Představte si pokročilou umělou inteligenci, která by měla ten nejušlechtilejší účel vůbec. Podarovat každé dítě na Zemi vánočním dárkem. SantaNet by měl k dispozici rozsáhlé zdroje a možnosti, mohl by využít pomocné inteligence i poštovní drony. Naprosto nádherný plán. Co by se jenom mohlo zvrtnout?

Jenom drobná přehlídka jejich zpodobnění v minojské kultuře na Krétě.

Jihokorejský supravodivý tokamak KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) dosáhl světového rekordu. Plazma o teplotě 100 milionů stupňů Celsia udržel po dobu 20 sekund. Právě dlouhodobé udržení extrémně horkého plazmatu je přitom klíčem ke komerční fúzní energetice.

O příčinách globálního oteplování byly popsány hory papíru. Za nejběžnější příčinu jsme považováni my lidé, respektive skleníkový efekt který ze zvýšených emisí oxidu uhličitého souvisejícího s rozvojem světového průmyslu. Leopold Lobkovský má pro náhlé změny v Arktidě jiné vysvětlení. Za viníka označuje přirozené jevy v zemské kůře.

Pokud temnou hmotu tvoří axiony, tak by se v extrémních magnetických polích neutronových hvězd měly houfně přeměňovat na fotony. To by mělo vytvářet zvláštní píky rádiových vln na určité frekvenci, která by odpovídala hmotnosti axionů. Jak se zdá, na frekvenci kolem 1 GHz, což by odpovídalo axionům o hmotnosti 5 až 11 mikroelektronvoltů, se nic takového neděje.

Kvantová chemie stojí na výpočtech vlnových funkcí. Ty jsou ale, slušně řečeno, extrémně náročné. Novým nástrojem na tyhle šílenosti je umělá inteligence PauliNet, vycvičená v duchu kvantového Monte Carla. Do kvantové chemie přináší svěží vánek strojového učení.

Jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů minulého roku je Milevský relikviář. Je jisté, že podrobná analýza a hledání historického kontextu tohoto artefaktu nás ještě čeká, ale už výsledky prvního zkoumání jsou fascinující. V tomto článku se zaměříme na radiouhlíkové datování, které bylo důležitým zdrojem informací.

Účinná a bezpečná liečba najčastejšej poruchy srdcového rytmu, fibrilácie predsiení sa hľadá dlhé desaťročia. Liečba antiarytmikami zďaleka nenaplnila očakávania a nádeje sa obrátili k radikálnejšej, minimálne invazívnej liečbe abláciou - prerušením častí vodivých dráh v srdcových predsieňach, ktoré sú za vznik tejto arytmie zodpovedné.

Zpravodajskými portály prolétly zprávy o nečekaném archeologickém objevu v jižních Čechách. Tady se pokusím podat jen předběžný rozvrh možností.

…aneb Adventní představení souvrství Prince Creek

Magnetické pásky jsou nezmarem technologií ukládání dat. Je jim už skoro sedmdesát let. Přesto se stále používají. A jak je vidět, stále také mají potenciál k dalšímu výzkumu a vývoji. Nová magnetická páska, jejíž povrch obsahuje částice feritu stroncia, dovoluje uložit až 317 GB dat na čtvereční palec pásky. Datacentra si na ni už brousí zuby.

Vědci z Georgia Institute of Technology a Oftalmologické kliniky při Emory University School of Medicine, Atlanta, vyvinuli novou techniku snižování nitroočního tlaku. Spočívá v aplikaci hydrogelu, která by se ambulantně obnovovala jednou za půl roku.

Centrální eliptická galaxie kupy galaxií Abell 2261 má problém. Schází ji supermasivní černá díra. Přitom by měla být obrovská, o hmotnosti 3 až 100 miliard Sluncí. Astronomové se snaží, pátrají v datech Chandry a dalších observatoří. Doposud ale marně. Nenašli nic. Mrazivá záhada chybějící supermasivní černé díry trvá.

…aneb Nový stařík mezi obřími teropody

Realita překonala science-fiction. Důkladně vycvičená umělá inteligence ARTUµ byla velitelem mise letounu U-2. Poprvé v historii Pentagonu velel pilotovanému letounu stroj nadřazený lidskému pilotu. Jak se zdá, bojové letouny řízené umělými inteligencemi jsou nadosah.

Radioastronomové zachytili rádiové vlny ze soustavy Tau Boötis, pravděpodobně z exoplanety Tau Boötis Ab. To je ale obrovský a pekelně horký jupiter, kterého zblízka opéká hvězda žhavější než Slunce. Proto jde se vší pravděpodobností o rádiové kvílení magnetického pole mučeného plynného obra.

