Včera (20. srpna) se na Měsíci uskutečnil společný americko – indický experiment „Bi-Static radar“, zaměřený na hledání vodního ledu v kráteru Erlanger v oblasti lunárního severního pólu. Využil dvou stejných radarů se syntetickou aperturou „Miniature Radio Frequency (RF)“ z dílen NASA, které patří k přístrojovému vybavení americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (dál LRO) i indické Čandraján-1 (angl. Chandrayaan-1).
Obě družice nacházejí na oběžné dráze ve výšce asi 200 km nad povrchem Měsíce a snímají od povrchu odraženou část vlastního radarového signálu. Čandraján přelétá přímo nad kráterem, zatímco LRO se do něho „kouká“ zboku, pod malým uhlem. Jestli se podařilo obě sondy synchronizovat tak, aby radary ve stejnou dobu mapovali stejné místo a obě pak snímali vlastní i „cizí“ odražený signál, jeho analýzy můžou poskytnout jedinečné informace. Vědci doufají, že jim jednoznačně odpoví na otázku, jestli se v hloubkách polárního kráteru vodní led nachází, nebo ne. Zní to jednoduše, ale samotná realizace je poměrně náročná. Stačí si uvědomit, že sondy (vzhledem k lunárnímu povrchu) letí rychlostí okolo 1,6 km za sekundu a zkoumaná oblast má průměr 18 km.
Kredit: NASA
Zdárný průběh experimentu je pro indické vědce velmi důležitý nejen z čistě vědeckého hlediska. Sonda Čandraján-1 je jejich první měsíční orbitální sondou a doposud největším vesmírným projektem, který zemi s milióny lidí žijících v chudobě, stál téměř stovku miliónů dolarů (India oficiálně přiznává 90 mil. USD). Kritické hlasy proto nejsou ojedinělé. Ozývají se hlasitěji zejména po problémech s navigačními přístroji, se kterými se Čandraján-1 trápí již od dubna. Před měsícem se ututlávané technické problémy dostaly i na stránky vědeckého časopisu Science.
Stručná rekapitulace
První indická měsíční sonda Čandraján-1 se pomocí nosné rakety PSLV-11 vydala na svou vesmírnou pouť v loňském roce, 22. října, z kosmodromu Šríharikota v jihoindické provincii Ándhra Pradéš (Země Ándhrů). 8. listopadu byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu okolo Měsíce a po korekcích (14. listopadu) vypustila malou průzkumnou sondu, která řízeným manévrem dopadla do oblasti jižního lunárního pólu, nedaleko kráteru Shackleton. I když tato malá sonda zasílala snímky a údaje jenom v průběhu svého pádu, plní i teď patriotické poslání – je na ní namalována indická vlajka. Po sovětské, americké a japonské čtvrtá na Měsíci.
Kredit JAXA
Obíhající mateřská sonda je vyzbrojena deseti přístroji, z nichž čtyři (kromě již vypuštěné malé sondy) jsou „made in India“ a šest je „dovozových“, nejen z NASA a ESA, ale například i z Bulharské kosmické agentury. Topografie Měsíce se snímá pomocí laserového dálkoměru. Pro analýzu chemického a mineralogického složení povrchu slouží řada různých spektrometrů pracujících v několika spektrálních oblastech – od blízkého infračerveného, přes viditelné, po měkké a tvrdé rentgenové záření a speciální hmotnostní spektrometr pro analýzu nízkoenergetických neutrálních atomů, které vznikají působením slunečního větru. Protože Měsíc neobklopuje atmosféra ani magnetosféra, ničím nebrzděné ionizované energetické částice slunečního větru pronikají až k povrchu, naráží do něj, přičemž se mění na neutrální atomy. I když se při tom zbrzdí, většinou si uchovají dostatek energie, aby se odrážely zpět do prostoru. (Podrobněji se o technickém vybavení a úkolech, jež byly pro sondu naplánovány, se můžete dočíst například v internetové Databázi kosmických sond pro průzkum těles Sluneční soustavy.)
Po úspěšném startu i navedení na oběžnou dráhu se objevily první technické problémy. Nejdříve si přehřívání sondy vyžádalo dočasné vypínání některých přístrojů. V dubnu pak se poroučel jeden ze snímačů sloužících k přesné orientaci sondy podle hvězd. V květnu byla sonda navedena na vyšší oběžnou dráhu – ze 100 na 200 km nad povrchem Měsíce – která je stabilnější, méně ovlivněna gravitací a jejími anomáliemi a umožňuje snadnější manévrování sondy. Tato změna zanechala následky na druhém navigačním snímači, který rovněž selhal.
Indická strana žádné problémy nepřiznala, její zpráva obsahuje prohlášení „po úspěšném završení všech hlavních cílu“ umožňuje současná vyšší oběžná dráha pokračování projektu a následný výzkum gravitačních anomálií a širší snímání povrchu. Předseda Indické organizace pro výzkum vesmíru ISRO v Bangaloru, Madhavan Nair popírá, že by se snažil zatajit problémy a nezveřejňování odůvodňuje tím, že není nutné obeznamovat veřejnost, dokud nedojde k selhání celého projektu. Podle jeho slov Čandraján-1 dosáhla očekávaných cílů jíž v květnu letošního roku. I další členové mezinárodního týmu se snaží spíše význam dosažených výsledků vyzvednout, než nahlas mluvit o problémech.
Navzdor komplikacím a díky zvýšenému úsilí lidí pracujících na jejím chodu, se Čandraján-1 stále snaží plnit své úkoly. Kromě hledání důkazů o existenci vodního ledu, sonda prý pokračuje i ve spektrálních analýzách a v topografickém mapování. Na Zem poslala desítky tisíc záběrů měsíčního povrchu a topografická mapa pořízená na základě měření z laserového dálkoměru má rozlišení 5 metrů. I včerejší experiment je projevem snahy zvýšit význam sondy a udržet ji ještě při životě. Po celou dobu její pracovní smlouvy, která byla původně vystavena na dva roky, se to jistě nepodaří. V září by se měl sejít mezinárodní tým vědců spolupracujících na projektu a rozhodnout o jejím dalším osudu. Zatím se uvažuje o lednu 2010, kdy by sonda Čandraján-1 měla být předčasně nasměrovaná na poslední let, jež jí promění na nefunkční trosku na povrchu Měsíce. Navzdory tomu ji můžeme považovat za indický úspěch v kosmonautice. Na jak dlouhou dobu zůstane tím posledním, ukáže čas. Osud plánované druhé sondy Čandraján-2, která by měla k Měsíci dovézt i robotické vozítko pro sběr a analýzu vzorků, se nenápadně postupně odkládá. Při startu Čandraján-1 představitelé ISRO trochu nedomyšleně uvažovali o příštím roce, pak oficiálně zveřejnili rok 2012, ze kterého je teď rok 2013. A do medií se vkrádají správy o vysychání finančního toku. A to nikdy nevěští nic dobrého…
Na počátku velká sláva a nadšení, které je teď přikořeněno zklamáním…
Zdroje: Science (News of the Week) ze 17. července 2009 , Universe Today , Portal to the Universe
Diskuze:
