Tato anekdota se traduje už po několik let na mnoha vysokých školách. Otázkou tedy je, proč se ekonomové tolik stydí za to, že chodí volit? Jednoduše proto, že chodit k volbám se ekonomicky nevyplácí. Ztracená produktivita, čas a námaha jen s výjimkami vykompenzují výsledek voleb. Kompenzací může být i to, že člověk věří, že splnil svoji občanskou povinnost. 

Tomuto tématu se věnovala Patricia Funk v článku „Racionální člověk by neměl volit.“
Nicméně lidé stále k volbám ve větší či menší míře chodí. Na otázku proč je tomu tak se nabízí tři možnosti. Tou první možností je to, že voliči nejsou příliš chytří a tak si stále myslí, že mohou výsledek voleb ovlivnit. Druhá možnost je přirovnatelná k výhernímu losu v loterii. Možnost, že vyhrajeme milionovou částku, je velmi malá. Z finančního hlediska je hraní loterie špatnou investicí, ale na druhou stranu pro někoho to může být zábavné a relativně levné. Cena losu je poměrně malá, ale zároveň nás nechává popustit uzdu naší fantazie a můžeme si představovat, co si všechno za vyhrané peníze koupíme. Třetí možností, která se ukazuje jako vysvětlující, je jednoduše občanská povinnost, kterou občan cítí, že musí splnit a to tak, že vhodí svůj hlas do hlasovací urny. Jinak by se mohl cítit provinile a to nemá dobrý občan rád.
Samozřejmě, čtenář může navrhnout, že pokud by každý volič měl k volbám přístup takový jako dva ekonomové ze zmiňované anekdoty, pak by volby ani nemusely být. Vždyť přeci žádný volič není z duše přesvědčen, že jeho hlas nic neovlivní.
Ocitáme se tak na tenkém ledu, kde zdánlivě bezvýznamné chování jednotlivce se na konci obrací v závazné určení budoucnosti. Dalším problémem, kterému volby čelí, je volební účast. Za dávných časů politické strany odměňovaly voliče menšími finančními příspěvky, jindy voliči dostali soudek whisky, mouky nebo i živé prase, jak tomu bylo v roce 1890 v New Hampshire.

A opět jsme u naší otázky, proč se lidé vůbec namáhají chodit k volbám? Odpověď můžeme nalézt ve Švýcarsku. Právě tam Patricia Funk provedla svůj experiment.
Švýcaři jsou známi tím, že rádi volí. Rádi volí ve volbách, v referendech či v čemkoliv jiném. Nicméně, před pár lety se objevil pokles ve volební účasti a tak Švýcarsko přišlo s novou volební technikou využívající internet a email, která měla volení usnadnit. Oproti očekávání se volební účast nezvýšila a v menších městech a na vesnicích dokonce i poklesla.
Čím to? Nabízí se vysvětlení zcela prosté. Jakmile občan nemůže dát veřejně najevo, že volí, volba politické strany pro něj přestává být prioritou. Zvláště v malých městech a na vesnicích, kde se všichni navzájem znají, mají občané potřebu ukázat, že naplňují svou občanskou povinnost. Ovšem pokud jejich účast není viditelná, stává se jaksi nepotřebnou a lidé nevolí. A tak můžeme říci, že tou nejcennější odměnou je být vidět u volební urny. Samozřejmě to je podmíněno tím, že nejste ekonom.ˇ

Pramen:
http://www.nytimes.com/2005/11/06/magazine/06freak.html