To nejlepší z minojské Kréty střední doby bronzové, tedy v žánru keramiky.

Sympatičtí tvůrci modulárních jaderných reaktorů NuScale navrhují používat jejich jaderné moduly k výrobě vodíku elektrolýzou přehřáté páry. Jaderný reaktor by na to podle potřeby využil více či méně vyrobené elektřiny. Jeden jaderný modul by mohl za běžného provozu vyrobit téměř 50 tun vodíku denně. Blíží se vodíková jaderná budoucnost?

Australská vakcína V451 s technologií molekulárního svěráku skončila. Ukázalo se, že fragment retrovirového proteinu gp 41, použitý jako molekulární svěrák, u očkovaných vyvolává tvorbu protilátek proti tomuto proteinu. To samo o sobě není nic špatného, naopak. Problém je, že tyto protilátky detekují některé HIV testy a očkovaní lidé jsou pak falešně HIV pozitivní. To je život, jedeme dál.

…aneb Pár vět o rozpoutaném pekle před 66 miliony let

Komerční fúzní energetika je sice stále ještě daleko, Velká Británie už ale připravuje projekt prototypu první fúzní elektrárny STEP (Spherical Tokamak for Energy Production). V roce 2024 chtějí mít hotový design elektrárny a v roce 2040 ji hodlají připojit k rozvodné síti. Bezesporu velmi ambiciózní projekt.

Prezident Mun Če-in v sobotu označil situaci v zemi za „velmi vážnou“ a veřejnosti se omluvil, že jeho administrativa nedokázala novou vlnu nákazy zvládnout.

Minojská keramika patří k té nejlepší, jakou můžeme v době bronzové potkat. (Ale tu vůbec nejhezčí nechám na příští článek.)

Hlenky jsou skvělé optimalizátorky. Bravurně řeší neblaze proslulý Problém obchodního cestujícího. Japonský tým užasl natolik, že postavil biomorfní elektronickou hlenku. A jak se zdá, tak to trefili. Optimalizuje jako divá. Do budoucna by se elektronické hlenky mohly rozlézt do počítačů a do Internetu věcí.

Baterie s pevným elektrolytem bývají skvělé v hustotě uložené energie. Nová technologie od QuantumScape k tomu ještě navíc přidává rychlé nabíjení, dlouhou životnost a odolnost vůči velkému rozmezí teplot. Jestli to tahle baterie dotáhne až do průmyslové výroby, mohl by z toho být převrat v elektromobilech.

…aneb Přehled možných funkcí zakrnělých „ruček“ superpredátora

Fermiho a rádiové bubliny nestačí. Supermasivní černá díra Mléčné dráhy umí udělat i velké rentgenové bubliny, které obklopují Fermiho bubliny a tyčí se do vzdálenosti 90 tisíc světelných let. Zřejmě pozorujeme dohru polárních výtrysků supermasivní černé díry po nějakém obzvlášť tučném soustu.

Je to příběh, který začal před třemi desetiletími, s málo známými vědci, kteří se odmítali vzdát. Po celou tu dobu snili o zdánlivě nekonečných možnostech na míru vyrobené messengerové RNA (mRNA). Avšak přeměnit vědecký sen na lékařskou realitu bylo a je obtížnější, než bychom si vůbec dokázali představit. Ačkoli je výroba relativně snadná a rychlá ve srovnání s tradiční výrobou vakcín, žádná mRNA vakcína ani léčivo doposud nezískaly schválení pro použití u člověka.

Vulkanické ostrovy Islands of the Four Mountains v centrálních Aleutách hostí celkem šest stratovulkánů, včetně sopky Mount Cleveland, což je v posledních dvaceti letech nejaktivnější vulkán severní Ameriky. Podle geologů je více než pravděpodobné, že jde o jednu velkou kalderu, ve které dřímá další severoamerický supervulkán.

Nanopórové čtení sekvencí zázračně zvětšuje možnosti vědy i medicíny. S aplikací iGenomics a nanopórovou čtečkou MinION si přečte DNA úplně každý, kdykoliv a kdekoliv. Připravte se na věk rozšířené biologické reality, se spoustou výhod, vylepšení a samozřejmě také nových rizik.

…aneb Vyřeší záhadu velkého vymírání počítačové modely?

Zavedení deuteria do molekuly příznivě mění farmakokinetiku léčiv. Návrhy takto vylepšovat farmaceutické produkty tu s námi jsou už více než padesát let. Nicméně teprve nyní dění v oblasti nabírá na obrátkách.

