Pro virology není jednoduché odhadnout, jak se nový virus zachová. V roce 1918, 1957 a 1968 se objevily nové viry, které zcela vytlačily své předchůdce. V roce 1977 se ale virová „novinka“ jen přidala k tehdy běžným typům chřipkového viru. Odpověď na otázku, zda virus mexické chřipky vytlačí své předchůdce nebo bude vystupovat po jejich boku, má pro nákazovou situaci zásadní význam. Pokud by se mexická chřipka přidala k chřipkovým virům z předchozích let, kolovaly by světem hned tři chřipkové viry – mexický virus, původní sezónní virus A (H1N1) a původní sezónní virus A(H3N2). Nově vyráběné vakcíny by musely obsahovat všechny tři typy chřipkového viru. Sledovat jejich vývoj by bylo nesmírně komplikované. Jak v Austrálii tak i v Jižní Americe ale zatím vyvolává drtivou většinu onemocnění chřipkou nový mexický virus. V Chile na něj připadá 98% všech případů chřipky a australském státě Victoria dokonce 99%. Mexický virus zatím nevzbuzuje velké obavy, protože vyvolává chřipku s poměrně mírnými příznaky. O to větší obavy panují z návratu viru na severní polokouli v zimě na přelomu roku 2009 a 2010.

 

Virus A (H1N1) negativní barvení, snímek z elektronového mikroskopu. Všechny chřipkové viry vypadají podobně a rozlišit je podle obrázku nelze. (Kredit: C. S. Goldsmith and A. Balish, CDC)

„Pokud nový virus vytlačí původní viry sezónní chřipky, bude se zřejmě opakovat situace, jakou jsme zažili v roce 1968,“ říká přední světový expert na chřipkové viry Ab Osterhaus z university v Rotterdamu. „Tehdy začala nová varianta viru mutovat a příznaky onemocnění vyvolané tímto mutovaným virem byly mnohem závažnější.“

Vědci už zachytili první náznaky toho, jak by mohl virus mexické chřipky mutovat. Byl zachycen první virus vzdorující léku Tamiflu. V Šanghaji izolovali lékaři virus s pozměněným genem pro enzym, jenž je nutný ke kopírování virové dědičné informace v infikované buňce. Nová varianta genu dovoluje viru mnohem efektivnější kopírování genů. Virus pak může být nakažlivější a také příznaky choroby, kterou vyvolá, by mohly být závažnější.

Jak dokládají pokusy německých virologů vedených Thomasem Vahlenkampem, můžou se osudy viru mexické chřipky dramaticky zauzlit poté, co virus „přesedne“ z člověka na domácí prasata. Při pokusu nakazili vědci pět prasat mexickou chřipkou a spolu s nimi ustájili i prasata, která nepřišla s virem do kontaktu. Zdravá prasata se prakticky okamžitě nakazila od nemocných zvířat. Podle Vahlenkampa to dokazuje, že se mexická chřipka může šířit nejen lidskou ale i prasečí populací.

„S tím, jak se šíří mexická chřipka v lidské populaci, prudce  roste riziko, že se virus přenese i na prasata. Měli bychom tomuto přenosu zabránit, protože jinak bude kontrola nad tímto typem chřipky mnohem komplikovanější,“ varuje Thomas Vahlenkamp ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Journal of General Virology.
Naštěstí se zdá, že virus není s to přeskočit z prasat na drůbež. Kuřata chovaná s nemocnými prasaty se ve Vahlenkampově pokusu virem mexické chřipky nenakazila.