Před několika lety probíhala na školách ve Spojených státech anketa o kosmickém výzkumu a jeden student v ní zcela vážně namítnul, že nechápe, proč jeho země vynakládá velké finanční prostředky na průzkum planet Sluneční soustavy, když je přece o nich všechno v učebnicích.
Nalistujete-li nějakou učebnici nebo knihu na stránce o planetě Neptun, nebo se proklikáte na příslušný článek na Wikipedii, můžete si být jistí, že drtivá většina informací nese rukopis sondy Voyager 2.
Do chvíle, než Voyager 2 prolétl 25. srpna 1989 ve vzdálenosti 4 950 kilometrů od Neptunu, byla pro nás tato vzdálená planeta jen modrým kotoučkem na nočním nebi.
Velká tmavá skvrna
Celé 4 hodiny putoval signál ze sondy na Zemi, kde se astronomům naskytl dosud netušený pohled na zelenomodrou atmosféru, rotující rychleji než samotná planeta. Na záběrech byla odhalena Velká tmavá skvrna. Méně slavná kolegyně jupiterovy Velké rudé skvrny se nachází v jižních oblastech Neptunu a má velikost jako naše Země. Když se ale o několik let později podíval na Neptun Hubblův kosmický dalekohled, skvrnu už nenašel. Je možné, že již zanikla nebo byla překryta vyššími vrstvami atmosféry, jenž bude zřejmě ve srovnání s Jupiterem více proměnlivá a závislá na ročních obdobích.
Magnetické pole a prstence
Voyager 2 při svém průletu zaznamenal i magnetické pole planety. Osa magnetického pole je dosti netypicky skloněná o 47° vzhledem k rotační ose a navíc posunutá o 10 000 kilometrů.
Když Voyager 2 prolétal okolo Neptunu, byli astronomové nejvíce nažhavení na výsledky průzkumu jeho prstenců. Ty sice byly pozorovány už dříve ze Země, ale pouze v náznacích a z části. Voyager 2 rozprášil všechny pochyby, když zachytil slabé ale kompletní prstence. První z nich dostal jméno Galle a nachází se 17 000 km od atmosféry a 42 000 kilometrů od středu planety. Další prstenec Le Verrier najdeme ve vzdálenosti 28 400 km, difúzní prstenec Plateau 31 000 km a největší prstenec Adams ve vzdálenosti 38 000 km od atmosféry Neptunu.
Měsíce
Kromě samotného Neptunu se kosmická sonda zaměřila i na jeho měsíc Triton. Objekt o průměru 2 700 kilometrů je nejchladnějším známým místem ve Sluneční soustavě. Teplota na jeho povrchu se pohybuje okolo 38,4 K (-238,65 °C).Voyager 2 odhalil mraky prachu a dusíku, které chrlí kryovulkány do výšky až 8 kilometrů.
Po průletu okolo Neptunu zamířil Voygar 2 směrem ven ze Sluneční soustavy. Na palubě má i vzkaz pro případné nálezce. Vyslanec lidstva proletí za 296 000 roků ve vzdálenosti 4,3 světelných let od Siria a poletí dál do pustých končin vesmíru…
Objevil planetu Galileo Galilei?
Neptun byl oficiálně objeven v roce 1846 na základě předpovědi z poruch trajektorie Uranu. Výpočet provedli nezávislé na sobě Urbain Le Verrier a John Couch Adams. Poblíž předpovězené polohy pak v září 1846 planetu pozoroval Johann Galle.
Prvním člověkem, který pozoroval Neptun, byl ale patrně už Galileo Galilei na přelomu let 1612 a 1613. Netušil ovšem, že se jedná o novou planetu.
Zdroj:
http://www.astronomynow.com/news/n0908/24voyager/
http://www.exoplanety.cz/2009/07/objevil-galileo-planetu-neptun/
Stránky autora: Exoplanety
Diskuze: