V kouzelných lesích na brazilském pobřeží Atlantiku, které jsou mnohem zajímavější, cennější a mnohem méně chráněné, než vykřičené pralesy v Amazonii, žijí dva druhy chápanů rodu Brachyteles, anglicky Muriqui nebo taky Woolly Spider Monkey. Jsou to největší opice Nového světa a údajně taky nejohroženější.
Jižní chápan pavoučí (Brachyteles arachnoides), anglicky Southern Muriqui, žije v brazilských státech Paraná, São Paulo, Rio de Janeiro, Espírito Santo a Minas Gerais a je to ten větší z nich. Menší a severní Brachyteles hypoxanthus, čili Northern Muriqui žije zase ve státech Rio de Janeiro, Espírito Santo, Minas Gerais a Bahia. Liší se i barvou a tváří.
Kredit: William R. Konstant
Podle učebnic a encyklopedií se chápani muriqui pokojně živí rozličným listím, které občas prokládají plody, květy nebo jen nektarem či pylem, případně i kůrou nebo semeny. Stejně jako většina opic Nového světa i další primáti jsou filopatričtí, což znamená, že samci zůstávají převážně tam, kde se narodili, zatímco samice v pubertě odcházejí za dobrodružstvím do okolních tlup.
Obvyklé tlupy těchto chápanů mají něco mezi 10 a 40 členy, přičemž jsou v nich jak samci, tak i samice. Kupodivu jsou ale zároveň polygamní. Pokud by to někomu připadalo divné, tak by měl pravdu. Vtip je ovšem v tom, že se jejich samci, na rozdíl od jiných primátů, spolu dlouhodobě snesou, aniž by po sobě agresivně vyjížděli. Alespoň tak praví literatura. Taky by neměli být teritoriální. Prý nejmírumilovnější a nejvíce rovnostářští primáti. Prostě, učinění svatoušci.
Jenže, co se nestalo. Mauricio Talebi z Federal University of São Paulo ve městě Diadema s dalšími spolupracovníky dlouhodobě sleduje dvě sociální skupiny chápanů pavoučích, tedy jižních muriqui, ve velmi slušně zachovalém atlantickém lese v Parque Estadual Carlos Botelho, což je na jihu státu São Paulo. Během jejich výzkumu se jim podařilo zachytit evidentně vražedný útok gangu šesti dospělých samců, jedné dospělé samice a dvou neidentifikovaných chápanů na osamělého samce hluboko uvnitř území jedné ze dvou skupin.
Útoku předcházely četné hlasové projevy a agresivní chování, které se stupňovalo během dvou dnů. Pak přišel brutální masakr, krvavý a rychlý. Chápani z gangu svoji oběť společnými silami obklíčili, znehybnili a pak do ní bušili a hryzali s takovou silou, že napadeného samce krvácejícího z mnoha ran zabili necelou hodinu po útoku.
Když se badatelé vzpamatovali, tak analýzou dostupných dat zjistili, že muselo jít o útok na člena vlastní skupiny a že bezprostředním důvodem byly pravděpodobně sociální tlaky způsobené soupeřením mezi samci. Talebi a spol. si pohrávají s myšlenkou, že za tím je sběr plodů samicemi, které pak mají méně času na sex a frustrovaní samci si kvůli tomu jdou po krku.
Kredit Federal University of São Paulo-Diadema, New Scientist
V tom by se údajně měli lišit chápani pavoučí od severních muriqui, kde prý samci pokojně čekají na sex ve frontě u stále přítomných samic přežvykujících listí. To je ale nejspíš jen zbožné přání vědců a je asi jen otázkou času, kdy uvidíme podobnou vraždu i u druhého druhu muriqui.
Poněkud zbabělá chápaní vražda velmi připomíná již dlouho známé vraždy mezi šimpanzi nebo třeba útoky skinheadů. I chápani vraždili, když měli velikou početní převahu a tudíž dobrou šanci, že jim to projde bez nepříjemných zranění od napadeného chápana. Podle autorů to podporuje představu, že agresivita vedoucí až k vraždění uvnitř skupin by mohla být evolučně vzniklou a udržovanou adaptací na život ve filopatrických společnostech primátů včetně člověka.
Podle všeho bychom měli opustit romanticky nesmyslný pohled na chápany muriqui, coby tupě mírumilovné primáty svatoušky. Jak je vidět, u chápanů, stejně jako u šimpanzů, lidí a dalších primátů platí, že k vraždě vede velká nerovnováha v rozložení sil uvnitř skupiny. I když se s tím někteří idealističtí učenci odmítají smířit a tvrdošíjně hledají důvody k zabíjení jinde, třeba v nestabilním prostředí, zabíjení máme v krvi. Mír zajistí jenom vnější ohrožení nebo rovnováha sil.ˇ
Zdroje: New Scientist 4.7. 2009, Wikipedia (Muriqui), American Journal of Primatology Online
Diskuze:
Výroba umělých senzací
Jan Bouzek,2009-07-10 15:29:22
Je normální, že se opice občas perou. Nikdy jsem neslyšel, že by tomu mělo být v případě chápanů naopak. Najednou stačí jeden mrtvej sameček a je z toho velkolepej objev. Copak nevnímáte, jak jsou vaše články manipulativní?
jedno pozorování a hned závěry
Martin Vincíbr,2009-07-10 12:22:16
Dělat tak dalekosáhlé závěry z jednoho pozorování a ještě to vzáhnout mezidruhově, mi přijde dost odvážné.
Tak
R Hendryk,2009-07-09 09:08:38
to me vzdy pobavi, kdyz z jednoho pozorovani se udela takovej zaver az na cloveka a skinheady a agresivitu vubec. Jakoby na tuhle informaci autor uplne cekal, aby si pak mohl potvrdit to, co by rad videl. Jen pro srovnani, v drivejsi ere se zase vyhledavaly a s chutí generalizovaly informace mluvici o opaku (spoluprace, skup. vyber)
BTW: nepochopil jsem vetu: "V tom by se údajně měli lišit chápani pavoučí od severních muriqui, kde prý samci pokojně čekají na sex ve frontě u stále přítomných samic přežvykujících listí. To je ale nejspíš jen zbožné přání vědců a je asi jen otázkou času, kdy uvidíme podobnou vraždu i u druhého druhu muriqui" - jak si tim muze byt autor hned tak jisty(!) a mluvit o pouhem zboznem prani? Clanek spise ukazuje zbozna prani autorova
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
