Americká Food and Drug Administration (FDA, Úřad pro potraviny a léčiva) zveřejnila 30. října 2003 na svých webových stránkách souhrn prověrky zdravotní bezpečnosti potravin ze zvířecích klonů. Zatím to vypadá nadějně, protože se nezjistilo nic, čím by produkty zvířecích klonů ohrožovaly lidské konzumenty.
„Klon a jeho předloha jsou z hlediska kvality svých produktů nerozlišitelné,“ vysvětloval tiskovým agenturám zástupce FDA Stephen Sundlof.
Přesto chce FDA otevřít tuto otázku veřejné diskusi. Tam by se mohli zastánci i odpůrci zvířecích klonů vyjádřit i k 300 stránkové zprávě FDA na toto téma.

V současnosti přijali američtí producenti potravin dobrovolné moratorium na produkty z klonů. Maso či mléko klonů skotu – a je jich mezi 100 miliony kusů amerického hovězího „plná“ stovka! – se na pultech supermarketů nebo hamburgerech zatím objevit nesmí.

FDA zřejmě vydá konečný verdikt nad klony do jednoho roku, ale ani pak není cesta klonů na pulty obchodů jistá, protože nejrůznější aktivistické skupiny už zpochybňují tvorbu  klonů zvířat z „etického hlediska“. FDA se zabývala i zdravím samotných klonů a došla k závěru, že se u nich sice vyskytuje více defektů, než u zvířat, jež přišla na svět přirozenou cestou, ale nejde o defekty, které bychom od „normálních“ zvířat neznali. A tak ještě uvidíme, jak se s otázkou klonů Američané popasují.
Dnes má klon cenu především v případě, že jde o „kopii“ špičkového plemenného zvířete, a to jistě nikdo na maso nechová. Klony mají nezastupitelnou úlohu také při tvorbě geneticky modifikovaných zvířat, ale touto otázkou se FDA stále ještě zabývá a nedošla k žádnému závěru.
Troufnu si tvrdit, že v současné době mají USA ve svých stádech více kusů s BSE (jejíž výskyt tu zatím nebyl oficiálně potvrzen) než klonů. Ale otázka klonů je zřejmě „mediálně zajímavější“ a její propírání ve sdělovacích prostředcích nemůže napáchat takové hospodářské škody, jaké se dají očekávat od potvrzení výskytu BSE v USA. A tak si Američané hrají. Ale my Evropané bychom na ně neměli shlížet v tomto směru z patra. V Itálii bylo zakázáno připouštění spermatem  klonováním vzniklého býka Galilea a moc nechybělo a první  italský klon skotu byl utracen jako nebezpečná frankensteinovská zrůda, jež svou existencí uráží Boha i Přírodu.

Klon Starbuck II  si pořídili kanadští chovatelé holštýnského skotu náhradou za uhynulého býčího šampióna Starbucka. Těžko se dá očekávat, že by si  už někdo brousil nůž a vidličku na jeho svíčkovou.