U živočichů, kde jeden samec ovládá početný harém samic, se silným matkám z horních příček společenského žebříčku rodí více synů a slabší matky v podřízeném postavení přivádějí na svět více dcer. Silná samice může investovat do potomka více živin a energie a ten je pak zdatnější než jeho vrstevníci. Tuto převahu nejlépe zúročí samec při bojích o nadvládu nad harémem.

 

Robert Trivers (Kredit: Psychology Today)

Synové silných matek tak mají velkou naději, že zplodí početné potomstvo a předají geny své matky na další generaci. Slabé matky investují do potomků málo energie a živin a ti vstupují do života s výrazným handicapem. Jejich synové v bojích o harém prohrávají a potomky nezplodí. Pro slabé matky je proto výhodnější mít dcery. Ty se zařadí do harému vítězného samce a nějaké potomky na svět přeci jen přivedou.

Třetí manželky v rodinách s mnohoženstvím mají vyšší podíl dcer. (Kredit: Oxfam)

Triversem a Willardem předpokládaný mechanismus funguje u mnoha živočichů. Například u jelenů rodí silnější laně více  kolouchů samčího pohlaví. Jejich synové pak mají větší šanci, že během říje porazí konkurenty a ovládnou stádo laní. Také u vzácného novozélandského papouška sovího kladou silné, vydatně krmené samice živinami „nabitá“  vejce, z kterých se přednostně klubou synové. Ti pak v souboji o hejno samiček přeperou slabší samce a zplodí další pokolení papoušků.

Funguje něco podobného i u lidí?

Některé studie svědčí o tom, že je to možné. Mezi obyvateli etiopského venkova je patrný vyšší podíl synů u movitějších žen z vyšších pater společenského  žebříčku. Nedávno byl prokázán vyšší podíl synů mezi dětmi porozenými manželkami největších světových boháčů. Jiné studie sledující poměr synů a dcer v moderní venezuelské společnosti nebo u súdánského nomádského kmenů Bareů však Triversovu a Willardovu hypotézu nepotvrdily.

Zvětšit obrázek

Thomas Pollet

Nizozemští vědci vedení Thomasem Polletem z university v Groningenu provedli velmi rozsáhlou studii poměru pohlaví u dětí ve Rwandě. Sledovali celkem 843 000 žen ve dvanácti rwandských regionech, kde se uplatňuje mnohoženství. V takových rodinách lze snadno a přesně určit postavení ženy i hmotné  podmínky jejího života. Nejvyšší postavení a nejlepší zabezpečení náleží manželkám z prvních sňatků.

 

U papoušků sovích (Strigops habroptila) je tomu podobně. (Kredit: Dave Gandy)

Manželky z dalších sňatků stojí na nižších příčkách společenského žebříčku a tomu odpovídají i  hmotné podmínky, v jakých žijí. Pollet a jeho kolegové zjistili, že třetí manželky v polygamních rodinách mají jednak méně dětí, než druhé a první manželky, a zároveň rodí více dcer. Ve srovnání s druhými manželkami je podíl dcer u třetích manželek vyšší o 9%. Při porovnání s prvními manželkami je podíl dcer vyšší dokonce o 12%. Ve studii  zveřejněné ve vědeckém časopise Biology Letters nabízí Pollet a jeho kolegové vysvětlení, jak se ženy z vyšších pater společenského žebříčku domohou vyššího podílu synů. Tyto ženy mají zvýšené hladiny hormonu testosteronu v krvi a tyto hormonální poměry nahrávají početí a donošení vyššího podílu potomků mužského pohlaví. Nelze vyloučit, že u rwandských žen funguje podobný mechanismus jako u papoušků sovích. Třetí manželky žijí v nuznějších podmínkách. Není výjimkou, když trpí hladem. Mívají v krvi snížené hladiny cukru glukózy a to může nahrávat k početí a donošení vyššího podílu dcer.