva zcela obklopená zemědělci. O mezolitickém původu mitochondriální DNA z Ostorfu lze tedy vážně pochybovat.

Zkoumaná skupina středoevropanů jsou evidentně pouze ti, kteří se z Francie vydali na sever do chladných končina, aby zde lovili soby. Zřejmě prošli relativně "úzkým hrdlem" (populace ze zmenšila a pak rozrostla) a převládla u nich haplogrupa U4, U5 a U. A opravdu po nich nezůstali v Evropě stopy?

Ovšem, že ano. Haplogrupy U4 a U5 totiž dominují u severních ugrofinů, nejvíce u laponských Sámů. Právě Sámové se svým stylem žovota velmi podobají magdalénienským lovcům. Můžeme si tedy představit, jak

magdalienští lovci po staletí ustupovali na severovýchod (zřejmě putovali za soby a také možná ustupovali před zemědělci) a postupně se z nich stali Sámové, Finové, Karelové, Samojedci a další.

A jak tomu bylo v jižní části střední Evropy? Před 8000 lety do Čech, Rakouska a jižního Německa pronikli zemědělci z Balkánu - skupina takzvané lineární keramiky. Bylo již dříve prokázáno, že jejich mitochondriální DNA se příliš nelišila od té současné. Až na drobnou vyjímku - haplogrupu N1a - tehdy jí bylo 25%, dnes pouze 0.2%. Proč došlo k eliminaci této haplogrupy, je malou záhadou. Další otázkou je, jak geneticky souvisí tito první zemědělci s lovci a sběrači, kteří před ledovci ustoupili na Balkán. To zatím nevíme. Žádně analýzy

mtDNA balkánských lovců a sběračů nejsou k dispozici. Známe však mitochondriální DNA 2 lidí, kteří mohou být s těmi z Balkánu blízce příbuzní, patří k vůbec nejstarším obyvatelům Evropy - potomci těch lovců, kteří přišli do Evropy jako první ještě před vrcholem ledové doby. Jsou z Itálie a jejich stáří je 23 a 24 tisíc let. Oba patří k haplogrupě N, právě k té halpogrupě, která dominovala ještě u prvních zemědělců, ale postupně prakticky zmizela. To možná naznačuje, co se stalo s lovci a sběrači na jihu. Slynuli s prvním zemědělci a pak postupně zmizeli. Vymizeli pochopitelně pouze v mateřské linii (v které se přenáší mitochondriální DNA), v celé své genetické výbavě si jistě dodnes neseme celou řadu užitečných genů, které jsme získali právě od nich.

Prameny:

dienekes.blogspot.com

http://www.pnas.org/content/100/11/6593.long

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/zemedelci-pry-nevzesli-zlovcu-