Praslovanská dámokaráčijá, tj. domácí vedení

Igor Turecek,2009-06-10 14:51:08

V novinách New York Times (NYT) vyšel 6.prosince 2005 článek Proč volit? Anketní otázku novin Je volba ztrátou času? Zodpovědělo 15% kladně, 47% negativně.
Autorka článku a také vědkyně, jejíž výzkum byl citován, to vzali typicky americky. Ve výzkumu si prý autorka položilo otázku: Co posiluje účast na volbách? Odpověď je také typicky americky povrchní: Že mě jiní vidí, že volím.
Proč je jak otázka, tak odpověď povrchní?
V článku se autorka odvolává na experiment provedený ve Švýcarsku. V článku ale schází sdělení o švýcarských poměrech. Ve Švýcarsku se chodí volit velmi často a nikoliv jednou za 4 roky při volbě prezidenta. Švýcaři si ve volbách rozhodují o tom, zda se v kantonu bude stavět dálnice, nemocnice nebo jiné veřejné budovy. Rozhodují i o jiných věcech, ne jen o stavbách. Například jak budou zacházet s cizinci. Zkrátka o věcech veřejných. Takovou věcí veřejnou je také republika, tedy “res publica”, tedy věc veřejná. Volby se netýkají volby nějakého politika, jak tomu čtenáři NYT zřejmě porozuměli. A není to také show v americkém stylu nebo událost ve smyslu nějaké party, kde přítomnost nebo nepřítomnost ukazuje na klovací pořadí. “Klovací pořadí” je pojem vzatý ze selského dvorku, kde nejprve klove (žere) kohout, pak jeho favoritka a pak ostatní slepice.
Při účasti na volbách ve Švýcarsku rozhoduje také význam nebo důležitost toho, o čem se rozhoduje. Ve Švýcarsku bývalo také zvykem, že se lidé sešli na náměstí a při volbě politika zvedli ruku pro nebo proti. Politik přitom také ustoupil tak, aby neviděl, kdo pro něho tu ruku zvedl a kdo byl proti němu. Ale dost Švýcarska. Píši tento diskusní příspěvek z jiného důvodu.

O slovu “demokracie” se traduje, že je řeckého původu a že v překladu znamená lidovládu. K tomu si dovoluji připomenout koho, čeho, čí a nikoliv “znamená lidovláda”, tedy kdo, co. A že by měla být naším vzorem. Řecký antický vzor demokracie je pro nás Slovany naprosto nevhodný, stejně jako onen americký. V USA je to hra na geniálního “demokratického” vůdce. Chápání demokracie Američany je takové, že “demokraticky” rozhodnou koho si dosadí na stolec a pak má tento člověk neomezenou moc jako tyran, který nemusí na nic a na nikoho brát ohledy. Z toho důvodu mají také vojenské výdajé (604 miliard dolarů) snad vyšší než celý ostatní svět dohromady (Rusové 50 miliard, Čína 80? miliard dolarů). V antickém Řecku to byl dokonce výsměch lidovládě, poněvadž “lid” tam tvořilo pouze asi jednu šestinu obyvatel. Na jednoho Řeka připadalo něco okolo 20 otroků, kteří na řeckého pána dělali, ale žádná práva neměli. V drtivě většině byli tito otroci údajně Slované.

Pojem demokracii je prý mnohem starší než jeho údajně “náhlé” objevení se v Řecku v 5. stol. př. n.l.
Řecký název “demokratia” byl údajně převzat a upraven z názvu “dámokaráčijá” domácích Praslovanů. Každá osada či obec byla před vpádem asijských tatarských Řeků samostatnou hospodářskou i organizační jednotkou, jak tomu ještě někde bylo v 19. století v českých zemích. “Dámokaráčijá” označovala doslova “domácí vedení”. Řídícím orgánem byl domácí “staršina” nebo “starosta”, který měl k ruce místní držitele pořádku a místní odborné pracovní poradce. Veškeré vedení bylo tedy v rukou domácího lidu.
Po vpádu asijských tatarských Řeků bylo všechno jinak. Domácí praslovanské obyvatelstvo včetně předáků a starostů bylo zotročeno, samostatnost obcí zrušena, vládu nad dobytou oblastí převzal řecký nejvyšší pohanský kněz jako samovládce a tyran. Ostatní příslušníci útočníků se stali “svobodnými občany”, osvobozeni od jakékoliv fyzické a intelektuální práce. V 5. stol.př.n.l. (Kleisthenés a později jeho prasynovec Períklés) se změnil systém “svobodných občanů”. Začali se z nich volit přední spráci měst a obcí. Pro tento systém byl od domácích Praslovanů převzat pojem “dámokaráčijá” a upraven na “demokratia”. Na bezprávném postavení Praslovanů se ale nic nezměnilo. “Demokratia” platila pouze pro nepracující panstvo.
Nejen systém byl obrácen na ruby, ale i složky názvu: řecký název “démos” označoval poddaný lid “démonické-ďábelské” povahy a “kratés” (síla-násilí) označoval vládu násilím nad domácím lidem.
Řecká demokracie znamenala pokračování otrockého života domácího lidu a je výsměchem tomuto lidu. Nemůže být proto vzorem pro dnešní společenský systém, jak mnozí mají zato.

Prý Češi nemají zkušenosti s dámokaráčijí, namlouvají nám dnešní tyranští politici. Nikoliv . Každý Čech má dlouholetou praxi s místní dámokaráčijí. Například v družstvech. Ať již stavebních, zemědělských nebo v jakékoliv další formě, kde musí přímo hlasovat, přímo rozhodovat. České národy se intuitivně bouří proti cizáckým vládám a jejich českým přisluhovačům. Nebo takto importovaným systémům. Je to jeden z nejdéle přítomných instinktů Slovanů.

Odpovědět

Proč volím

Zdeněk Jindra,2009-06-08 17:31:30

Je mnoho důvodů, proč volím. Například kdybych nevolil, tak bych si těžko mohl stěžovat na poměry způsobené protikladnou stranou. Zamyslím se nad tím, kdo má potenciál zlepšit štěstí v životě mně a mým spoluobčanům a toho volím. Dále si pamatuji prohřešky, jak ty medializované, tak ty vyplývající z teorie ekonomiky a případně sociologie a vybírám program, který je řeší, nebo alespoň neprohlubuje.

Odpovědět

Trochu polemiky

Didi Dusmor,2009-06-08 09:12:27

Shodou okolností, právě letos jsem si změřil, kolik mě tyto volby stojí na přímých nákladech. Vyšlo mi že je to 6 minut času na vlastní volby (2 minuty vlastní akt, 4 minuty prodloužení cesty oproti obvyklé trase z práce). To je méně než spotřebuji na napsání tohoto příspěvku :-)
Co se týče jednoho hlasu: při obvyklé účasti kolem 30% je na jedno procento potřeba cca 20 000 hlasů. Tedy můj hlas má sice malý, ale přece jen významný vliv.
Ad motivace: Je jen jeden jediný člověk, který přesně ví jak jsem volil a tím jsem já sám. Nadávání u piva nic neřeší, takže bych se musel stydět sám před sebou, kdybych to výše zmíněné minimální úsilí nevynaložil a nedal svůj hlas. Když už ne těm, jejichž činnost by mi prospěla, tak aspoň těm, co mi budou nejméně škodit. Možná že to je ta občanská povinnost.

Odpovědět