Startup Aevum vstoupil do závodu o vynášení malých satelitů a nákladu na nízkou oběžnou dráhu s unikátním systémem Ravn X. Spojuje největší letecký autonomní dron na světě s malou nosnou raketou. Zakázky pro armádu i civilní zákazníky se prý jen hrnou.

Pokud existují další prostorové dimenze a gravitace skrze ně prochází jako nůž máslem, tak by Velký hadronový urychlovač mohl vyrábět veskrze neškodné černé mikrodíry. Zatím to s nimi nevypadalo moc růžové, ale nová studie dvojice kanadských fyziků jim nejspíš získá nějaký čas, aby mohly prokázat svou existenci.

Bojoví roboti pokročili od jednoduchých vozítek k multifunkčním autonomním bojovým systémům. Osmikolový obrněnec Mission Master – Armed Reconnaissance má k dispozici teleskopickou věž se senzory i kulomet ráže 7,62 milimetru, který se nebojí použít na povel lidského operátora.

Detektor Borexino pozoroval poprvé neutrina z CNO cyklu. Doplnil tak úspěch, kterého dosáhl před pěti lety, kdy pozoroval neutrina z pp cyklu ve Slunci. Postupně se tak dostáváme do fáze, kdy můžeme přímo studovat jaderné reakce probíhající uvnitř naší nejbližší hvězdy.

Věčný bůh se narodil v nejedné jeskyni. Teď půjde o Dia na Krétě, neboť takhle Řekové pochopili minojský kult. Hlavní roli v něm však mívala spíš Velká bohyně.

Koronavirus způsobující současnou epidemii vykazuje několik nestandardních vlastností. Patrně stále ještě velmi málo víme o „logice" či přesněji mechanismech jeho chování. To je názor i skupiny tureckých odborníků, kteří narazili na nečekaný jev. Ten je zaujal natolik, že na základě něj zpracovali článek a nejdůležitější poznatek dali přímo do názvu: Neviditelnou částí ledovce může být vyšší virová zátěž u asymptomatických pacientů s COVID-19.

…aneb Co nám o tyranosaurovi prozradila paleopatologie

RNA vakcína americké Moderny dotáhla 3. kolo klinických testů. Má účinnost 94,1 procent a jak se zdá, zabrání rozvoji covidu s těžkým průběhem a tím pádem i úmrtím. To by mohl být rozhodující zvrat. Takové očkování v důsledku ochrání nemocnice a my se konečně probudíme z covidové noční můry.

Černé díry jsou hrozné. Ale jejich fyzikální běsy milosrdně skrývá horizont událostí. Pokud by existovala nahá singularita, kterou by od okolního světa neodděloval horizont událostí, tak by fyzici museli bez vytáček čelit jejich fyzikální anarchii. Nahou singularitu by mohl prozradit například jasnější akreční disk, díky vyvíjeným a stavěným přístrojům nové generace.

V době, kdy má čínská sonda Čchang-e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO.

V galaxii CQ4479, vzdálené 5,25 miliard světelných let, funguje „chladný kvasar“. Přesto v této galaxii ještě zbyl nějaký kosmický plyn a rodí se tam hvězdy odpovídajícím 100 Sluncím ročně. Jde o další pěkný zářez na pažbě amerického leteckého teleskopu SOFIA.

…aneb Představení rodu Tarchia

Megačip WSE obsahuje 1,2 bilionů tranzistorů a téměř 400 tisíc výpočetních jader. Díky své unikátní architektuře představuje superpočítač na čipu a klidně to dokáže. Systém CS-1 s tímto čipem nedávno hravě porazil superpočítač Joule v simulaci elektrárenských spalovacích procesů.

K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce.

Vodík by chtěl pro energetiku každý. Jen ho přijatelným způsobem vyrábět ve velkém. Nová technologie kapičkových mikroreaktorů se živými řasami a bakteriemi nabízí výrobu vodíku za běžných podmínek. Vývoj je sice na počátku, podobné fotobiologické technologie ale mají slušný potenciál.

Poněkud v rozporu s převládající teorií vzniku základních stavebních kamenů života, která předpokládá, že jejich vznik se dál pod taktovkou energie dodávané zářením (například UV zářením), přichází britští vědci s tvrzením, že k tomu záření není třeba, neboť to svede i „temná chemie“. Americký tým vědců si nyní přisadil jednoduchým vznikem koacervátů a protobuněk.

Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.

Na křižovatkách se prý děje nejvíc nehod i nejvíc setkání. Na světě je mnoho křižovatek – a tomu, co se děje za nimi, většinou rozumíme až z pohledu z míst za tou či onou křižovatkou.