Před dvěma staletími žila na Zemi miliarda lidí. Dneska je nás více než 6,6 miliardy a naše planeta podle toho také vypadá. Čerpáme ropu, uhlí a zemní plyn, bereme vodu z jezer a řek. Moře, půdu a vzduch zamořujeme spoustou škodlivých látek. Nastartovali jsme masové vymírání druhů srovnatelné s kataklyzmaty, jaká se odehrála na konci permu nebo na konci křídy.
Statistikům z Oregon State University vyšlo, že plození děti patří z ekologického hlediska k nejničivějším činnostem. Kdo chce zachránit planetu, měl by zůstat bezdětný. To platí především pro obyvatele ekonomicky vyspělých zemí. Každý americký novorozenec se rovná 9 441 tunám oxidu uhličitého. Jak už to tak chodí, i děti mají nakonec nějaké děti, a tak každý potomek zvýší v konečném důsledku emise přepočtené na jednoho rodiče 5,7krát.
Plození dětí v zemích třetího světa je ve srovnání s tím ekologicky neškodné. Novorozený Číňánek zatíží planetu ve srovnání s malým Američánkem jen pětinou množství oxidu uhličitého a novorozenec v Bangladéši pouhou stošedesátinou.
Omezení porodnosti je v redukci produkce skleníkových plynů dvacetkrát účinnější než náhrada tradičních aut za tzv. ekologická, třídění a recyklace odpadu nebo náhrada tradičních žárovek za žárovky energeticky úsporné.
Navzdory populační explozi jsou obyvatelé třetího světa co do produkce oxidu uhličitého prostřednictvím potomků mnohem méně škodliví životnímu prostředí než obyvatelé zemí, kde porodnost klesá a nestačí na prostou reprodukci. Lidé v rozvojových zemích žijí co do spotřeby energie velmi nenáročně a vzhledem ke kratšímu životu neškodí světu tak dlouho jako dlouhověcí obyvatelé ekonomicky vyspělých zemí.
Kdyby měli obyvatelé ekonomicky vyspělých zemí do roku 2100 zredukovat produkci oxidu uhličitého o 85%, asi by to vyvolalo vzpoury, občanské války a státní převraty. Afrika je dneska s produkcí oxidu uhličitého na úrovni, která by jí dovolovala zvýšit produkci oxidu uhličitého dvakrát -a jen by se tím vyrovnala drasticky „uškrcené“ produkci oxidu uhličitého ekonomicky vyspělých zemí z roku 2100. Z hlediska produkce oxidu uhličitého je Afrika vlastně kontinentem, kde zítra již znamená včera. Mají bohatě splněno to, k čemu my se nedopracujeme ani za sto let.
Pramen: Oregon State University
Diskuze:
Darwinov vyber to vyriesi
Tomas Habala,2009-08-17 08:40:49
Nosit v hlave presvedcenie, ze nemozem mat potomka kvoli ekologii vedie k umenseniu pomerneho zastupenia takto postihnutych skupin ludi.
Naopak prorodinna orientacia vedie k vyssiemu zastupeniu.
Ak sa teda v nasej casti sveta momentalne presadzuje obmedzovabie poctu deti, z dlhodobeho hladiska je to len mrtva vetva vyvoja. Presadia sa vetvy s volou zit.
Kedysi Darwinow vyber vyberal vetvy s lepsimi fyzickymi predpokladmi, neskor s inteligencnymi a teraz su zrejme rozhodujuce ideologicke predpoklady.
a tak raději oba mlčeli
Veronika Jelínková,2009-08-14 16:32:33
už nikdy nic neříkali a nic si nemysleli. a na světě brzy byly zase jen ty ryby. ostatně o to možná některým ekologům jde? nebo naopak anti-ekologům? ;) čert aby se v tom vyznal, že :) děkuji za dobře míněnou radu. ráda zavítám v důchodovém věku, abych se podívala na tu jedinou přeživší, ekologickou civilizaci žijící v naprostém míru a také v harmonii s přírodou :) a jinak mír na zemi všem, kdo hodlají žít :) bez ohledu na ekologickou či národní příslušenost :) zdravím!
