Zatím podobné pokusy selhávaly. Kriminalisté došli dokonce k závěru, že náhodné pátrání po pachatelích atentátů nepřináší horší výsledky, než pátrání na základě předem vytvořeného profilu potenciálního atentátníka. Přiznala to v oficiální zprávě, která unikla na veřejnost prostřednictvím listu The Guardian, britská tajná služba MI5. Stejnou zkušenost získaly i německé bezpečnostní služby.  Po teroristickém útoku na New York „prosely“ osobní data 8 milionů lidí. Jako potenciální teroristy vytipovaly 1689 lidí, které pak důkladně prověřily. Ani u jednoho se podezření nepotvrdilo. A naopak, na seznamu podezřelých nefiguroval ani jeden z islamistických  teroristů, kteří byli v Německu odsouzeni  a uvězněni.

Diego Gambetta, profesor sociologie, University of Oxford.: „Teroristé se často rekrutují z řad technicky zaměřených lidí.“

Gambetta a Hertog se přesto domnívají, že pátrání v některých sociálních skupinách s sebou nese výrazně větší šanci na úspěch. Upoutal je například  fakt, že mezi islamistickými teroristy  nápadně převažují techničtí inženýři. Podařilo se jim získat údaje o čtyřech stovkách militantních muslimů, kteří žili v muslimských zemích a v posledních 40 letech se podíleli na teroristických akcích. U 284 zjistili vzdělání. Vysokou školu aspoň nějaký čas studovalo 196 teroristů a mnozí studia zdárně dokončili. U 178 teroristů, kteří se aspoň pokusili získat vysokoškolské vzdělání, se podařilo zjistit obor studia. Jen 34 jich studovalo islamistiku. Sedmdesát osm studovalo technické obory.

Podobný trend je patrný i u islamistických extremistů, kteří žijí v západních zemích nebo mají jejich občanství. Pokud studovali na vysoké škole, pak to byla v 60% technika. Tento rys není typický jen pro muslimské radikály, ale i pro evropské a americké pravicové extremisty. Mezi těmi, kteří se angažovali v násilných akcích, měli opět významné zastoupení studenti nebo absolventi technických vysokých škol.

Zvětšit obrázek

Mezi islamistickými teroristy výrazně převažují techničtí inženýři.

Podle Gambetty a Hertoga nevytvářejí technické vysoké školy příhodnější podmínky pro vznik teroristických buněk. Teroristé se však častěji rekrutují z řad technicky zaměřených lidí. Ti převažují i v teroristických organizacích, jejich členové se vzájemně osobně neznají a nemohli se proto dát dohromady během studií nebo v zaměstnání. Vyšší podíl techniků není ani důsledkem zvýšeného zájmu teroristů o tyto profese. Atentátníci jsou verbováni spíše na základě určitých osobních vlastností. V islamistických teroristických skupinách se řešením technicky  náročných operací, například konstrukcí bomb a odpalovacích mechanismů, zabývá úzká skupina expertů. Ostatní dostávají jen jednoduché návody, které zvládnou i bez technického vzdělání.

Autoři knihy „Inženýři džihádu“ se domnívají, že převahu techniků mezi islamistickými teroristy lze vysvětlit spolupůsobením dvou faktorů. Lidé s technickým vzděláním jsou citlivější k některým sociálním vlivům a rysy jejich osobnosti je ponoukají, aby na tyto sociální vlivy reagovali příklonem k radikálním muslimům.  
„Pravděpodobnost, že se muslimský inženýr stane islamistickým teroristou, je nepatrná,“ tvrdí Gambetta a Hertog. „Je však třikrát až čtyřikrát vyšší než u absolventů jiných vysokoškolských oborů.“