Zvětšit obrázek

Rozeznat některé psychopaty není tak těžké. Kredit: Justin Womack.

Kdo je vlastně psychopat? Jak už to chodí v humanitních vědách, odpověď není tak úplně snadná. Psychopatem v užším smyslu slova by měl být člověk s antisociální neboli dissociální poruchou osobnosti. Psychopat v širším smyslu má jakoukoliv poruchu osobnosti, čili je to ten, kdo se chováním výrazně vymyká stádnímu průměru. Psychopat je i oblíbenou nadávkou, takže to může být kdokoliv, včetně zástupců jiných druhů zvířat.

Zvětšit obrázek

Podle mozku poznáš psychopata. Kredit: iStockphoto/Hayden Bird.

Podle odborníků psychopatie v úzkém smyslu často souvisí s opakovaným porušováním zákona a mnohdy i s nebezpečným kriminálním chováním, jako jsou znásilnění či vraždy. Přesto až dosud byla biologická podstata psychopatie prakticky neznámá. Do značné míry za to jistě může i zastaralý pohled na lidskou psychiku jako na produkt výchovy a prostředí, který nemá moc společného s geny a organismem dotyčného člověka.

Tuto nepříznivou situaci teď poměrně dramaticky změnil Michael C. Craig s dalšími devíti kolegy z Institute of Psychiatry, který je součástí King’s College London. Ve studii, kterou jim publikoval prestižní časopis Molecular Psychiatry, předkládají objev rozdílů mezi mozkem psychopata a srovnatelným mozkem běžného člověka.

Dřívější práce naznačovaly, že psychopatie souvisí s problémy v určitých oblastech mozku, konkrétně v amygdala – podkorové oblasti limbického systému, která má co dělat například s emocemi, strachem nebo agresivitou a pak také v orbitofrontální kůře – oblasti mozkové kůry, která se účastní poznávání světa a rozhodování.

Zvětšit obrázek

Zobrazení mozku pomocí DT-MRI. Kredit: Lauren O"Donnell, CSAIL.

Zatím nikoho ale kupodivu nenapadlo podívat se na svazek bílé hmoty mozkové zvaný uncinátní fascikulus, který spojuje právě amygdala a orbitofrontální kůru.

Zvětšit obrázek

Uncinátní fascikulus se skrývá pod číslem 4. Kredit: The Anatomy Project.

Bílá hmota mozku je vlastně síť vláken, která propojuje jednotlivé oblasti mozku jako bláznivě složitý internet. Tvoří ji hlavně axony, vlákna neuronů s myelinovými pochvami plus podpůrné buňky neuronů, hlavně astrocyty a oligodendrocyty. V bílé hmotě mozkové nejsou prakticky žádné neurony. Uncinátní fascikulus je svazek bílé hmoty hákovitého tvaru a je známý například tím, že se lidem vyvíjí nejdéle ze všech svazků bílé hmoty – až do dospělosti, přes třicítku.

Craig a spol. studovali uncinátní fascikulus na pravých živých psychopatech a těžko říct, jestli se dají označit jako dobrovolníci. Jejich klienti se zabývali například pokusy o vraždu, únosy, vraždami, či mnohonásobným znásilněním s použitím škrcení. Badatelé jejich mozky sledovali pomocí rafinované technologie zobrazování zvané difuzní tenzorová magnetická rezonance, anglicky zkracované jako DT-MRI.

Podařilo se jim najít prokazatelné změny ve struktuře uncinátního fascikulu psychopatů, jimiž se lišili od kontrolní skupiny lidí stejného věku a IQ. Uncinátní fascikulus psychopatů měl narušené propojení mezi jednotlivými stavebními prvky. Ba co víc, čím více se dotyčný člověk v tomto místě mozku lišil od průměru, tím byl psychopatičtější.

Orbitofrontální kůra zeleně. Kredit: Paul Wicks.

Jak je vidět, psychopatie nejspíš důsledek hrozné výchovy sadistického strýčka, ani špatného vlivu zlovolných teenagerů ze sousedství není. Vše nasvědčuje tomu, že psychopatie je z velké části věcí biologických rozdílů v jednom konkrétním místě mozku hluboko v hlavě.

Zvětšit obrázek

Amygdala červeně. Kredit: McGill University.

Co bude dál? Jsou psychopati zodpovědní za svoje činy? Těžko říct, mají rozbitý mozek a asi ne vlastní vinou. Bude se psychopatie léčit? Je to možné. Byla by to velká úleva pro společnost a ještě větší pro samotné psychopaty, jejichž životním snem určitě není prožít celý život v těžkém žaláři nebo blázinci. A budou se teenageři plošně testovat, jestli mají sklony k psychopatii, aby se nebezpeční jedinci vyhmátli ještě předtím, než něco udělají? To už se dostáváme na docela tenký led. Co s těmi, kteří testem neprojdou? Budeme je léčit násilím? Nebo dostanou sledovací mikročip? Co když ne každý s touto abnormalitou směřuje k psychopatii? Blízká budoucnost ukáže víc.

Prameny:
ScienceDaily 5.8. 2009, Molecular Psychiatry Online

Wikipedia (Psychopatie).