Velmi zajímavé myšlenky, paní Veroniko.
Ladislav Písařík,2009-08-14 11:19:54
Zajeďte si do Bangladeše a pobuďte tak půl roku až rok, pak by mně zajímalo, co budete psát.
Stáli kdysi dva filosofové na lávce přes řeku a pozorovali malé hbité rybky ve vodním proudu.
Pohleď - pravil první - jak se ty rybky v té vodě prohání. To je rybám jistě příjemné.
A jak ty, který nejsi rybou - opáčil druhý - můžeš vědět, co je rybám příjemné?
A jak ty, který nejsi mnou - pravil první - můžeš vědět, že já nevím, co je rybám příjemné?
při vzrůstající životní úrovni bude vzrůstat počet
Veronika Jelínková,2009-08-13 10:16:45
vědců a dalších, co budou přemýšlet ... ??? :D to si máte na mysli jiný druh, než stávající homo sapiens, že? ;)
To je skutečně myšlenka,
Miroslav Gretschelst,2009-08-12 22:24:29
kterou je nutno lít do bronzu a tesat do žuly. Tento objev si zcela určitě zaslouží Nobelovu cenu zaa mír! Vždyť takto vymřou ekologisti po meči i po přeslici a zase bude dobře na Zemi :-)
Vínek
Jaroslav Ouředník,2009-08-12 19:53:14
Též přidám něco do vínku:
https://portal.natur.cuni.cz/geografie/demografie-a-geodemografie/ceska-demograficka-spolecnost/aktualni-informace/xxxix-konference-ceske-demograficke-spolecnosti-2/prezentace-ve-formatu-pdf/ivo-patta-2013-bude-doplneno/at_download/file
V mém minulém příspěvku je myšlena původní populace uvedených kontinentů. Budoucí populace těžko budou pokračovat v dosavadní činnosti. Na to jim bude scházet vzdělání.
A nejen tady ...
Petr Ka,2009-08-12 18:40:20
Už u jedné diskuse jsem psal o tom, že je třeba snižovat populaci (že to je to nejefektivnější, přesněji řečeno - u ostatního se efektivita moc zvyšovat nedá). Ale všichni argumentovali vymíráním, ... (protože článek to přímo nepodporoval - i teď je tu kulturní fanatismus). Pokud si totiž chceme zachovat životní standard (a nebránit v něm třetímu světu), tak planeta dlouhodobě uživí jen 1 mld. lidí. Když máme méně dětí, tak zdědí více a zvyšuje se jejich úroveň, aniž by ekonomika rostla. Ona totiž nemá růst (nepotřebujeme více jíst, šatů, ...). Neroste-li, tak není inflace (nezadlužujeme se - nízké úroky), nerostou platy ... je totiž nominální stagnace. Ale psychologicky se to (ustálený stav) lidé snaží prolomit (minimálně "udržitelným rozvojem") a plodí nesmysl za nesmyslem.
počet lidí
Richard Vacek,2009-08-12 20:53:28
Počet lidí nemůže být moc nízký, protože poté se vývoj společnosti zpomaluje. Ve společnosti platí, že když někdo někde přijde s novým objevem, výrobkem a podobně, tak ten se rozšíří rychle i mezi ostatní. Bude-li lidí dvakrát méně, objevů ubude ne dvakrát, ale vícekrát, protože některé objevy vyžadují spolupráci specialistů, kteří se ve vylidněné Zemi časově minou - každý se narodí v jiné době.
počet lidí vs. počet vědců
Didi Dusmor,2009-08-13 07:51:17
Na druhou stranu, při rostoucí životní úrovni bude významně přibývat podíl těch, kteří mají čas, zájem, schopnosti a možnosti se věnovat výzkumům a bádání v nejrůznějších směrech a to na úkor podílu těch, kteří jsou nucení žít ze dne na den a na bádání jim už nezbývá sil. Takže i když bude lidí na planetě v celkovém počtu méně, počet badatelů bude přinejmenším stejný jako dnes, spíše však očekávám s rostoucí životní úrovní rovněž nárůst tohoto počtu.
