Vědci z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny se svými kolegy z Oxfordu odhadují, že stres ze ztráty zaměstnání může vést k rychlému růstu sebevražd u lidí ve věku do 64 let, a to o 2,4 procentních bodů. Úmrtí na srdeční infarkt u lidí ve věku mezi 30 a 44 lety má ze stejného důvodu vzrůst o 2,7 procentích bodů a počty vražd mají vzrůst o 2,4 procentních bodů. Podle vědců je potřeba, aby vlády věnovaly prostředky na udržení zaměstnanosti. Aktivní program na podporu pracovních příležitostí, který představuje náklady okolo 135 Euro na osobu, by měl stačit k tomu, aby se finanční krize nestala nesmyslným viníkem ztráty lidských životů.
V Evropské unii se podle tohoto modelu hraje o zbytečnou ztrátu tisíců lidských životů a v chudých zemích, ve kterých investice do aktivních programů vedoucích k zaměstnanosti jsou nízké, nebo jen iluzorní, by ztráty na životech měly být ještě mnohem vyšší. David Stuckler, vedoucí výzkumného projektu, k tomu dodává: „Finanční krize přináší útrapy mnoha prostým lidem, ale to vše ještě nemusí vést ke ztrátě životů. Náš model vychází z reálných evropských dat a z jejich zpracování vyplývá, že aktivní investiční politika na podporu pracovních příležitostí pomáhá jak ekonomice, tak zachraňuje lidské životy.“
K tomu, aby vědci dali dohromady svůj model, studovali úmrtnost registrovanou Světovou zdravotnickou organizací v databázích let 1970 a 2007. Tyto údaje porovnávali s evidovanými počty nezaměstnaných, které má k dispozici Mezinárodní organizace odborů (International Labour Organisation). Výdaje na podporu zaměstnanosti si vědci „vytáhli“ z evidence Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), která vládní programy na sociální politiku v jednotlivých letech sleduje. Nový model vzal v úvahu také dřívější míru zaměstnanosti v jednotlivých zemích, trend úmrtnosti, stárnutí populace a míru nezaměstnanosti.
Podobné studie jako je tato již existují. Týkají se ale jen jednotlivých států a je těžké je posoudit. Například ve Švédsku nezjistili žádný vliv finanční krize na zdravotní stav Švédů. Ve Španělsku a ve Velké Británii zase negativní dopad finanční krize zaznamenali. Existují i statistiky, z nichž vyplývá, že finanční krize má na zdraví lidí dokonce vliv pozitivní, neboť lidé se začnou stravovat střídměji.
Tato studie se soustředí na to, kolik lidí zemře násilnou smrtí a jak to souvisí se sociálními programy na podporu zaměstnanosti. Pro zachování pracovních míst se ve Velké Británii nyní věnuje 107 Euro na osobu a rok. Autoři studie z toho odvozují, že v jejich zemi si z důvodu finančních problémů sáhne na život 25 – 290 osob. To je jen ona pomyslná špička ledovce, neboť utrpení, které ztráta zaměstnání vnáší do rodin a mezilidských vztahů, zůstává skryto.
Také v tomto případě jde pouze o závěry činěné z modelu. Prognózy se v něčem shodují a v něčem diametrálně rozchází s předchozími výsledky. Celé to tak trochu připomíná různé modely budoucího oteplování, nebo měnící se předpovědi nadcházející sluneční aktivity. I tato studie má své mouchy. Nehledí například na vliv imigrantů, nebere v úvahu chování rizikových skupin,… Nicméně jde o lidské životy a tady každá sranda končí. Nakolik tento model je „ten správný“, ukáže jen budoucnost. Pokud mají autoři pravdu a ekonomická stagnace bude pokračovat, potom se růst nezaměstnanosti o 3 procentní body odrazí nárůstem sebevražd o 2,4 procentních bodů (mělo by se týkat lidí mladších 64 let) a nárůstem vražd o 2,4 procentní body. V zemích EU by ale současně s ekonomickou stagnací také mělo dojít k poklesu smrtelných úrazů na silnicích a v dopravě o 4,2 procentních bodů. Podle studie si nezaměstnaní vůči zaměstnaným budou dvakrát častěji sahat na život a to bohužel, úspěšně.
Celá studie se všemi podrobnostmi vyjde v červencovém vydání časopisu Lancet pod názvem: “The public health effect of economic crisis and alternative government policy responses in Europe“ˇ
Pramen: London School of Hygiene & Tropical Medicine
Diskuze:
