Popravdě – měl bych začít doznáním. Obrázek i čtyři následující věty jste již na stránkách „Osla“ zaznamenali. Je zkopírován z příspěvku přítele Jaroslava Petra, ze 7. 6. 09, v němž se zřejmou rozkoší komentuje vydání české „Bílé knihy o GMO“ (dál BK GMO). A také její závěry. Cituji:
…„Pokud je jednotlivým členským státům EU dovoleno zakázat technologie, které jsou jinak v EU povoleny, pak by mělo být členským státům povoleno schválit technologie, které v jiných zemích EU zatím povoleny nejsou.
Není pochyb o tom, že nejde o „objevení Ameriky“. „Zásady“ jsou racionální a z ryze vědeckého hlediska jim těžko něco vytýkat. Zároveň však není pochyb, že především poslední bod „zásad“ je kapric českých vědců ve stylu slavného Repinova obrazu „Záporožci píší tureckému sultánovi“, na němž se kozáci královsky baví a bujaře chechtají nad dopisem, jehož hlavním úkolem je zjevně pohnout sultánovi žlučí….“
Jako jeden ze „spolupachatelů“ tohoto díla nemohu než potvrdit, že Jaroslav měl naprostou pravdu. Ano, věděli jsme, že ona zásada je veskrze „nediplomatická“ – však také po bouřlivé diskusi a rozhodnutí ji v textu ponechat nám ubylo signatářů, zejména z okruhu státní správy. Selským rozumem souhlasili, pro úřední to ovšem bylo nepřijatelné. Jak je někdy osvobozující nebýt státním zaměstnancem – leda jako vědec, univerzitní profesor!
Na straně druhé bylo pro nás radostí zjistit, jak vřele je text BK GMO přijat nejen v tomto státě, ale také v oné, dosud zdánlivě zatvrzele GM nepřátelské Evropě. A to nejen „mezi námi vědci“, ale také již mezi vědecko-manažerskými evropskými strukturami.
Pojem „COST“ není jen anglickým výrazem pro cenu, hodnotu či soudní výlohy, ale také zkratka pro evropský program „Cooperation in Science and Technology“. Evropský úřad ESF/COST na tuto spolupráci poskytuje prostředky, podporující vznik a činnost „výzkumných sítí“ v celkem devíti „doménách“, od medicíny po dopravní systémy. Nikoliv nejmenší oblastí je problematika „Agro-Food“, zahrnující také nejrůznější zemědělské či potravinářské biotechnologie. I nad její činností bdí výbor („Domaine Committee“ - DC), v němž je každá z cca 35 členských zemí zastoupena „stálým delegátem“. Tím českým je již po řadu let pisatel tohoto článku, následné informace máte tedy přímo od pramene.
Vedle řady jiných aktivit se plénum DC schází jednou ročně na tzv. Annual Progress Conference. Pozve si na ni předsedy všech právě probíhajících výzkumných „Actions“ – ať se předvedou, co za ten rok vytvořili, vybádali, opublikovali. Každá „Action“ má nadto svého kontrolora-reportéra, jinak člena DC. Ten komentuje jak samu výroční zprávu, tak i další aktivity (například konference, publikace) příslušné vědecké komunity. Poslední taková APC se konala v Praze, 8. a 9. července. Byl to důkladný dvoudenní maraton – akcí bylo celkem 29. Jejich zaměření, základní profil a další informace lze nalézt na těchto webových stránkách. Počítejte ovšem od konce seznamu! Mnohé mají české spoluředitele, a to nikoliv lenivé. A mnohé také bádají nad „horkými tématy“ současné vědy, zejména těmi s blízkým výstupem do praxe. Ale o nich až někdy příště.
V návazném programu k letošní APC byly však i další zajímavé položky včetně zprávy o BK GMO. Přítomní dostali jednak samu Bílou knihu, jednak odkaz na její elektronickou podobu (stručný souhrn v češtině).
Je asi obecně známou skutečností, že přístup mnoha evropských politických struktur k přípravě a zejména praktickému využití transgenních (geneticky modifikovaných) organizmů je už více než deset let „mrazivý“. Oficiálně tradovaným důvodem je nedůvěra Evropanů k takovým plodinám či potravinám, obava z rizik zdravotních či ekologických. Věda však žádné důkazy pro taková tvrzení nezjistila – a zmiňovaná „Bílá kniha“ to opětovně dokumentuje. Faktickou příčinou vidí jednoznačně zejména v ekonomickém soutěžení mezi dotovanou zemědělskou produkcí evropskou (zejména ve státech typu Francie) a v politických hrátkách – kupř. o „zelené voličské hlasy“.