Plníme plán
Jaroslav Ouředník,2009-08-12 18:05:43
Tento článek pravdivý, příroda doopravdy z betonových megastaveb nic nemá. Člověk se pro přírodu stává zbytečným činitelem a jako takový bude ve své, pro přírodu zbytečné činnosti, omezen. My v Evropě i v severní Americe jsme to pochopili a sami dobrovolně mizíme z kolbiště dějin.
Viz.
http://www.youtube.com/watch_popup?v=UTzEpt49yeU#t=11
Blbost
Martin Chabada,2009-08-12 16:32:50
Preco by sa mali obyvatelia vyspelych krajin, dobrovolne vzdat svojho prava sirit svoje geny v prospech obyvatelov tretieho sveta ? Vlastne deti (nositelia mojich genov), maju pre mna vyssiu cenu, ako miliarda obyvatelov tretieho sveta. Vyspele krajiny by mali preto v zaujme ekologie, prestat s potravinovou a lekarskou pomocou, aby sa obyvatelstvo tretieho sveta dostalo prirodzenym sposobom na uroven, ktoru su schopne dlhodobo uzivit ich lokalne ekosystemy.
šíření genů
Veronika Jelínková,2009-08-12 17:14:48
EKOLOGIE se neptá, jakou hodnotu mají jaké geny pro Vás. ekologie je o zachování rodu, druhu, planety. Nikoliv o jedinci. Takže informace o tom, jakou pro kohokoli mají cenu jeho geny nemá při řešení globálních otázek žádnou relevanci. Pokud by měla, jednalo by se o výběrové komise některé geny v populaci vyvyšující na úkor druhých - a toho já se doufám nedožiju ;) Jinak z hlediska obecného není důvod, proč si myslet, že geny sebechytřejšího a sebekrásnějšího Evropana mají vyšší cenu než geny jakéhokoliv Bangladéšana, evoluce rozhodně to nejlepší nikdy nepreferovala.
jinak ještě musím doplnit :)
Veronika Jelínková,2009-08-12 15:20:11
že obrázek té úsporné žárovky - tedy vlastně zářivky – je tu umístěn opravdu dost adresně a vtipně :) je to skvělý příklad greenwashingu :)
Vynikající myšlenka. ALE:
Veronika Jelínková,2009-08-12 15:16:26
není pravda, že děti a další obyvatelé Bangladéše a dalších zemí třetího světa (označované většinou za chudé) jsou ekologičtější než ... malí Američané, Evropané či kdokoli z tzv. "rozvinutého" světa. Ekologie, pokud není pouze byznys-karikaturou svého pojmenování, ale skutečně hloubkovou znalostí fungování člověka v přírodě, je VĚDOMÁ záležitost, kterou se člověk učí - pozorováním, dedukcí, experimenty a ano - i mnohými špatnými zkušenostmi. Nic z toho děti v Bangladéši nemají. Je dost mylnou domněnkou, že dávní lidé, kteří fungovali desetitisíce let, fungovali ekologicky jaksi automaticky, nebo dokonce proto, že nebyli schopni ;) vynalézt nějaké nástroje, které dnes používáme a které jsme si zvykli považovat za nezbytné. I u nich se ekologická tradice dědila z generaci na generaci a byla součástí klasických mytologií. Děti v Bangladéši nejsou těmito přírodními lidmi. Jsou to vykořenění vyděděnci svých starých tradic, kteří - oblečeni do amerických triček a pojídající americkou pšenici - nevědí o přírodě vůbec nic.
Takže... možná že by se to zdálo jednoduché, že necháme-li dospět právě tyto lidi, na úkor nás, Zemi tím prospějeme. Ve skutečnosti to není vůbec zlá myšlenka. Osobně mi vůbec nevadí, že je nadbytečná - což je. Stejně jako jakákoli myšlenka, která navždy zůstane myšlenkou, protože nemá naději na realizaci. Považuji každou takovouto myšlenku osobně za prospěšnou i tak (to bychom ostatně mohli přestat myslet úplně, že ;) ). Ale má mnoho háčků a v jen trochu zevrubnější analýze nemá šanci obstát.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