Leč všeho do času – a v současnosti už začíná být „Evropa bez GMO“ anachronismem. A GMO embargo ekonomicky ztrátovým rizikem. Pokud tedy i na půdě programu COSTu bylo „GMO“ ještě před pár lety málem neslušným slovem, předem handicapujícím návrhy nových projektů, v nichž se vyskytlo, v současnosti začíná tát i tento ledovec. Ne vlivem globálního oteplování, ale vlivem racionálních argumentů. Koncem minulého roku si již naše „FA doména“ dokonce dovolila, jako satelitní akci k evropskému kongresu o potravinách v Ljubljani, uspořádat „GMO exploratory workshop“, s mnoha pozvanými řečníky. Vědci i evropskými experty z institucí, jako je EFSA (European Food Scurity Association). Organizovali jej zástupci Irska, Itálie, Německa, Belgie, Slovinska – a Česka. Sborník chystáme k publikaci.
A již zmiňovaná „Bílá kniha“? Byla přijata s velkým zájmem, její obsah i forma byly oceněny jako vynikající, neprotestovali ani zástupci Rakouska, Francie či Maďarska… ani Řecka (no, možná se jeho delegát nemá s EU eko-komisařem Stavrosem Dimasem moc v lásce). Ale spíš soudím, že přece jen dává přednost vědecké pravdě před politickým kouzlením…
Příznivým argumentem bylo i to, že už také existují velmi kladné ohlasy od předních odborníků, například od tvůrce geneticky modifikované rýže produkující beta-karotén „Golden Rice“ a celosvětového guru GMO, profesora Inga Potrykuse. Ten byl tímto dárkem přímo nadšen a doporučuje jej jako povinné čtení každého politika (ale věren své realisticko-skeptické povaze připojuje: ono by to na jejich rozhodování stejně nemělo patřičný vliv…).
Delegáti pražského meetingu COSTu si BK GMO odvezli domů jako suvenýr pro svoje vládní i vědecké instituce i jako podklad pro další jednotnou evropskou legislativní strategii.
Popravdě – původní hlavní motivací pro vznik naší BK GMO bylo předat ji našim bruselským zastupitelům v době českého předsednictví a požádat je, ať ji dále šíří a využívají její argumentaci na příslušné úrovni. Pád Topolánkovy vlády logicky změnil pořadí priorit, distribuce knihy do zahraničí tak byla dosud spíše „nesystémová“. Nicméně, editoři knihy již mají informace, jež svědčí o tom, že přední švédští zemědělští odborníci vyvinou maximální úsilí k odstranění legislativního evropského „permafrostu“, blokujícího široké využití klíčových GM plodin. Struktura programů typu ESF/COST jim k tomu jistě napomůže. Ale hlavně spoléháme na zdravý rozum i názor oné „veřejnosti“ – od studentů po penzisty - s níž jak antiGM aktivisté, či zelení politici tak rádi argumentují.
Dovětek redakce:
Metody genetické manipulace odkoukáváme z přírody. Nic převratného jsme nevymysleli. Jsou úplně běžnou součástí pozemského života a jeho evoluce. I v našem genomu si neseme pozůstatky po útocích virů, jež mohou po dalších mutacích dokonce hrát důležitou roli. Konzumace přísně sledovaných a testovaných GM plodin je bezpečnější, než méně (nebo vůbec ne) testovaných různých, více, či méně cíleně šlechtěných odrůd.
Úzkostlivě zkoumáme, jestli se GMO plodiny nerozšířily do okolní, geneticky „nedotčené“ přírody, nebo do ní nepřenesly „špatné“, vše ohrožující geny. A již ani nevnímáme, že některé rostliny jsme – z nedostatku možností s tím něco udělat – bez problémů adoptovali za své. Kdo z nás tuší, že třeba úplně běžná netýkavka malokvětá, jež místy pokrývá půdu lesů, taktéž není původně naše? Není vlastně heslo a logo GMO FREE EUROPE nesmyslné? Co je živé, není chráněno vůči genetickým manipulacím. Na škodu i naštěstí.
Diskuze: